Forbidden Love!

8.A joint room....

Skoro týden potom co dostal Louis přes hubu jsem odjeli už ve čtvrtek na chatu. Cesta byla otřesná protože Ernest a Doris každou chvíli brečeli a každou chvíli jsem stavili na čůrání. Proč já blbá nejela autem s Louisem a Harrym. Ano jde s námi mě to nevadí, ale Danielovi trochu jo. Aspoň bych si ohlídala kufr kdybych jela s nimi. Bojím se že mi s ní  něco udělá, ale když je tam Harry asi se bát nemusím. "Lauro mohla by jsi Ernestovi podat tu láhev?" "Ano určitě." Nahnu se pro láhev Daniel zabrzdí, zabořím se hlavou do sedačky přede mnou a na hlavu mi spadne mobil Lott "Au bože Lott dávej bacha." "Není  ti nic?" "Ne jsem v pohodě." Čapnu láhev a podám ji Ernestovi. Začnu si hladit hlavu. "Budeš mít bouli?" Zeptá se Lott a začne se hihňat. "Doufám že ne." Taky se usměju a vrazím si do uší sluchátka. 

Když dorazíme na místo už tam čeká Louis a Harrym a na něčemu se smějí. Když nás zaregistrují přiběhnou na pomoc Jay s dětmi a s kufry. "Ahoj Harry." "Jé ahoj Lauro dlouho jsme se neviděli co?" "No přišlo mi to jako věčnost." Zasmějeme se a jdeme dovnitř chaty. "Takže dvojčata spí spolu. Lott a Fizzy mají pokoj nahoře napravo, Harry nalevo a Louis a Laura nahoře v podkroví." Položím tašky a s Louisem se na sebe podíváme. "Ne mami já nebudu s ní v jednom pokoji vyměň ji za Harryho prosím." "Ne Harry bude sám  vy dva se potřebujete usmířit a vycházet spolu takže se nic měnit nebude. Rozuměli jsme si?" Já jen kývnu a Louis si odfrkne a naštvaně mizí na schodišti. "Běž úplně nahoru tam si vybal a přijď." Zase jenom kývnu na Jay a jdu do podkroví za Louisem. Když tam dojdu Louis si už vybaluje do jedné prázdné skříně a pořád se tváří naštvaně. "Nechal jsem ti postel u okna jestli nevadí a tu větší skříň." "Jo dík, ale stačila by mi ta menší." "Ale znám holky vždycky si toho zabalí tunu a kňourají,  že mají málo místa." "Jak myslíš." Řekla jsem tak aby mě neslyšel a začla si vybalovat. Za chvíli slyším jak Louis nadává že se mu to tam nevejde. "Jestli chceš můžeme si to ještě vyměnit." "Ne to je dobrý vejde se mi to tam." Kouknu na něj jak tam cpe oblečení a jen pokrčím rameny a věnuji se svojí skřínce. Musím se smát tomu jak Louis neustále nadává a vyndavá a zandavá oblečení ze skříně sem a tam. "Ještě pořád jsi si to nerozmyslel?" "Fajn tak dělej mám docela hlad." Začnu si vyndavat svoje oblečení na postel a Louis si ho přendavá pomalu do větší skříně. 

"No konečně." Zakřičí Louis a plácne sebou na postel když nastrká všechno oblečení do skříně. A potom že holky sebou tahají tuny oblečení.  Nechám ho tam a jdu dolu si dát něco k jídlo. Cestou jsme se zastavili v KFC takže to je fajn. Vezmu si pár křídel a vyjdu ven kde jsou všichni u stolu a cpou se křídly. "Tak jak? Nepohádali jste se o postele?" Začne vyzvídat Lott. "Ne přišla jsem a byla mi přidělena postel u okna a větší skříň, kterou jsem stejně nezaplnila a tvůj bratr měl tu menší a víc oblečení a nemohlo se mu tam oblečení vejít tak sem si to vyměnili. Takže docela cajk akorát je pořád nasranej no." Harry do mě šťouchne loktem a pošeptá mi. "Neboj myslím si, že ho to přejde a nakonec bude rád, že..." Nedopoví a přeruší ho Louis. "Harry šoupni to." Harry si přisedne blíž ke mně a uculí se na mě. 

"Hale tak mě tak napadá omluvil se ti když jsi mu pomohla?" "Jo potom co jsem po něm uklidila jeho zvratky tak jo." Odpovím mu když kráčíme lesem a hledáme houby. "A druhý den říkal ti něco?" "Ne protože se k nám hned ráno nasáčkovala El." "Aha." "Hale a to víš že ho El podvádí." "Jo vím. Ví to každý ale jen on to nevidí a neuvědomuje si to." "Je to blbec." Ukážu na Louise který se objeví kousek před náma.  "Nemůžu s tebou nesouhlasit i když ho mám rád. Ale ty ho máš taky ráda ne když jsi mu pomohla?" "Chtěla jsem mu jen dokázat že nejsem mrcha a že dokážu někomu pomoc i když ho nenávidím." "A on ti to řek nebo co že jsi mrcha?" "No naznačil to a tak jsem se ho na to zeptala jestli si o mě myslí že jsem mrcha přesněji řekl svině. Nic mi na to neřekl a jen se blbě smál, tak jsem mu vrazila facku a odešla." "Ale co když to tak nemyslel?" "A co by jinýho myslel?" Zeptám se a zastavím se. "Nevím, ale no Louis tě až tak nenávidí jen prostě prý si s tebou nemá o ničem povídat. Neříkej mu že jsem ti to řekl ano." "Neboj se a teď pojď." 

Když jsme se vrátili z lesa všichni jsme seděli u televize a Jay vařila polívku k večeři. Venku začalo totiž pršet. Doufám že nebude bouřka. "Co si takhle zahrát aktivity ?" Zeptá se Daisy. "Ne Daisy řekl jsem ti že tohle hrát už nebudu." Namítne Louis. "Ale no tak bude to zábava." Řeknu a kývnu na Daisy ať pro to dojde. "Ale vždyť je nás o jednoho víc." Znovu namítne Louis. "Já nehraju já pomáhám v kuchyni řekne Harry a odcupitá pryč. "Vypadá to že jsme asi spolu v týmu." Řekne a sedne se vedle mě. 

Celou hru se skvěle bavíme a nepřestáváme se smát. Když nás zavolá Jay k jídlu ještě nás uklidňuje ať se nesmějeme a jsme zticha. Ani u jídala nás to nepřešlo a všichni se na sebe smějeme. Dokonce i Louis na mě. Když jsme uprostřed nějaké super nudné konverzace kterou vede Jay a Daniel a očividně mě, Lott, Harryho, Louise ani Fizzy nebaví vypnou proud. Dvojčata začnou křičet a ostatní vybuchneme smíchy, tedy kromě Jay a Daniela. Pomocí telefonů se odebereme do pokojů. A teď lituju toho že mám postel u okna a vidím všechny ty blesky. Zalezu si pod peřinu a zakryji se že nejsem celá vidět. "Bojíš se bouřky?" Ozve se do zvuku kapek které dopadají na parapet a hromu který zrovna zazněl. Odkryji si hlavu a kouknu se na Louise. Sotva ho vidím ve tmě, ale hned jak na mě zasvítí mobilem pořádně ho zaregistruji kde stojí. Je skoro u mojí postele. "Jo a co má bejt? A nesviť mi do obličeje prosím." "Nic jen jsem myslel že se nebojíš ničeho." Řekne a přestane mi svítit do očí. Ozve se další hrom a já se schovám pod peřinu. Uslyším jak se zasměje a někam popojde. Najednou cítím jak se prohne postel a Louis mi zaleze pod deku. Obejme mě jednou rukou a přimáčkne mě k sobě. "Vážně se bojíš třeseš se jako ratlík." "Ehm.. a co to vůbec děláš?" "Mlč ano nic neříkej a snaž se usnout." Poslechnu ho a zavřu oči. Během pár minut se mi podaří usnout.