Forbidden Love!

30. Two children.

"Já vím jen...Musím to něco říct." Louis mlčí a asi zpracovává svoji řeč.
"Tak ale mluv Louisi." Popostrčím ho. On se na mně podívá smutně.
"Prosím slib mi že se nenaštveš, ale já budu mít dítě." Zaskočí mně to.
"Ale dítě máš." Řeknu a čekám co z něj vypadne.
"Myslím to tak že Amanda je těhotná." Sklopí hlavu k zemí a ja nemůžu uvěřit svým uším a tomu co právě řekl. 
"Já prostě nevím ale jak jsem byl opilí ani si nepamatuju jestli jsem měl ochranu."  Stále ničím a nevím co říct.
"Lauro řekni něco prosím." Prosí mně, ale já jako bych ztratila řeč. Nakonec ale promluvím když se na mně podívá.
"Co s tím hodláš dělat? Je to vůbec tvoje? Nechce se ti jen pomstít?  Kde bereš jistotu, že to je tvoje?"
"Od tý doby co jsi mně s ní našla tak víš že jsem s ní byl ale nemohl jsem  jo milovat tak jak tebe. Proto jsem ji opustil a přestěhoval se zpátky abych mohl tebe a malého vidět. Protože miluju jenom tebe."
"Víš jistě, že  třeba nepodvedla? "
"No to právě nevím." Položím svoji ruku na jeho.
"Loui nezlobím se dokud se neprokáže, že to dítě k tvoje." Vyvalí oči.
"A potom budeš naštvaná? "
"Ne ani potom. Protože tě miluju a chci aby jsme byli jedna rodina. Já, ty a Samuel. Klidně s tebou pojedu do LA aby jsme se 100% přesvědčili že dítě je tvoje. "
"Lauro ani nevíš jak moc jsem rád. Jsem rád, že nejsi naštvaná." Louis si ke mně přisedne a přitáhne si mně k sobě do náruče. Silně mně stiskne a mně vyjede jedna slza. Ne smutku ale štěstí je to divné, ale nevěřím, že to dítě je Louise. Štěstí protože budeme já, Louis a Samuel plus Harry a Liam.
"Miluju tě Lauro.  Jsi moje štěstí teda ty a Sam samozřejmě. Budu sekat latinu i když třeba budu mít dvě děti, ale ty a Sam budete u mně na prvním místě pořád za každých okolností." Přitáhnu si ho za límec k sobě a spojím naše rty.  Louis mně položí víc do peřin. Odtáhnu se od něj.
"Počkej nemysli si že se s tebou hned vyspím." Zastavím ho.
"Na to jsem nemyslel jen sem se chtěl mazlit." 
"Ne ještě vydržíš a já taky jdu se vysprchovat." Zvednu se z postele a jdu ke dveřím.
"To znamená, že až přídeš vlítneme na to?!!!" Křičí na mně Louis z pokoje. 
"Ne!!!" Zaječím už z chodby. 

O dva měsíce později......

Dva měsíce jsou pryč s Louisem jsme se dostali do fáze společná ložnice. Ještě jsme spolu nic neměli chci ho nechat pořádně vycukat. Přichází to období kdy by měla Amanda rodit. Sedíme v obýváku na gauči a mezi sebou máme Sama. 
"Měli by jsme si udělat výlet do LA." Řekne z ničeho nic Louis.
"Chceš být u porodu?" Zeptám se ho a čekám co řekne.
"Nemusím tam být, ale samozřejmě že ho budu chtít vídat a platit na něj aby to zvládla i když je dost za vodou díky rodičům."
"Jasně, ale proč chceš jet týden před termínem? A navíc musíš do školy a práce." Louis mně chytí za ruku a podívá se  mi do očí.

"Chci jet prostě na dovolenou s tebou a malým. Užít si vás dva jenom vás dva."
"Ale měl by jsi být u porodu." Louis se koukne na naše ruce.

"Ona mně tam ale nechce takže nač se snažit." Zase se podívá na mně.
"To je mi líto." Palce přejedu po jeho hřbetu ruky.
"Tak pojedeme?" 
"Nevím jestli je dobrý nápad tahat Sama letadlem." 
"Já vím je to dálka ale já vás tam chi."
"Oba?" Zeptám se.
"Jo!!" Skoro zaječí.
"Něco mně napadlo, ale nevím jestli bych to přežila." Zkřivím tvář a začnu uvažovat že je to fakt blbost.
"Co tě napadlo?" 

"Ne je to blbost." Nemůžu nechat svoje dítě na starost Liamovi a Harrymu.

"Fajn v tom případě se jdeme zabalit jedeme zítra ráno pusou moje a ty brouku malej se jdeš přebalit." Začne na něj šišlat a dělat obličeje.
"Ale jsi na řadě." Řeknu mu a rychle se zvednu a jdu do ložnice najít tašky na naše věci. Né že bych se netěšila, ale netěší mně že se uvidím s Amandou. Vyndám si pár věcí, které zkontroluji a přeskládám do cestovní tašky. Když si zabalím věci pro sebe vrhnu se na věci pro malého, které dám k sobě do kufru. Všechno ostatní budu mít u sebe po ruce v tašce v letadle. Když i to mám lehnu si na postel a koukám jen tak do stropu. Najednou se prohne postel vedle mně. 
"Tak co mám zabaleno?" Se smíchem se na něj podívám.

"Ne zvládneš to sám ne?" 

"Ne protože by jsi mi stejně vynadala za to že to mám naházený v tašce jako prase."

" No to máš..." Nedokončím větu a začne mně líbat. Jsem zaskočená tím jak rychle to udělal. Ruce si hodím okolo jeho krku a přitáhnu si ho k sobě blíž. Rukama mi zajede pod tričko a naskočí mi husí kůže snad všude na těle. Řeknu si že nebudu pozadu a trochu ho předběhnu. Chytím ho za konec trička a začnu mu ho hrnout nahoru ke krku. 

"Malej spí, kluci přídou až za dvě hodiny máme dost času, ale prosím Lauro už tě chci moc tě chci." Zašeptá mi svůdně do ucha a já mu sundám tričko. 
"Tak ať je to pořádně nečekala jsem jen tak." Spojím naše rty a Louis se snaží rozepnout moji podprsenku. Podaří se mu to a tak nechám ať už mi sundá i tričko. Jeden druhému se vrhneme na kalhoty a ten poslední kus oblečení co na sobě máme. 
"Ještě krásnější něž dřív." Řekne když mně vidí nahou.
"A ty pořád stejně velký." Vypláznu na něj jazyk za což si zasloužím plácnutí do stehna. 
"Nech toho nebo si to rozmyslím."
"Na to ani nemysli." Převalím ho pod sebe a začnu mu obsypávat krk polibky. Na předehru kašlu a hned jak je Louis dostatečně v transu na něj nasednu a zalapám po dechu. Už si ani nepamatuju to jaký to je mít sex. Louis mně chytí pevně za boky a já se začnu pomalu hýbat. Po chvíli Louis převezme pozici nahoře a snaží se pomalu a jemně i když vím, že by nejraději do mně začal přirážet jak o život.

V LA....

"Loui můžeš vzít malého potřebuju si odskočit." Louis si ode mně už na letišti vezme Sama. Odskočím si na záchod a když stojím u umyvadla opláchnu si obličej vodou. Utahaná po letu a teď cesta na hotel která bude trvat bůh ví jak dlouho. Vrátím se zpět za mejma chlapama a hledám je až je najdu u letištního bufetu jak sedí u stolu. Louis si s malým hraje a dělá na něj obličeje. Je to krásný pohled na to že je on šťastný se svým synem a já jsem šťastná, že Loui je s námi. Jen se bojím aby se zase něco nestalo. Když dojdu ke stolu Louis se na mně usměje. Zrovna když se chystá zvednout zapípá mu mobil. Podá mi Sama a koukne na zprávu v telefonu a hned se na mně podívá.
"Narodila se mi dcera." Řekne a jeho úsměv se ještě rozšíří a ten můj zmizí.

Část po delší době.. Omlouvám se, ale příde mi že poslední dobou na to nemám nějak čas :/

Určitě, ale příběh zatím nekončí a budu se snažit psát co nejvíce...

Ivy.Bee♥