10.Do not take it seriously.

696 38 1
                                    

Probudila jsem se a všude byla tma a ticho, tedy kromě Louisova chrápání. Nejspíš mně probudil hlad neskutečně mi kručí v břiše. Když kouknu na mobil abych zjistila kolik je hodin dozvím se, že je půl třetí ráno. Ještě abych neměla hlad když jsem měla jen snídani včera a to celerálie. Zvednu se z postele a potichu vyklouznu z pokoje a štráduji si to rovnou do kuchyňky kde snažím najít něco k snědku. Nahlídnu do lednice a jsou tam zbytky těstovin. Neváhám a vyndám si je a dám je rovnou do trouby abych si je ohřála. Mezitím procházím okolo oken a čekám na svoji pozdní večeři. 

Po pozdní večeři jsem se vrátila zpátky do postele a snažila se zabrat abych usnula. Halva mně ještě pořádně bolí a mám zakázáno chodit běhat nebo provozovat nějakej sport aspoň čtrnáct dní. Zblázním se asi když si nebudu moc ani zaběhat. Otočím se k oknu a jen tak pozoruju hvězdy. Za nedlouhou se objeví první sluneční paprsky a já si užívám východ slunce. Ten krásný okamžik přeruší vyzvánění telefonu. Louisova telefonu kdo by mně mohl volat v 5 hodin ráno. "Ano?" Najednou promluví Louis a já zavřu oči i když jsem otočená k němu zády. "Jsem tam za dvacet minut." Řekne do telefonu a zvedne se z postele. Mám pocit jako by nejdřív šel ke mně k posteli. Jeho dech jsem cítila  blízko a i podle kroků to bylo možné. Potom jsme slyšela otevření skříně a Louise jak se snaží nepšíknout. "Zatracenej prach." Zandává a odejde z pokoje musím se nad tím pousmát. Teď můžu říct, že je tu opravdu ticho akorát s rozdílem, že už je světlo. Z venku se ozve motor auta a křupání kamínku pod koly auta. 

Nevím jak, ale podařilo se mi usnout. Probudila jsem se podruhé v půl osmí a usoudím, že by všichni mohli být vzhůru. Sejdu dneska už podruhé do kuchyně kde nikdo není jen lísteček pod vázou s květinami. "Jeli jsme nakoupit a podívat se do rezervace. Vrátíme se po obědě, jídlo si obědnejte Jay." Dočtu a zmuchlám papírek. Postavím si na čaj a přemýšlím kam jel Louis v 5 hodin ráno. "Raní ptáče?" Ozve se zamnou Harry. "Popravdě jsem byla vzhůru už v půl třetí díky mému žaludku který v tu dobu usoudil, že vyvolá třetí světovou. Potom jsem zase usla na tři hodiny." Pimalu se k němu otočím a pozoruji ho.  Harry se zasměje a vyndá si sušenky z police. Líbí se mi jeho ďolíčky, které se mu vždy objeví na tváři když se směje. "Proč si nejel?" "Myslel jsem že bude dobrej nápad aby jsi tu měla někoho když si Louis přiveze El." Vykulím oči na Harryho a posadím se i z hrnkem čaje ke stolu. "Ona sem jede?" "Jo Louis pro ni musel asi jet když tu nemá auto." Usrknu si čaje a zvednu jedno obočí. "A to jí za to stálo sem jet jen na jednu noc?" Zeptám se a odtrhnu suchý lísteček u kytky co je ve váze. "Asi jo divím se, že není raději s Cameronem." Jen kývnu hlavou a dál to neřeším. 

Už slyším ten falešný smích Eleanor a její slizký hlas. "Klid." Řekne Harry a propukne v hlasitý smích. "Co se tu děje." Zeptá se Louis když příde do obýváku. "Jen mi Laura říkala vtip." "Řekneš mi ho taky?"Zeptá se mně Louis rychle než se Eleanor u něj objeví "Ne možná někdy příště." Louis zavrtí hlavou  odejde někam pryč. Harry se zase začne smát a já se k němu přidám. "Počkej já s nima dvěma budu muset bejt v jednom pokoji." Vychrlím rychle na Harryho a ten sebou cukne. "Hale pomalu jo. Můžeš spát jednu noc u měn, ale spíš na zemi." "Je mi fuk kde budu ležet hlavně, že nebudu sdílet jeden pokoj s Eleanor." Odpovím a přepnu kanál na televizi. 

Je skoro oběd a dostávám hlad. "Harry je tu někde poblíž nějaká dobrá restaurace odkud třeba vozí pizzu? Nebo kde vaří dobré jídlo." "Jo ta v který jsme měli včera obědvat." Řekne a začne se smát. "Ha ha ha vtipný. Máš číslo?" Zdívá se na mojí hlavu. "Promiň, jo mám." Podá mi svůj telefon a jednoduše vytočím to číslo. Harry se na mně zamračí a já na oplátku na něj vypláznu jazyk. "Řekni mi raději jakou chceš pizzu a nemrač se." "Sýrovou prosím." Kývnu na něj a z telefonu se ozve ženský hlas. "Prosím?" "Dobrý den ráda bych si objednala  pizzu teda dvě jednu šunkovou a jednu sýrovou." Potom si uvědomím, že nahoře jsou ti dva. "Počkejte ty šunkoví nám dejte tři ano." "Jistě  ještě něco?" "Ne to bude všechno." Típnu hovor a vrátím mobil Harrymu. "Objednala jsi jim pizzu?" Pobaveně zvedne jedno obočí. "Raději jo nechtěla bych potom poslouchat El nebo Louise proč jsme se jich nedošli zeptat a nechali je o hladu." 

Když dovezou pizzu popadnu dvě krabice se  šunkovou pizzou  a rozhodnu se je odnést těm dvěma. Pizzu položím na zem za dveře, zaklepu a rychle mizím pryč. Nemusím s nimi mluvit poděkovat mi můžou potom. 

Později večer....
Jay a ostatní se vrátili asi hodinu potom co jsme si snědli pizzu. Jay nám oznámila, že večer se griluje a potom nás nechala být. Celé odpoledne jsme strávila s Harrym v obýváku sledováním televize. Připojila se k nám Lott a dvojčata. V 5 hodin jsem se zvedla a šla jsem pomoct Jay s přípravou masa. Louis ani El se od desáté hodiny neukázaly. Ani nechci vědět co nahoře dělali celí den.

Když je všechno připravené vše odnesme ven a Jay zavolá na Louise ať jdou dolu. Počkám až projdou obývákem ven. Že je vzduch čistý jsem poznala, že smích Eleanor utichnul a klapli dveře. Vyběhnu z kuchyně rovnou nahoru do pokoje a začnu si balit věci je to jedinečná příležitost jak si ty věci vzít a zmizet k Harrymu do pokoje. "Co děláš?" Vyleká mně Louisův hlas. "Jdu přespat k Harrymu a nehodlám tu nechat věci." Popojde blíž ke mně.   "Proč jdeš spát k Harrymu? Není tam místo." Namítne vrátí se ke dveřím a  opře se o futra. "Nechci tu tobě a El zaclánět a stejně bych s ní jednu noc v jednom pokoji nesnesla." Řeknu a zapnu zip u tašky. "To jako s tvým zraněním budeš spát na zemi?" "Hale řekni mi proč se staráš tak najednou? Jo a budu zas tak hrozný to není." Odpovím mu na jeho otázku a čekám jestli on odpoví mně. "Nevím proč by tě to mělo zajímat. Zkrátka nechci aby  moje máma neměla tahanice ze sociálkou." "Aha." Odseknu a chci odejít z pokoje jenže mi v tom Louis zabrání. "Co chceš?" Zeptám se. "Aby jsi tu noc tady ještě vydržela." "Ne jen si tu noc užij s tvoji holkou." Řeknu a strčím do něj. "Ještě něco." Řekne tak, aby jsem ho slyšela jen já. "Ta pusa, byl to jen zkrat, tak to nebere nějak vážně." "Neboj se nic si od toho neslibuji a ani nemám zájem o další. Měla jsem pocit že si se musel v té chvíli zbláznit." Otočím se na patě a jdu po schodech dolu. Možná, že mu lžu a nejraději bych se mu zase přitiskla na jeho růžové měkké rty. Rychle zakroutím hlavou abych tu myšlenku zahnala a hodím si věci k Harrymu. Potom pokračuji ven na zahradu úplně s prázdnou hlavou bez pomyšlení na Louisovi rty.

Zase po delší době, ale kratší než minule další část doufám že se líbí a bud ráda za každý komentář nebo vote :

PS: El mám ráda, ale Laura ne :D 

S pozdravem vaše.....

Ivy.Bee ♥

Forbidden Love!Kde žijí příběhy. Začni objevovat