Forbidden Love!

33. Girl...

Rok utekl a je to pomalu tady zbývá nám jen čtrnáct dní do svatby a  nemůžu se dočkat až řeknu "Ano". Louis šílí, Harry šílí a já s Liamem jsme v pohodě. Protože mi máme všechno zařízené. To jen Louimu zbývá vybrat svatební cesta a to nejpotřebnější a to smoking. 

"Hale si vážně zelená." Řekne mi asi po patnácté Liam když objednáváme dort, na který jsme zapomněli. Jen zakývám hlavou že jsem v pohodě a věnuji se paní za pultem.
"Měla by jsi si lehnout až přijdeme." Zase jen kývnu a nevěnuji mu skoro pozornost. 
"Takže takhle je to všechno." Řekne paní a zavře knihu objednávek.
"Ano a děkuju, že ten dort uděláte nikde jinde..." řeruším se protože mi oběd cestuje pět ven ze žaludku. Nějak to přejdu a dopovím.

"...nám ho udělat nechtěli." Paní kývne a rozloučí se. Taky se rozloučíme a vyjdeme z cukrárny. Cestou k autu se mi ještě několikrát udělá špatně, ale zase to přejdu. Když jsme, ale pár ulic od domu musím říct Liamovi aby zastavil protože už se to nedalo. Celej oběd skončil v trávníku. Liam ochotně obešel spíš oběhl auto aby se přesvědčil, že jsem v pohodě. 
"Je i špatně věděl jsem to neměla jsi se tak přecpávat sladkým po tom mase. Mohlo bejt jasný že se akorát po..." Zarazil se a já se zatím narovnala a začala hledat kapesníčky. 
"Hale není tu možnost..." Nedořekl a začal mu zvonit mobil, který hned zvedne. Začnu si počítat na prstech dny a měsíce a sama si udělám závěr mého zdravotního stavu, mezi tím co Liam znovu nastartuje a dojede až před dům.

Den svatby.....

Jay a holky se mně snaží do upravit  na to než půjdu k oltáři.
"Moc ti to sluší." Řekne Jay když mi praví závoj a sobě urovná sukni. 
"Děkuju. Děkuju za všechno." Jen mně pohladí a odejde z pokoje. Já se prohlídnu v zrcadle a nemůžu uvěřit tomu že se to dnes satane. Bude ze mně Laura Tomlinson. 

Mrzí mně akorát to že tu nemám nikoho z rodiny, žádnou z kamarádek, která by chytala svatební kytici nebo otce, který mně povede k oltáři. Odvrátím pohled od zrcadla a oči stočím ke dveřím do, kterých vchází Dan. Na tváři má široký úsměv a v očích jiskřičky. Trochu si odkašle  a promluví.
"Prokážeš mi tu čest abych tě odvedl k oltáři?" Tvář mi povolí a na rtech se mi objeví úsměv.
"Ano budu moc ráda." Dan mi nabídne paži a já ji s radostí přijmu. Vše co se mi honí hlavou hodím za sebe a uklidněná s prázdnu hlavou kráčím dolu ze schodiště. Shodli jsme se že svatbu budeme mít na zahradě domu kde bydlí Louise rodina. 

Už od posledního schodu slyším šum lidí co si mezi sebou povídají a trochu znervózním. Dan to vycítí a zastaví se.

"Neboj se ničeho Louis už stojí venku a je nedočkavej jak malej kuk. Neuteče a zaručeně neřekne ne."
"Já vím jen ty lidi nikoho neznám a všichni na mně budou zírat a...." Přeruší mně.
"Ty lidi tam budou jako by nebyli pro tebe tam na konci bude jen Louis a tomu budeš věnovat veškerou pozornost to ti zaručuju." Usměje se a udělá krok vpřed. Dostaneme se až skoro před východ na zahradu a začne znít hudba. Dan zpomalí a já přizpůsobím svůj krok. Zavřu oči a nechám je zavřené nějaký čas. Hned jak je otevřu spojí se můj zrak s Louisovým. Dan měl pravdu jsme tu jen mi dva a nikdo jiný, celou cestu pozoruju jen Louiho a nikoho jinýho. I jeho pohled patří jen mně, vím to protože se dívá přímo do mích očí. Když mně Dan dovede až k němu Louis mně chytne za ruku a jedním krokem přistoupíme blíž k oltáři kde stojí oddávající. Až když stojím ke všem lidem bokem všimnu si že přítel Lott drží Sama. Sluší mu to v tom obleku je to náš malej fešák. Když přestanu s obdivováním malého zaposlouchám se do řeči oddávajícího. 

"Je někdo proti sňatku nebo má někdo nějaké námitky?" Zeptá se pán s plno vousem za oltářem a rozhlídne se po všech co tu jsou. Nikdo se neozve a pokračuje dál.
"Nikdo nemá žádné námitky a proto se vás táži Lauro Collins berete si zde přítomného Louise Tomlinsona?" Bez váhání řeknu..."Ano!!" A oddávající se obrátí na Louise.
"A vy Louisi Tomlinsone berte si zde přítomnou Lauru Collins?"
"Ano beru!!" Zakřičí a lidé se začnou smát.
"Vaše manželství prohlašuji za právoplatně uzavřené na důkaz své lásky si vyměňte prstýnky  a dejte si první manželský polibek." S Louisem si vyměníme prstýnky a bez váhání se políbíme. Všichni tleskají a já si snažím vychutnat polibek, který je plný lásky, pochopení a hlavně štěstí.

Po obědě a nekončící oslavě, která ještě trvá jsem se já a Loui odebrali do pokoje pro svoje kury a nasedli do auta. Odjíždíme na týden na líbánky. 

"Louisi?" Oslovím ho když jedeme autem po dálnici k letišti.
"Ano ženo." Musím se tomu zasmát a až potom promluvím.
"Co říkáš na číslo 4?"  Zamračí se a přeřadí.

"No nic čtyřka je dobrá." Chvíli mlčí, trochu se usměje a dojde mu to.

"Myslíš jako že by jsme na líbánkách mohli zadělat na sourozence pro Sama?" Podívám se na svoje břicho a zpátky na Louise.
"No když bude Sam spokojený se sestřičkou není na co zadělávat." Louis prudce zabrzdí a zajede ke kraji dálnice.
"Ne?!!!" Vyjekne Louis.
"Jo." Řeknu s klidem.
"Ne. To je báječný. Nevíš jak jsem šťastnej." Byl šťastnej šlo to na něm vidět, úsměv od ucha k uchu a v očí jiskřičky a myslím, že i slzy. Nakloní se ke mně a chytne mi bličej do dlaní.
"Miliju tě Lauro. Budu ten nejlepší manžel na světě, budu tě hýčkat tak že se ti o tom snad nikdy nezdálo. Miluju tě." Potom mě jemně políbil a vrátil se k řízení. Už skoro u letiště jsem mu teprve odpověděla. 
"Miluju tě a děkuju ti..... za všechno" 

Tak jo je to tu další, kratší část...........

Příběh se asi už nemá kam dál vyvíjet, možná tak jedna dvě části a Forbidden Love bude u konce :/ 

Ale děkuji všem co čtou. Jsem moc ráda a nikdy by jsem nečekala že moje příběhy bude někdo číst :) 

S pozdravem....

Ivy.Bee ♥