Forbidden Love!

6. Brigade

Po setkání s mojí tetou a hlavně sestřenicí kterou budu vídat asi častěji jsem se ráno probudila až po desáté hodině. Mslím si že nebude vadit když dneska vynechám školu. Asi si udělám den pro sebe nebo já nevím. Možná si půjdu najít brigádu aby za mě Jay pořád nemusela utrácet. Vstanu z postele a jako první si to namířím do koupelny sundám ze sebe to oblečení ze včerejška a vlezu si do skoro napuštěné vany. Lehnu si a chvíli si tam poležím než vylezu a obleču si župan. Když jdu z koupelny zajdu za Lott. Opatrně otevřu dveře abych ji nevzbudila kdyby náhodou ještě spala. Jak jsem odhadla ještě spala stejně potichu jsem odešla do pokoje kde jsem na sebe hodila legíny, tílko, bílou nike mikinu. Vzala jsem si mobil a peněženku do černého vaku  a sešla dolu do kuchyně kde jsem si vzala banán a jablko. Bude mi to stačit potom si něco koupím. Když jdu ke dveřím dolu akorát schází Louis. "Si v pohodě?" Sehnu se a nazuju si boty bez jediného slova vyjdu ven z domu do ulic Londýna.

Procházím se už dobré dvě hodiny po městě když si všimnu v okně Starbucksu papíru že hledají výpomoc. Bingo právě jsem narazila na mojí budoucí brigádu, teda aspoň myslím. Vejdu dovnitř a do nosu mě praští vůně kávy. Zluboka se nadechnu a jdu směrem k pultíku u kterýho není žádná fronta. Za pultem stojí vysoký hnědovlasý kluk s milým úsměvem na tváři. "Dobrý den co si dáte?" Zeptá se a já se zaměřím na jeho krásné modrozelené oči. "Ehmm..Já přišla jsem se zeptat na tu výpomoc." "Aha počkejte chvilku zavolám vedoucího." Kluk někam odběhne a za minutu se vrátí i se starším pánem. "Dobrý den slečno jsem pan Hudson. Prý se chcete ucházet o to místo tady u nás." "Ano scháním nějakou brigádu chodím do školy takže bych tu nemohla být celí den." "Dobrá posaďte se Richard nám připraví kávu a popovídám si o tom." Kývnu a posadím se. Koutkem oka pozoruju Richarda jak připravuje kávu. Pan Hudson si přinese nějaké papíry a posadí se naproti mě.

Za půl hodiny odcházím ze Starbucksu s dobrým pocitem že jsem si našla nějakou brigádu. Zítra začínám v půl třetí hned po škole. S úsměvem na tváři si to kráčím k domu když v tom se přede mnou zjeví moje teta. Tu jsem potřebovala vidět. Zahnu do ulice abych se ji vyhnula to znamená že budu muset obejít celí blok abych se dostala domu, ale co prozkoumám okolí. Když procházím okolo pekárny zakručí mi v břiše a dojde mi že jsem si nekoupila nic k jídlu. Vlezu dovnitř a začnu si vybírat co jsi dám. "Ahoj Lauro co si dáš?" Zvednu hlavu a přede mnou stojí usměvaví Harry. "Ahoj Harry pracuješ tu?" "Ne jen zdobím prodejnu. Tak co si dáš?" Oba dva se zasmějeme a já ukážu na bagetu. "Tu se šunkou prosím." "Dáš si ji tady nebo si ji vezmeš domu?" "Sním si ji tady. Je tu docela klid." "Jo to jo." Usměje se a podá mi bagetu. "Sám sem ji dělal." "Tak to hádám že bude dobrá." Usměju se a zaplatím mu ji, sednu si ke stolu a ukousnu si kousek. Když jsem tak v půlce bagety, zvoneček nad dveřmi se rozezní a dovnitř vejde Louis a Eleanor. Ti mi tu tak chyběli. Protočím očima a dělám jako když je nevidím. "Jé ahoj sestřenko." "No nazdar." Odpovím ji a znovu se věnuji svojí výborné bagetě. Eleanor a Louis si něco koupí a sednou si přede mě ke stolu. Když dojím ubrousek schovám do tašky a zvednu se od stolu. Hezky se usměju na Harryho za pultem a zamávám mu. Když procházím okolo stolu kde sedí Eleanor a Louis tak mi Eleanor pod nohy strčí svojí obří kabelku a já oni zakopnu. "Si blbá nebo co?" Zvednu se ze země a koukám na ní. "Máš dávat pozor nemehlo." "Kdyby jsi mi tam tu kabelku nestrčila nemuselo se to stát káčo." Eleanor se chystala něco říct, ale já se sebrala a odešla z pekárny dřív než bych ji musela vyškrábat oči. Naštvaná jsem šla domu s pocitem že už se nic nestane. 

Druhý den..

Hned jak nám skončila hodina historie jsem letěla na autobus abych byla včas ve Starbucks. Doma jsem vše Jay řekla aby neměla strach kde každý den po škole budu. Dojedu na nejbližší zastávku co je u Starbucks a se sluchátky v uších si to štráduju rovnou k zadnímu vchodu.  Když otevřu vypadne na mě postava se čtyřmi pytli s odpadkama. Spadnu přímo na zadek, který mě hned  neskutečně začne bolet.  "Promiň snažil jsem se otevřít dveře loktem. Moc se omluvám že jsem do tebe vrazil." Zahodí pytle a pomůže mi vstát. "To je dobrý nic se nestalo. Jinak jsem Laura." Natáhnu k němu ruku kterou přijme a zatřese s nimi. "Richard, rád tě poznávám Lauro." "Já tebe taky. Pomůžu ti." Popadnu dva pytle a hodím je do kontejneru. "Tak pustíme se do práce. Doufám že mi všechno ukážeš?"  Řeknu a dám ruce v bok. "To je jasný pojď za chvíli půjdou všichni z práce." "A to znamená?" "Že bude fofr." Usměje se a jde dovnitř. Následuji ho dovnitř do šatny kde nechám tašku a okolo pasu si uvážu zástěru kterou mi Richard dal. 

"No vidíš už ti to jde. Není to za tak těžké ne jak si si myslela?" "Ne vůbec zbytečně jsem se bála." Usměju se zvoneček nad dveřmi hlásí že přišel nový zákazník. "Ty jsou jen tvoji, jdi na to." Richard se povzbudivě se usměje a mrkne na mě. Otočím se na zákazníky a nemůžu uvěřit svým očím. Přede mnou stojí Louis, Eleanor a další tři lidi. "Co si dáte?" Řeknu a protočím očima. "Ty tu pracuješ?" Zeptá se Eleanor a zadržuje smích. "Jo problém. Co jsi dáte?" Odpovím a zeptám se znovu co si dají. "Pro mě karamelové Frappuccino potom jednu horkou čokoládu, 2x Cappuccino a jednou jahodové Frappuccino. A ať je to rychle prosím." "Budu se snažit co nejrychleji." Řeknu a falešně se usměju na Louise. "Na zákazníky jen s upřímným úsměvem." "Pro tebe to neplatí." Začnu připravovat kávy a pobrukovat písničku co zrovna hráli v rádiu. "Tak tady to máte." Podala jsem jim to každý si zaplatil svoje a zmizeli mi z očích. "Ty si je znala?" "Jo ten co objednával je můj nevlastní bratr, jeho rodina si mě osvojila a ta holka vedle něj byla moje sestřenka." "A ti dva spolu chodí?" "Jo." Řeknu a začnu mít hrnky. "Nic mi do toho není, ale ta tvoje sestřenka jsem chodí každý pondělí a pátek s nějakým na bouchaným frajírkem a muckají se až je to nechutný." "Vážně?" Zeptám se překvapeně. "Jo však zítra uvidíš sama." Mrkne na mě a věnuje se zákazníkovi. 

V půl osmé mi končí šichta. Rozloučím se s Richardem a vykračuju si to na autobusovou zastávku. Když tam dojdu zjistím že poslední spoj jel v sedm hodin a další jede v devět. Vyndám mobil a vytočím Jay. "Ehm.. Ahoj. Mám otázku máš čas?" "Ne právě chci uložit malé, proč?" "A jen že poslední autobus jel v sedum a další jede v devět." "Pošlu někoho ano." "Dobrá." Sedla jsem si na lavičku a doufala že pro mě nejede Louis, ale Daniel. Mezitím než pro mě někdo přijede si dám do uších sluchátka a poslouchám písničky. Když přede mnou po půl hodině zastaví černý jeep zvednu se a jdu k němu. Když otevřu dveře hned protočím očima, protože za volantem sedí Louis. Nevěnuje mi pohled a kouká se před sebe. Nasednu a zavřu za sebou, připoutám se a Louis šlápne na plyn. "Hale fakt se omlouvám za Eleanor." Překvapí mě tím a proto se jemně usměju. "Neomlouvej se není to třeba." Ano jsem ráda že se omluvil, ale omlouvat by se mohla ona. "Kdy jste se s El naposledy viděli?" Zeptá se. "Asi když nám bylo čtrnáct." Jediné co řekne je "Hm" a dál se věnuje jízdě. "Teď se zeptám já. Přemýšle jsi nad tím že by tě Eleanor podváděla?" "Blbost." Řekne a zabrzdí na červený. "Fajn to mi stačí." Potom celou cestu domu ani jeden nepromluvíme.