Forbidden Love!

23. No!! This is end...

Uběhli tři týdny a já jsem na konci pátého měsíce. Přestala jsem chodit do školy a dohodla se s ředitelkou že si nechám příští školní rok uznat první pololetí a půjdu jen na závěrečné testy. Zítra letím za Louim. Ať to bude stát co chce vyklopím mu to musí vědět pravdu. Sice nevím jak bude reagovat, ale to zjistím během 48 hodin jestli správně počítám. 
"Máš všechno?" Zeptá se Harry.
"No jasně na tři dny toho moc nepotřebuju." 

"Hlavně na sebe dávej pozor." 
"Neboj a vsadím se, že mi tohle budeš říkat i zítra ráno." Zapnu tašku a hodím ji z postele na zem. 
"Opatrnosti není nikdy dost. Objednám nám jídlo." Zastavím ho chytnutím za ruku. 
"Prosím už žádný saláty nebo zdravou výživu. Chci pořádnej steak, něco nezdravého."
"Fajn dneska bude změna."  Mrkne na mně a zmizí za rohem. Dojdu si hodit zatím sprchu a odepíšu Louimu. 

Když se osprchuju jídlo už je na stole a já si zatleskám protože to je pořádný kus masa a hranolky k tomu. 

"Jak myslíš že bude Louis reagovat až mu to řeknu?" Zeptám se Harryho. 

"Bude v šoku a nebude vědět co dělat a nakonec bude šťastnej."

"Ale co když bude naštvanej a nebude dítě chtít?" 
"Takoví není děti má rád. Bude rád že bude táta." Povzbudivě se usměje a dá si hranolku do pusy. Vzdychnu a napodobím ho. 

Druhý den...

Na letišti je chaos a já se tu nevyznám nevím co budu v LA dělat bez Harryho.
"Ztratím se tam a mám strach letím po prvé." Řeknu zoufale. 
"Ale ne a neboj se nic to není. Tady máš ještě nějaký peníze potřebuješ se nějak dostat ke koleji." Podá mi obálku.
"Harry od tebe nic nechci." Strkám mu obálku zpátky do ruku, ale on si ji zpátky nebere.
"Všechno pro lásku přátel." Obejmu ho vezmu si od něj tašku a jdu k letušce, která si ode mně vezme letenku. 
"Přítel neletí s vámi?" Zeptá se.
"Za přítelem letím." Letuška se koukne na moje břicho. 
"Šťastný let vám přeju." Usměje se a pošle mně dovnitř letadla. Pohodlně se usadím a huráá do LA. Dvanáct hodin jenom sedět asi se zblázním, ale co jiného se dá dělat v letadle. Jsem vyklepaná jako nikdy. Sedím narovnaná a zarývám nehty do opěrátek.  Za chvíli si ke měn přisedne kluk s vousy a vlasy vyčesanými nahoru a je moc hezky upravený. Podívá se na moje ruce a usměje se. 
"Letíte poprvé?" Zeptá se.
"Ano a vy?" 
"Asi po stý, ale pořád mám strach. Jsem Liam." 
"Laura, kam letíš Liame?" 

"Za rodinou. Neviděl jsem je od té doby co se tam odstěhovali. Kam letíš ty?" 
"Za přítelm." Usměju se na svoje bříško. 
"Jéé taky bych chtěl někoho koho bych měl rád." 
"Myslím si že kluk jako ty nemá problém s tím si najít holku. Nebo snad jo?" 
"Když jsi na kluky tak je to těžší." Po druhé v životě se potkávám s homosexuálem a nepoznám to. 
"Mám kamaráda co je taky na kluky, možná by jste si rozuměli." Usměju se na něj.
"Myslíš?"

"No jasně až přiletíš zpátky dáš mi vědět dám ti na sebe číslo." Celí obličej se mu rozzáří a obejme mně. Potom jsem mu povídala o Harrym a řešili jsme úplný blbosti. Dostali jsme se i k prckovi. 

V LA mně ovane vítr dusného vzduchu a to je teprve ráno. Rozloučím se s Liamem a najdu si autobus do města kde má Louis školu. Když projíždíme LA kochám se pohledem na ty ulice a lidi v zajímavém oblečení. Když se dostanu do města hned u autobusových zastávek stojí taxík tak do nej nastoupím.  Nadiktuji mu adresu koleje a už se nemůžu dočkat až Louiho uvidím a až mu řeknu to co jsem nedokázala když dvakrát odjel. Uvidím ceduli s názvem ulice kde stojí kolej a já se trochu narovnám. Když se zastaví před domem který nevypadá jako kolej kde bydlí všichni studenti dojde mi že to musí být dům bratrstva. Zaplatím a vystoupím  a rozhlídnu se po ulici, která je upravená. Všude stromy a i květiny. Dům ve kterým Louis bydlí aspoň doufám vypadá moc hezky. Vstoupím na verandičku a zaklepu. Je osm hodin ráno a je sobota mohl by být už někdo vzhůru pokud nejsou po nějaký párty. Za dveřmi se objeví svalnatá kluk a široce se usměje. 

"Stratila si se?" Zeptá se. 
"Ahoj ne přijela jsem za Louisem na návštěvu je tu?"
"Jo je u sebe a ty jsi?" Projede mně pohledem a zastaví se na břiše. 
"Jsem jeho holka." 
"Pojď dál." Otevře víc dveře abych mohla dovnitř. 

"Akorát jsme uklidili, ale Louis nejspíš ještě spí má třetí dveře nalevo Lauro." Osloví mně jménem.

"Víš moje jméno?" 

"Jasně Louis o tobě hodně mluvil, ale nezmiňoval se o tomhel." Ukáže na moje břicho. 

"On to neví je to novinka kterou se teprve dozví." 

"Aha bude rád tak běž a jsem Nate." Kývnu na něj a pomalu vyjdu do patra. Na stěnách mezi dveřmi visí fotky se skupinami chlapců a znakem bratrstva. Přistoupím ke dveřím a zaťukám. Chvíli čekám a dveře se otevřou. Objeví se rozcuchaný Louis s červenými očima. Vykulí oči a pootevře pusu když mně vidí. Já se na něj usměju, ale hned jak vidím pohyb za jeho zády. Na posteli se posadí blonďatá holka zahalená dekou. 
"Lauro já." Začne Louis a mně se tlačí do očí slzy. 
"Ne Louisi. Já přijela jsem ti něco říct...." Nedokážu dál mluvit. 
"Uvědomil jsem si co jsem udělal vysvětlím ti to víš přece že tě miluju." Šáhnu do tašky a vyndám obálku a hodím ji po Louisovi. 
"Nehledej mně a nech mně být. I když jsi si uvědomil co jsi udělal tak je to pozdě a tohle já prostě nepřekousnu." Otočím se na patě a seběhnu schody dolu ke dveřím, které ihned otevřu a rychlím krokem mizím z ulice. 

Pohled Louise...

Když jsem se ráno probudil proklínal jsem se a byl zavřený v koupelně a brečel.  Když jsem slyšel klepání na dveře pokoje šel jsem tam v domnění že za nimi je Nate, ale když jsem je otevřel a viděl Lauru jak se směje a potom jak se mračí když se podívala za mně. Věděl jsem že je zle. Uvědomil jsem si co jsem udělal, ale měl jsem na to myslet včera když jsem se nalil. Hned jak po mně hodila obálku a řekla ať ji nehledám zmizela. Volal jsem na ní a běžel na práh dveří. Když jsem viděl že už je daleko nemělo to cenu. Je tvrdohlavá a nenechala by jsi nic říct. Vrátím se do pokoje a probodnu Amandu pohledem. Že neodešla hned jak se probrala. Nemuselo to tahle dopadnout. Na patu se mi nalepí ta obálka. Sehnu se pro ní a pootevři ji. Jsou uvnitř nějaké kartičky. Jednu vytáhnu a srdce se mi okamžitě zastaví. Je to ultrazvuk. Ultrazvuk mého a jejího dítěte....

.