Forbidden Love!

11. Proof

"Lily doufám že už bude konec hodiny?" Zeptám se ji protože mobil nemám. Zabavila mi ho učitelka. Dopisovala jsem si s jedním čtvrťákem a načapala mně úča. "Ještě patnáct minut." Odpoví a já naštvaně zavřu sešit a začnu si namotávat pramen vlasů na prst. Natočím hlavu napravo a načapám Louise jak na mně zírá. Zvednu jednu ruku abych mu tiše naznačila jako "Co je?" Jen protočí očima a otočí se čelem k tabuli. Netrpělivě ťukám tužkou o stůl. Když se rozezní zvonek vylítnu z lavice a mířím si to k učitelce. "Můžu už poprosit o svůj mobil?" Zeptám se. Kývne a podá mi ho. "Ať se to příště neopakuje jinak ho neuvidíte slečno celí den." "Dobrá." Otočím se na patě a mířím si to do lavice. 

"Tak kdy si s ním vyrazíš?" Vyzvídá Lily u oběda. "Nevím možná už zítra." Mrknu na ní a na vidličku naberu kus špaget. "A který že to je?" Nadzvedne obočí. "Scott Thomas." Pípnu. "Ten hezoun no ne fakt?" Protočím očima. "Jo fakt on ani já bych nečekala že o mně zavadí." Lily našpulí rty a zavrtí se na židli. "Víš proč? Protože už vypadáš na 19 nebo 20 podívej na mně já pořád vypadám jak čtrnáctka a to jsem o rok starší jak ty." Prohlídnu si jí a opravdu tak vypadá nikdy mi ale tak nepřišla. Je pravda, že by se nemusel oblékat do těch vytahaných svetrů a dlouhých  sukní. "Změn styl oblékání a trochu vlasy." nervózně čekám co odpoví. "To asi jo. Tohle by jsi měla spíš nosit ty když jsi byla v klášteře." zvedne jeden koutek pusy a dívá se na měn z pod řas. "Myslíš, že já bych se do tohodle nechala navlíknout? Ani nápad. Kdyby sestra Antonie věděla co jsem nosila pod tím hábitem asi by se zbláznila. No a kdyby věděla co jsem vyváděla s tím mladým zahradníkem v prádelně to tuplem." Lily se začne dusit vodou. "Collinsová ty prase takhle znesvětit posvátný místo." Natáhne se a jednu mi ubalí. Na to se obě rozesmějeme. "Co si zase podělala?" Ozve se a já se leknu. "Harolde ty blbečku tohle nedělej. Co všechno jsi slyšel?" Harry se usměje a sedne si za stůl . "Jen že jsi prase a že jsi znesvětila něco. Ale myslím si že ani nechci vědět co." Zazubí se a pustí se do jídla. "Harry tebe se zeptám spíš. Jakej názor máš na Scotta Thomase?" Lily se na mně zamračí. "Nejraději bych si ho dal k obědu místo tohodle." Rýpne do špaget a věnuje mi pohled. "Proč se na něj ptáš?" "Mám sním jít zítra ven a nevím jestli jo nebo ne?" Harry se poškrábe na hlavě a odsune tác. "Nevím možná asi ne." Mlčí a potom rychle řekne. "Ne myslím že by jsi měla jít." "Fajn dobře díky." Poděkuju a dojím zbylé špagety které se podle Hazzy nedají jíst. 

Po škole a po práci jsem ráda že jsem doma a můžu si na chvíli odpočinout. Najednou se, ale rozlítnou dveře a v pokoji se objeví Louis. Co to sakra všichni mají ve zvyku bez klepání vlítnout ke mě do pokoje?  "Se Scottem nikam nejdeš aby bylo jasno." Řekne klidně, ale bublá to v něm. "Proč bych nemohla." Řeknu v klidu a otevřu si časopis. "Protože je to pablb, který chce jen holky na to jedno a nezáleží mu na nich." Protočím očima. "Stejně s ním půjdu." "Ne nepůjdeš." "Sakra a proč?" "Má holku, ale studuje jinde vídají se dvakrát do měsíce. Při každý příležitosti ji zahýbá a je to přitom tak hodná holka, ale ona to nevidí je zaslepená láskou." "Stejně jako ty si zaslepený láskou k El že? Jinak by jsi dávno věděl že tě podvádí s Cameronem tvým kámošem. Všichni to vidí a dokonce i já. Vyhrožovala mi jestli něco ceknu tak mě uškrtí. Tak ať je mi to fuk!" Zakřičím na něj a on stojí jako opařený. "Není to pravda." Řekne se zaťatými zuby. "Víš co tak se můžeš ujistit že já a kdokoliv z tvého okolí ti nelže Loui. Jestli máš zájem přijď v pátek  zadním vchodem ke mně do starbucks. Teď padej nemám na tebe náladu." Kdyby pohled zabíjel myslím si že jsem už dávno mrtvá. "Tak běž." Otočí se a zmizí pryč. Najednou se objeví Lott. "Co se to tu sakra dělo?" Nechápavě se na mně dívá a vypadá vystrašeně. "Nic jen výměna názorů." "Aha no fajn tak jo tak zase dobrou." Otočí se a jde pryč. "Promiň jestli jsme tě probrali." Zakřičím za ní, ale ona jen mávne a zívne. No super ani s klukem si už vyrazit nemůžu. Leze mi neskutečně krkem, ale to fakt jo. Na druhou stranu ho mám, ale i ráda.  A stou slepičí prdelkou Stylesem si to ještě vyřídím. 

Pátek....

Jako každý den po škole nasednu na autobus a jedu do práce. Dneska je pátek a doufám že Louis přídě aby se přesvědčil. Má čas do půl páté.
Včera jsem byla na první jízdě v autoškole. Už se těším na to až nebudu muset jezdit autobusem a kdykoliv si odjet kam budu chtít. U Deakinu se mi začalo až moc líbit a už jsem si nějak zvykla. Konečně autobus zastaví na mé zastávce a já se zaraduju, že konečně vystupuji. S radostí si vykračuji směrem ke Starbucks a pobrukuju si písničku. Když přídu dovnitř pozdravím se s Richardem a zapojím se do práce.

Ve čtyři mi zapípá mobil a ignoruji to. Najednou mi poklepe Richard na rameno. "Máš vzadu návštěvu prej ho čekáš." Řekne docela naštvaně. Dodělám  zákazníka a jdu k zadnímu vchodu. Když ho tam uvidím skoro se mi zastaví dech . Vypadá úžasně.
"No to je dost skoro by jsi o to přišel." "Buď ráda že jsem tě poslech a prosím udělej mi zatím kafe." Projde okolo mně a sedne si na židli v šatně. "Jistě pane." Hodím po něm utěrku a udělám mu jedno kafe, který mu donesu. " Kdy sem má přijít?" Kouknu na hodiny . "Počkej tak 10  minut a uvidíš svoji milovanou." Odejdu na plac se věnovat zákazníkům a Louise tam nechám samotného.

"Sakra mají zpoždění". Řeknu si když je 16:40 a nebo dneska vůbec nepřijdou. Najednou mně z mého přemýšlení vyruší zvonek nade dveřmi . Vejde El a za ní hned Cameron. Jako vždy si sedmou dozadu na sedačky a Richard je jde obsloužit. Zalítnu dozadu do šatny a popadnu Louise za ruku a táhnu ho mezi futra tak aby na ně viděl. "Dál nelze ať tě nevidí." Řeknu mu a on jen kývne. Zatím se postarám o zákazníka a vyčkám než příde Richard. "Plivni ji do toho je drzá jako prase." Otočí se na Louise a ušklíbne se na něj. "Hale nech si toho jo!" Pohrozí mu Louis a sleduje ty dva. Když se El vrhne po Cameronovi, ztuhne a zdá se mi že snad ani nedýchá. Z očí mu spadnou dvě slzy a silně zavře oči a semkne rty.  Najednou jako by z něj vyšel všechen vzduch jako když lokomotiva vypouští páru. V tu dobu zrudnul a snažil se nekřičet nebo po něčem nehmátnout  a nehodit to po stěně. 

Pohled Louise..

Když jsem viděl El jak se vrhla po Cameronovi začalo to ve mně bublat. Kouknu se na Lauru a ta stojí smutně se na mně dívá. Nejraději bych ji objal a nepustil, ale teď nemůžu. Celej nasranej vykročím směrem k tim dvěma co se cucaj na gauči kavárny. Popadnu Camerona za límec u trička a odtáhnu ho od ní. "Sakra můžete mi vysvětlit co se tu do prdele děje?" El se dívá vystrašeně. "Není to jak to vypadá." Začne El. "Ne a jak to teda vypadá? Děláš ze mně blbce před všemi okolo. Jak dlouho to trvá?" El sjede pohledem za mně a zamračí se. Cameron jen mlčí a čumí na mně s vykulenýma očima. "Sakra odpověz Eleanor!!" "Rok to trvá rok. Nebavíš mně už totiž." Kopnu do stolu a na chvíli se na ně otočím zády. " Tak si mi to mohla říct a nedělat ze mně blbce a tahat ze mně prach. Asi ti teda došlo že je konec a jestli z toho budeš obviňovat Lauru nebo ji dělat kvůli tomu nějaký problémy, tak já budu vědět kdo za tím je!" Otočím se  na patě a vylítnu ven ze Starbucks. Za sebou slyším moje jméno. Ignoruji to protože si myslím že je to Eleanor. Když, ale slyším brzdy auta a ránu otočím se. Hned jak vidím Lauru ležet na silnici rozběhnu se k ní.