Vzpomene si vůbec? (Harry Styles)

12.

*Lucy*

Byla jsem z toho celkem rozhozená. Zajímal mě důvod, proč Jacka Harry zmlátil.

,,Pak mu napíši,'' řekla jsem si v duchu.

Hlava mě bolela. Došla jsem dolů do kuchyně, kde mně mamka nechala připravenou snídani. Míchaná vajíčka.

,,Crrrrr!'' uslyšela jsem zvonek. Byla jsem v pyžamu, nenamalovaná a s drdolem.

,,Ahoj, no ty teda vypadáš!'' pozdravila mě mile Adell. Ukázala jsem na ni pěst a ona se jen zasmála.

,,Copak, copak? Jsi nešla do školy?'' zeptala jsem se

,,Ne, to bych nebyla tady. Lucy, mám docela problém. Teress a Ronnie šly do školy, i když nevypadaly moc dobře. Ronnie měla velkou kocovinu, ale riskla to. Teress na tom byla lépe, ale nechápu je. Já jsem ráda, že jsem zůstala doma,'' zasmála se. Byla vždycky optimistická.

,,Jo, chápu. Jaký, že máš problém? Jen se svěř své kamarádce,'' podpořila jsem Adell. Úsměv jí zmizel z tváře. Věděla jsem, že to nebude nic dobrého.

*Harry*

Potom, co dostal ten zmrd do držky, jsem se cítil dobře. Ulevilo se mi. Štve mě, že se pořád stará o Lucy. Je prostě moje. Teda byla.

,,Pojď, kámo, jdeme,'' probudil mě z mého přemýšlení Liam.

,,Jo, jasně, promiň,'' omluvil jsem se a šel za nimi.

Do třídy jsme přišli se zvoněním. První hodinu jsme měli matiku, nuda. Zapomněl jsem si vypnout mobil a zrovna mi někdo napsal na messenger. Lucy?!

Lucy: Proč jsi zmátil Jacka?! Co ti sakra udělal?!

,,Pane Stylesi, to si neumíte alespoň na těch 45 minut vypnout mobil?!'' ozval se hlas učitelky. Otočil jsem se na ní a jen si povzdechl.

,,Nějaký problém?'' koukala na mě svýma velkýma očima.

,,Ne, nemám žádný problém. Tak sorry, no,'' řekl jsem drze. Otočila se na podpatku a pokračovala dál ve výkladu látku. Nedával jsem pozor a nenápadně odepsal Lucy.

Harry: Zasloužil si to.

Lucy: Co ti sakra udělal?! Ptám se ZNOVA!

Harry: Baví se s tebou.

Lucy: Nic spolu, Harry, nemáme! Tak se o mě laskavě už nestarej a nech mě na pokoji. D Ě K U J U!

Odepsala mi rychle a já zíral na tu zprávu. Docela mě to složilo. To jsem nečekal. Ach jo, zase sem to posral.

*Lucy*

,,No, prostě... asi jsem těhotná,'' svěřila se mi Adell. Ve tváři měla smutný pohled, začaly jí slzet oči.

,,Vážně? Adell, neplač, to zvládneš, neboj,'' povzbudila jsem kamarádku. Snažila se o úsměv, ale nešlo jí to. Spíše se ještě víc rozbrečela.

,,Ššš, tak neplač. Necháš si ho?'' položila jsem jí otázku, na kterou jsem hrozně chtěla vědět odpověď.

,,Ne-vím, vů-bec ne-vím. Ne-chá-pu, jak se to sta-lo. Já ber-u prá-šky a my-sle-la jse-m, že když je be-ru, bu-de to v po-ho-dě. Ne-není, sa-kra!'' koktala. Objala jsem jí silně, jak jsem jen mohla. Brečela mi do ramene.

,,Prášky nejsou nikdy stoprocentní ochrana, zlato. Zvládneš to, neboj. Kdy ses to dozvěděla?''

,,Včera už na té party mi nebylo dobře. Bylo mi na zvracení. Test jsem si udělala dneska, ach jo! Niall to ještě neví, musím mu to zavolat. Teď hned,'' odhodlala se. Usmála jsem se na ní.

,,Tak honem, zavolej mu!''

*Niall*

,,Někdo nový na obzoru, Harry?'' zasmál jsem se.

,,Ne, psala mi Lucy,'' odpověděl a dal mi přečíst jejich chat. Zasmál jsem se.

,,Ta tě teda setřela!'' zakřičel Liam na chodbě a skoro všichni se na nás otočili. Rozesmáli jsme se.

,,A co Adell? Jakto že není ve škole?'' zasmál se Harry. Zastavil jsem se. Taky jsem nechápal, proč není ve škole.

,,Nevím, zavolám jí,'' pokrčil jsem rameny. Vytočil jsem její číslo a čekal.

,,Ahoj lásko.''

,,Ahoj, Nialle. Zrovna jsem ti chtěla volat.''

,,Jakto? Stalo se něco?''

,,Mám problém.. Nialle, jsem v tom.''

,,Cože? Čekej chvíli, v čem jsi?''

,,Jsem tě..těhot...těhotná.''

,,To je sranda, že?''

,,Není.''

,,Kurva, já myslel, že bereš prášky!''

,,Já je beru, ale prý to není stoprocentní ochrana, Nialle.''

,,Víš, co? Nech mě.''

,,Nialle, počkej, sakra!''

,,Na co? Já, já dítě nechci.''

,,Cože?''

,,Prostě to dítě nechci. Chci si užívat a ne se starat o fakana! Nazdar!''

,,Nialle...''

*Adell*

,,Nialle...'' řekla jsem, ale típnul to. Začala jsem berečet. Hodně brečet. Lucy mě začala utěšovat.

,,Adell, to bude dobrý, neboj!''

,,Ne-bu-de... on, ří-kal, že dí-tě ne-chce. Já, ne-chám si ho vzí-t.. hne-d zí-tra,'' sdělila jsem jí to. Vykulila na mne oči. Kdyby jen věděla...

,,Ne, Adell, ne! Zabiješ život nevinného človíčka, který za nic nemůže. Hlavně si to nenech vzít, Adell. Já, pomůžu ti se vším,'' s nadšením mi řekla Lucy. Jen jsem se na ní podívala a vzdychla si.

,,To mi radíš ty? Ta, která udělala to samý? Byla v tom a nechala si to vzít? Vlastně, ty jsi to Harrymu ani neřekla a on pak byl z toho v prdeli, protože to dítě by chtěl,'' řeknu naštvaně a pak si až uvědomím, co jsem vlastně řekla. Kurva!

,,Lucy, promiň, to jsem neměla říkat,'' řeknu, ale je pozdě. Lucy stojí na místě a kouká na mě. Nic nechápe.

,,Ale... jakto? To si nepamatuji... Já, já byla na potratu?'' smutně se mě zeptá a já přikývnu.

,,Tak povídej,'' oznámí mi.

______________________________________________________________________________

Tak snad se Vám tahle část líbí :) Má sice méně slov, než minulá část, ale snad to nevadí :)

Děkuju za všechnu podporu, votes, komentáře a followy :)

xx Vall