Vzpomene si vůbec? (Harry Styles)

25.

*Harry*

,,Tak jaký byl poslední den ve škole?'' zasypala mě otázkou, ihned po příchodu mamka.

,,No, šlo to. Vysvědčení teda nic moc, jako vždy,'' pokrčím rameny. Snad nikdy jsem neměl vyznamenání, možná tak v první třídě. Vždycky jsem byl docela problémový kluk, který se nijak neučil a škola mu byla jedno.

,,Harry!'' zakřičí na mě mamka. ,,Měl by ses opravdu více snažit, vysvědčení je důležité pro práci. Už je to hodně, hodně let od toho, co jsi přinesl alespoň jednu trojku. Od příštího roku se začneš snažit! Je ti to jasné?!''

,,No, jo. Vždyť víš, že já na to moc nejsem, mami,'' protočím očima a odejdu do svého pokoje, kde se svalím na postel. Podívám se na facebook, jestli tam není něco nového. Samozřejmě, že není. S Lucy jsem nemluvil od té doby, co jsem na ni promluvil ve školní šatně. Když bylo vysvědčení, ani se na mě nepodívala, hned po předání vyběhla ze školy. Lucy měla jako jediná vyznamenání, je hodně chytrá a vždycky mi pomáhala s učením, stejně jsem vždycky skončili v posteli, kde jsme si jen povídali o naší budoucnosti, která se neuskutečnila.

,,Harry? Tady máš dárek, který ti poslal otec,'' vejde do mého pokoje mamka s obálkou v ruce. ,,Asi to máš k vysvědčení, možná ti to koupili společně s tou jeho barbínou,'' ironicky řekne mamka. Otec s námi nebydlí, mamku podváděl s jeho sekretářkou a od té doby pro mě přestal být otcem. Nerad se s ním vídám, on si mě většinou snaží získat drahými dárky, nerad je přijímám, ale musím, vždycky mi je vnutí.

,,Co to je zase?'' vezmu si od ní obálku a otevřu ji. Jsou v ní dvě letenky do Francie. ,,Dvě letenky do Francie,'' ukáži je mamce.

,,To snad není možné! Tak on ti kupuje tohle? To už si snad dělá srandu..., ale jsem ráda, že se ti líbí, to je hlavní.''

,,Já ale nemám s kým letět. Asi si pořád myslí, že jsem ještě s Lucy, což nejsem. To ona se mnou šla vždycky za otcem. Mami, poletíme spolu?'' nabídnu jí.

,,Harry,'' rozbrečí se, ,,vždycky jsem tam chtěla letět, ale tvůj otec mě tam nikdy nevzal. Byla by pro mě čest letět s tebou.''

,,Jsem rád, že ti můžu alespoň něčím udělat radost. Letenky jsou naplánované na 2.8., což je skoro za dva měsíce, tak snad si to užijeme.''

Vezmu si mobil, najedu na messenger a vyťukám zprávu, kterou odešlu klukům, do naší společné skupiny a kluci mi hned odepíšou.

Harry: Tak otec se překonal a dal mi dva lístky do Francie.

Liam: A s kýmpak Hazzoušek poletí?

Niall: To je super! Tak si to užij, co já bych za to dal :D

Louis: Jsi hodnej, že ses pochlubil :D Přeju ti to, kámo.

Harry: Milý otec si asi myslí, že ještě chodím s Lucy. To ona se mnou vždycky šla na návštěvu k němu a jeho sekretářce, s paštikou na ksichtě.

Louis: A s kým teda jedeš? Nenapínej nás!

Harry: S mamkou.

Niall: Taková příležitost a ty jedeš s matkou? To bude opruz, ne?

Harry: Aspoň nějak ji budu moct oplatit, jak se o mě stará. Otec pro mě přestal být otcem.

Harry: Musím, tak zatím čau. O prázdninách se ještě určo uvidíme.

Odhodím svůj stříbrný iPhone na postel a jdu ven. Docela se doma nudím a to prázdniny teprve začínají. Nevím, co budu celé dva měsíce dělat.

Harry: Lucy?

Ani nevím, proč jsem to udělal. Jen bych chtěl vědět, že je v pořádku, že se jí nic nestalo. Miluji ji pořád a navždy. Dřív jsem na slovo navždy nevěřil, ale co jsem poznal Lucy, začal jsem na to věřit. Miluji ji a navždy budu.
Vzpomene si vůbec? Vzpomene si na mě vůbec někdy?

*Lucy*
,,Ty to tady znáš?" vystrašeně se zeptám mé nové spolubydlící.

,,Pohoda," zamává rukou a někam jde. Utíkám za ní.

,,Daisy, počkej!" zakřičím. Zastaví se a čeká.

,,Tak dělej, prosím tě," rozesměje se. Jen se usměji a jdu vedle ní.

Otočí se ke mně. ,,Tak kam jdeme jako první?"

,,Mně je to jedno," pokrčím rameny. ,,Já to tady stejně neznám."

,,Dobře, tak jdeme támhle," ukáže prstem na nějaký obchod, který mi nic neříká. Pokrčím rameny a jdu za Daisy. Jsem ráda, že jsem s ní na pokoji, protože já bych se tady nejspíše nevyznala. Zeměpis mi nikdy nešel a ani mě nebaví. Blbý slepý mapy, který mi vlastně na nic nikdy nebudou. Informace o tom, kolik má nějaká zem obyvatel a další věci, které jsou podle mě pro život nepotřebné.

,,Tak zkoušej!" přinese mi do kabiny Daisy nějaké věci. Když se tím prohrábnu zjistím, že tam jsou samé vyzývavé kousky, něco podobného jako styl mé nové kamarádky.

,,Tohle já ale nenosím," upřímně jí řeknu.

,,Tak ti trochu změníme styl. Zkoušej a neodmlouvej!"

,,No jo," zamumlám a zkusím si první šaty s velkým výstřihem. Nikdy jsem věci s výstřihem neměla moc ráda, ale tyhle šaty se mi moc líbí. Jsou černé s ramínky, dlouhé nad kolena a docela úzké, ale se svojí postavou se do nich narvu v pohodě.

,,Ty jsou úchvatné, moc ti sluší!" vydechne nadšeně Daisy.

,,Mně se taky moc líbí. Máš styl, Daisy," upřímně řeknu.

,,Zkoušej dál," nařídí mi a odejde se dívat po obchodě.

Zkouším další kousky od spodního prádla až po šortky. Nic už se mi na sobě moc nelíbí. I když Daisy říká, ať si vezmu alespoň to spodní prádlo.

,,Tvoji postavu bych chtěla mít!" vykřikne. ,,Sluší ti fakt všechno. Tak co si bereš, platím!"

,,Ty černé šaty, černé spodní prádlo a nepíše to šedé tilko. Daisy, nepřipadá v úvahu, abys platila za mě, taky si něco vyber," nabídnu jí.

,,Ne!" oddechne si. ,,Moje peněženka pláče ještě teď. Včera jsem nakupovala, tak hodně, že už dlouho nebudu."

,,Aha, tak co se ti líbi? Tahle sukně, že? Říkala jsi to. Tak to beru taky a platím, máš skvělý vkus a děkuju, že jsi mi vybrala takové krásné oblečení," rychle, než mě přeruší řeknu. Daisy se na mě jen zářivě usměje a červenou mini sukni si dá k mému nákupu, který následovně platím. Rodiče mi dali plnou kreditku, abych si New York a následovně Paříž užila.

,,Děkuju! Jsi skvělá," upřímně mě obejme.

,,To já děkuju!" přeruším ji a jen se zasměji.

,,Dnešek byl fakt skvělý," vykřikne Daisy. Je tak skvěle praštěná.
Zapnu si mobil a následovně zapnu i data, která jsem si zaplatila ještě doma. Pípne mi zpráva na messengeru. Harry. Co chce?

Harry: Lucy?

Jelikož mám dobrou náladu z dnešního nakupování, odepíši mu.

Lucy: No? Potřebuješ něco?

__________
Nová kapitola je na světě ☺ Doufám, že se líbí ☺

xx Vall