Vzpomene si vůbec? (Harry Styles)

13.

*Lucy*

,,To mi radíš ty? Ta, která udělala to samý? Byla v tom a nechala si to vzít? Vlastně, ty jsi to Harrymu ani neřekla a on pak byl z toho v prdeli, protože to dítě by chtěl,'' rozkřikne na mě. Úsměv mi zmizí. Nemůžu uvěřit tomu, co řekla. Co?

,,Lucy, promiň, to jsem neměla říkat,'' omlouvá se mi. Stojím na místě. Nechápu to. Jak jsem jen mohla?

,,Ale... jak to? To si nepamatuji... Já, já byla na potratu?'' zmohu se na otázku. Přikývne mi.

,,Tak povídej,'' sednu si na židli. Málem to se mnou šlehlo, když jsem se to dozvěděla. Doprdele! Nic si nepamatuju!

,,Ne... já to vážně nechtěla říct. Sakra! Za to může to blbý, nechtěný těhotenství. Lucy, já...,'' snaží se ještě něco říct, ale přeruším ji. To vědět nechci! Chci vědět, co se stalo!

,,Tak kurva už mluv!'' zakřičím na ni. Leknutím až nadskočí. Něco ještě zamumlá.

,,Dobře. Jednou, když jste s Harrym byli na party, tak jsi se hodně opila a když jste spolu šli domů, chtěla jsi se s ním vyspat. Říkal ti, že toho budeš litovat, že ne, když jsi opilá, ale nedala sis říct. Brala jsi prášky a tak nepoužil ochranu. Asi za týden ti bylo strašně blbě, Harry nebyl u tebe doma, ale jel na dva dny pryč. Dívala jsi se na internet, čím to může být způsobeno, že ti je tak špatně. Nemohla jsi uvěřit tomu, že bys mohla být v tom. Koupila sis těhotenský test. Byl pozitivní. Zavolala jsi nám a vše si nám řekla, ten potrat jsme ti rozmlouvaly... všechny. Nedala sis říct, ani Harrymu jsi to neřekla. Když přijel, prostě jsem mu to říct musela. Já... nemohla jsem mu lhát, byl naštvaný, pořádně se ožral. Příští den byl tělocvik a ty jsi ho tam viděla, jak se líbá s Kate. No a pak byl ten softbal a ona odpalovala, míček letěl na tebe a nechytila jsi ho, byla jsi tak naštvaná, že jsi ho neviděla a prostě tě trefil. Byla to perda,'' dopoví a mně se hrnou slzy do očí. Začnu brečet. Je mi ze sebe totálně blbě. Nechám Adell dole a běžím do svého pokoje, kde se zavřu. Brečím a brečím.

,,Lucy! Otevři!'' slyším Adell, jak křičí.

,,Nech mě na po-ko-ji! A hla-vně tě pro-sím, ne-buď bl-bá ja-ko já,'' odpovím jí. Vezmu si mobil a napíšu Harrymu rychlou a krátkou zprávu.

Lucy: Promiň...

Harry: Za co se mi proboha omlouváš?

Lucy: Vždyť víš... Za to, co jsem udělala ten den, co jsem dostala míčkem do hlavy.

Harry: Lucy, jak si se to dozvěděla?! Neřeš to, stejně už je to jedno.

Lucy: Mrzí mne to ani nevíš jak.

*Harry*

,,Co se stalo?'' zeptám se Nialla po tom, co dotelefonuje s Adell. Tváří se smutně.

,,Adell... no prostě je těhotná,'' posmutní.

,,Kámo, tak to gratuluju! Docela rychle jste na to vlítli,'' polichotím mu. Uhodí mě do zad a odejde. Co jsem řekl špatného?!

,,Co se stalo?''

,,Řekl jsem jí, že to dítě nechci. Byl jsem vytočený, že je těhotná. Myslel jsem, že bere prášky,'' řekne sklesle.

,,To jsi jí vážně řekl? Tak jsi debil, nebo jo?! Víš vůbec, jak se musí cítit? Lucy mi to neřekla a byl jsem z toho v prdeli já, ještě když šla na potrat,'' začnu vzpomínat a do očí se mi hrnou slzy. Nesmím brečet! Pořád mě to štve, teď jsme mohli mít třeba už dítě.