Vzpomene si vůbec? (Harry Styles)

17.

*Lucy*

Ani jsem nevnímala, jak dny rychle utíkají. Přišlo mi, jako kdybych posledních pár dnů, možná i měsíců nic neprožila. Seděla jsem doma u počítače nebo mobilu a psala si s Davidem. Holky už na mne byly naštvané, že s nimi nikam nechci jít. Já na sebe za to, jak se k nim chovám taky, ale s Davidem jsme si toho tolik psali a pořád píšeme. A nechtěla jsem ten kontakt jen tak přerušit. Oblíbila jsem si ho.

David: Platí ten dnešek? 

Lucy: Že se ptáš, jasně.

David: Tak já tě v devět vyzvednu. Těším se.

Lucy: Dobře, těším se.

Dneska byl ten den, kdy jsem měla jít s Davidem ven. Naléhal na mě dlouho, abychom šli ven, ale já nechtěla, až nedávno jsem k tomu tedy svolila. 

,,Lucy, večeře!'' uslyšela jsem hlas zdola a ihned jsem poznala, že je to hlas mé mamky. Vyskočila jsem z postele a běžela dolů.

,,Mami, promiň. Nebudu jíst,'' oznámila jsem jí. Mamka vypnula sporák, sedla si na židli a smutně se na mě podívala.

,,Lucy, zlatíčko...,'' začala, ,,vždyť ty už se s námi skoro nebavíš, akorát jsi na svém mobilu nebo počítači. Holky jsem tady taky dlouho neviděla, copak se děje?'' 

Zasmála jsem se. ,,Mělo by se něco dít? Nic se neděje, akorát si píšu s jedním o rok starším klukem od nás ze školy přes facebook a dneska jdeme ven,'' řeknu hrdě.

,,Ne, Lucy, nikam nepůjdeš. S námi se už skoro nebavíš a teď mi řekneš, že jdeš ven? S úplně cizím klukem, kterého neznám? Nikam nepůjdeš,'' snaží se mluvit klidně, ale je vidět, že by mi nejradši vlepila facku.

,,Fajn, asi máš pravdu,'' odpovím. Mamka to asi nečeká, ale odejdu nahoru do pokoje. Přemýšlím o tom, co mi řekla. Má pravdu. Poslední dobou se s ní a s taťkou nebavím, na holky kašlu, s Jackem už se taky nebavím a teď je jenom David, David a David. Vypadá to, jako kdybychom spolu chodili. Zasměji se sama pro sebe. 

Lucy: Nemůžu jít.

David: Proč? Byli jsme domluvení.

Lucy: Rodiče... 

David: Ach jo, to mě mrzí.

Lucy: Mě ani ne..

,,Sakra, to byl omyl,'' začnu nadávat a ihned se mu omluvím. Vlastně, to co jsem mu omylem odeslala si myslím, ale nemůžu mu to jen tak napsat.

Lucy: Vtip :) promiň. 

David: Pohoda.

 *Harry*

Rozloučím se s mým blonďatým kamarádem, protože každý jdeme jinou cestou. Já se rozhodnu, že půjdu pěšky a Niall jede autobusem. 

Při cestě přemýšlím o tom, proč se tam Kate s někým bavila o Lucy. A neviděl jsem toho kluka dneska ve škole?! Vlastně viděl! Chodí do třídy s Kate, takže je starší, ale to nevadí. Se docela rychle skamarádil a ještě s Kate, s tou pravou. 

,,Dneska mi do držky nedáš?'' ozve se za mnou opilý hlas, ihned mi dojde, komu patří.

,,Jacku, jdi se vypsat domů, radši,'' zachovám klid a chci odejít, Jack se ke mně ale doplazí a něco mi říká.

,,Jen si posluž, já jsem takovej boxovací pytel, totiž,'' vysměje se mi do tváře. Protočím očima a odcházím od něj pryč. Leží tam na zemi s flaškou a pije. Asi měl skvělý den.

**

*Lucy*

,,Crrrr!'' uslyším známý jekot mého budíku. Naštvaně vstanu z postele a jdu se připravit.

,,Sakra, já se zapomněla odlíčit a připravit si oblečení!'' postěžuji si na sebe.

V koupelně se odlíčím, udělám hygienu a vlasy si dám do vysokého culíku. Jako oblečení si vyberu světle modré džíny, které mi nádherně zvýrazňují zadek a tmavě zelený crop top, z kterého je mi vidět pupík.

,,Jsi kočka, Lucy,'' udělám na sebe obličej do zrcadla a usměji se. Takové věci jsem si už dlouho neřekla.

,,Ahoj, mami, hodíš mě do školy?'' seběhnu schody a na mamku vychrlím otázku.

Mamka se rozesměje a pak mi odpoví. ,,No, ahoj. Do školy tě nehodím, protože tě venku někdo čeká.''

,,Cože?'' zasměji se. 

,,No, jdi se tam podívat, zlato,'' nakáže mi a já hned vyběhnu. Ve dveřích se zarazím. Ten tady chyběl...

,,Co tady děláš?'' bez pozdravu se zeptám dotyčného na otázku. 

,,Nemůžeme spolu jít do školy?'' zeptá se mě Jack.

,,Ne, veze mě mamka,'' odseknu. 

,,Vždyť jsem se jí ptal a říkala, že tě neveze, tak nelži,'' vysměje se mi. Zaťukám si na čelo a zavřu dveře. To Jack asi nečeká, jen stojí před našimi dveřmi a kouká na mě.

___________________________________________________

Snad se Vám kapča líbila :)

xx Vall