7.kapitola - Pochytaní

31 2 1
                                    

„Existují lidé, kteří chodí mezi realitami," začal svůj komentář ministr obrany,"jsou tu tací, kteří by vás mohli zmrazit na kost, jak se s nimi chcete porovnávat? Jak chcete, abychom byli na stejné úrovni?"

Hlas lidu se začal projevovat, tento bouřlivý projev nakopl jejich myšlení určitým směrem a Jean z toho měla nahnáno, ale nikdy by to nepřiznala. Zatím si stojí na tom, že její podklady přinutí lidi trochu popřemýšlet nad tím, jak vidí svět.

Shromáždění začalo probírat pro a proti.

Chtěli se poučit z minulých chyb.

To Jeane ulevilo, její tep zpomalil a ona přestala číst ostatním myšlenky. Jde tu o to, že možná má ten muž pravdu, možná jsou příliš rozdílní, ale to neznamená, že musí jeden nebo druhý zemřít. 

Nechtějí nic víc než školu a volný pohyb po světě, ale především s druhým bodem budou problémy.

Vzhledem k tomu, že již existuje vakcína, budou nejspíš chtít, aby každý mutant před vypuštěním do světa měl tuto chemikálii v sobě, aby nemohl ublížit.

Proč si díky tomu Jean připadá jako pes s náhubkem, ačkoliv psem nikdy nebyla?

Zabrněly jí ruce na odpověď - ona ví, co se může stát, když se někdo silný neovládne, ale tomu se dá předejít.

Když dokáží zjistit, kdo je jakého stupně a podle toho navrhnou pozorování a normální léčbu třeba s psychologem, nebude se nic dít. Všechno bude v pořádku. Teď jen tuhle myšlenku musí dokázat jim.

Rozhlédla se po davu v horních řadách prvního patra, kde měl sedět Charles s Erikem. Ani jednoho však neviděla, což konec konců bylo dobře. 

Charles a Erik by téhle situaci nejspíš jen přitížili, byli by obviněni z ovlivňování osob zde.

A Erika by pomluvili z toho, že se jim snaží tiše vyhrožovat.

„Jde o princip," odešel k projektoru, který zapnul ovladačem.

Ihned naskočily fotky z míst, kde mutanti pomáhali, ale i ti, kteří se dali na špatnou stranu věci. Jean se zase dostala do úzkých.

Copak je chtějí napadnout z toho, že se někdo svévolně přidá k něčemu, co si sám zvolí? Vždyť ani oni sami nejsou schopni vymýtit vrahy, zloděje a další takové. Jen kvůli tomu, že my máme nějakou sílu, tak musíme být na rozdíl od nich dokonalí?

Uklidni se Jean.  

Charles byl na místě.

Tohle zvládneme.

***

Konference ohledně naší budoucnosti trvá už týden, všichni tady jsou z toho nesví, spoléhají na výsledek lidí tam, ale ví, že v to věřit zcela jen tak nelze. Logan už zase zdevastoval tělocvičnu, takže děti místo tělocviku spravují místnost. 

Nikdo mu to nemá za zlé.

Ale není to nic dobrého, on je sice horkokrevný, ale tyhle incidenty se mu moc nestávají - vím z doslechu. Jeho reakce není nijak zvláštní, mnoho lidí podléhá přesně stejným pocitům, jen je skrývají.

Proč lidé týrají někoho, kdo by jim v jedné vteřině mohl zlomit vaz?

„Když se na ně tak dívám, ráda bych měla nadání pro telekinezi," hlídá Heria děti v tělocvičně a já jsem jen takový otravný doprovod.

„Jako by ti nestačilo to, co máš," poplácám jí z legrace po zádech.

„O to mi nejde, Chris," zamračí se, ani ona nemá moc dobrou náladu," jde o obranu. Nikdo nad tím nechce přemýšlet hned, ale takovým myšlenkám se nevyhneš, jakmile se jedna v té hlavě usídlí... Dokážu přesvědčit pár lidí, aby si něco mysleli. Nevím, jestli je to dobré mít něco takového jako dar, nedělám to ráda."

Upravená -3- Osvobozená (Avengers)Kde žijí příběhy. Začni objevovat