29.kapitola - Únos

33 1 0
                                    

Loki se vymrštil ze sedu, když se mu dostalo té možnosti vidět v televizi svého bratra. Bože, i na téhle planetě musí být populární! 

Chtělo se mu tu směšnost vypnout, dokud nezačali mluvit o něm a zmizení Jean Greyové, která se záhy objevila. Na tváři mu vyrašil úsměv, který by nedokázal nikdo sundat.

„Všechno je, jak být má," zacukaly mu koutky ještě víc než předtím.

„Ještě aby nebylo," zvedl se od stolu rudý muž s rudou pletí," to bych se velmi zlobil."

Loki se narovnal v zádech, dal si ruce za záda a vyšel k východu. Rudý muž na něj kývl, aby mu popřál tiše štěstí a Loki jej přijal s posměšně salutující rukou. Nemohlo být lépe, jejich plán je v plném proudu a zanedlouho nebude nic, co by mohlo překážet.

Vyšel ven a nadechl se kyslíku, který mu náhle připadal o něco lepší než včerejší den. Jaká radost se skrývala v dobrých plánech! Jeho oblečení se transformovalo v černý oblek, aby nebyl tak nápadný.

Vše jde jak má.

Nasedl do auta a pohrabal se ve skříňce u spolujezdce, aby našel průkazku, která jej dostane dovnitř. Konečně pochopil, co je potřeba k tomu, aby plán vycházel. Musí v něm být zapojena mnohá běžná řízení, docela neviditelná, ale dost účinná. 

Našel identifikační kartu, připnul na kapsu saka, usmál se do zrcátka a přejel si dlaněmi po vlasech.

Během vteřiny se mu zkrátily na běžnou lidskou délku, aby nevyvolával svým vzhledem takový rozruch, to by nebylo ani zdaleka potřeba.

Auto se nastartovalo lehce, Loki neměl rád lidská vozidla, ale když byla dostatečně rychlá, byl schopen uznat, že k něčemu jsou. Přesto jej svrběly prsty, jak moc si přál opět mít svoji hůl a přemístit se pomoci ní, svoji starou hůl a ne tu, kterou našel z boží libosti.

Skoro by si odplivl nebýt v automobilovém zařízení.

Však on svoji hůl dá jednou do pořádku.

Až bude mít zpátky svoji moc a úctu.

Městem se proplétal jako profesionál, ačkoliv za volantem seděl teprve po druhé, nechápal, co je na tom tak těžkého pro lidská stvoření. Když se zařízením neumím, tak se jej nesnažím ovládnout ne?

Podle něj bylo k popukání, na jaké úrovni technologie lidé jsou, ale jak stále málo jsou schopni adaptace sami o sobě. Ty dva fakty do sebe narážely při každé chvíli, snad jako by je nikdo neviděl, ale jejich třesk slyšeli všichni - přesně takové se mu to zdálo.

Než dojel do kamerou hlídaného okrsku, nasadil si sluneční brýle, přesně tak, jak to viděl ve filmech a ke vší smůle tak doopravdy většina agentů chodila dennodenně. K čemu jim brýle byly třebas v zimě, to nevěděl, ani se nepokoušel nic zjišťovat, tu chvíli vydrží bez toho, aby se na takové hloupé otázky ptal.

„Dobrý den, byl jsem přiřazen z Avengerského sídla," mrkl dozadu a spatřil onoho rudého muže na zadním sedadle, stejně oblečeného jako on, dokonce s normální kůží a černými vlasy," stejně jako můj partner."

Muž u brány se na oba podíval, prohlédl průkazy a s mírným zafuněním je poslal na parkoviště určené pro návštěvníky, čili lidi zde nepracující. Loki cítil Asgardskou energii už na stovky kilometrů daleko, ale nyní, když jí byl blíž a blíž, skoro se radostí rozsmál.

Jako by znovu cítil domov.

„Nikdy předtím jsi se nezměnil," podotkl ke svému kolegovi, než našel volné místo k parkování.

Upravená -3- Osvobozená (Avengers)Kde žijí příběhy. Začni objevovat