Who are the Marauders? (HP fanfikce)

Kapitola 5// Hloupá párty!

Po nepříjemném ranním vstávání v brzkých devět hodin, jsem se po boku mých spolubydlících odebrala na snídani.

„Evansová," zařval James přes Velkou síň, že se někteří otočili. „kdy půjdeme na to rande?"

Lily vedle mě si poraženě povzdechla a protočila očima.

„Nikdy, Pottere. S takovým střapatým idiotem bych nešla ani za dvacet galeonů." Několik lidí po nich hodilo pobavené pohledy. Tyhle hádky zřejmě byly vždycky na denním pořádku.

U stolu už seděli i ostatní Poberti a ládovali se jídlem.

„Dobrý ráno, Beth!" pozdravil mě Remus a já se nad svou novou přezdívkou musela pousmát.

„Tobě taky Reme." usmála jsem se a usedla vedle Lily a Kim.

„Tak co plánujete na víkend?" zeptala jsem se kluků a natáhla se pro černý čaj s mlékem.

James se nadšeně zašklebil. „Dneska bude ve společence menší oslava školního roku, takže doufám, že přijdete." mrknul  na Lily, která se od něj s odfrknutím otočila.

„Možná se stavíme." ozvala se Kim a zpražila mě a Lily pohledem. Obě jsme jenom pokrčily rameny.

Připadalo mi zvláštní, že se Sirius nezapojoval do konverzace o nastávajícím večírku a tak jsem na něj přesměrovala svůj pohled. Právě pohledem svlékal nějakou slečnu z Mrzimoru, která se na něj přes půlku síně přeslazeně usmívala. Musela jsem nad tím znovu protočit očima. Black si vážně nikdy nedá pokoj.

____________

Po obědě jme se s holkama vydaly na školní pozemky. Potřebovaly jsme prodiskutovat celou tu situaci kolem dnešní oslavy. Mně se tam vůbec nechtěla. O prázdninách jsem si toho užila dostatečné množství a připomínat si to nepotřebuju.

Lily vypadala stejného názoru jako já. Výslovně odmítala dýchat stejnej vzduch jako James Potter, protože jí správně došlo, že opilej bude ještě horší než normálně. Zato všechno nám Kim poslala dost nepěknej pohled. Ona byla vždycky pro každou zábavu a večírek, takže nepřipadá v úvahu, že by dneska zůstala seděl na pokoji. A rozhodně nás tam dotáhne s ní.

Seděly jsme pod vysokým javorem, šumění jeho listů se harmonicky rozlévalo po okolí. Lily si četla knížku a Kim stejně jako já psala dopis.

Konečně jsem se po několika dnech rozhodla vytáhnout pergamen a něco naškrábat pro Mad.

Ahoj Maddie,

Konečně jsem se dostala k tomu napsat ti dopis, takže doufám, že to oceníš i přes to, že znáš moje vyjadřovací schopnosti. Bradavice jsou úžasný, hodiny jsou v pohodě a mám tu pár přátel. Neuvěříš, koho jsem tu potkala. Úplně jsem zapomněla, že sem přestoupila Kim, takže jsem jí konečně po tý oslavě patnáctin zase potkala. Mimochodem, rozhodla jsem se, že to tu zkusím do famfrpálovýho družstva. Hah, drž mi palce.

A ty bys mi taky mohla napsat, lenoško. Moc se nesměj, neuvěřitelně mi chybíš a těším se, až se zase uvidíme. Pozdravuj všechny.

Nejúžasnější Lara

Dopsala jsem poslední slovo a odložila pero. Ještě abych měla sovu.

„Kim, jak tu mám poslat dopis?"

„Musíš do sovince, to je tamta věž." ukázala na tu z nejvzdálenějších věží a pobaveně se zašklebila.

„No to si děláš srandu." protočila jsem oči. „Proč je sakra tak daleko?"