Who are the Marauders? (HP fanfikce)

Kapitola 28// Křiklanův vánoční večírek

„Sakra, Jamesi přestaň sebou tak vrtět." Okřikla jsem ho, když sebou už asi pět minut v kuse cukal a já se mu snažila hezky uvázat kravatu. „Merline, jo!"  „Tak." Naposledy jsem uhladila kravatu a odtáhla se. Zeširoka jsem se usmála. „Seš fešák, Jamesi Pottere." James se na sebe podíval do zrcadla a usmál se. „Díky, Beth. Pořád nemůžu uvěřit tomu, že jdu s Lily."  „Chápete to? Byl bych rád, i kdyby mi jen odsouhlasila rande, ale ona mě sama pozvala. Za tohle ti fakt dlužím dík." Mrknul na mě a já po Blackovi střelila povýšeným pohledem. Hlavně, že zpochybňoval moje metody, bastard.

„Mimochodem, děsně ti to sluší, Beth." Pochválil mi šaty a já se trochu začervenala. „Dík, Jamesie, ale teď se soustřeď na to, abys to nepodělal." Cvrnkla jsem ho do nosu a on protočil oči.

„Blacku, to že jsem k tobě zády neznamená, že nevidím, jak mi koukáš na zadek." Vycítila jsem Blackův pohled na mém skvostném pozadí. Přimhouřila jsem oči a ruce si založila na prsou. Lily, teď tě vážně proklínám. Samozřejmě mi musela vybrat ty nejvíc odhalující šaty. Děkuju moc. Ale aspoň jsou pěkný, hm. No a to by nebyly holky, kdyby mi můj super úžo outfit nedoplnily skvělými Vražednými boty. Potlesk prosím. Ty se teď válely na podlaze v pokoji Pobertů.

„Co? Já ti nekoukám na zadek." Začal se ohrazovat Sirius. James po něm střelil vražedný pohled. Ráda bych se naučila řeč kluků, třeba. Nebo co za stvoření to jako je. „Jasně." Ušklíbla jsem se. Sirius se stejně jako James před chvílí snažil uvázat kravatu. Ach ti kluci. „Ježiši kriste, pojď sem. Zavážu ti to." Protočila jsem oči a Black ke mně popošel. Vzala jsem oba konce kravaty a pustila se do díla. Být takhle blízko Siriuse je divný. Naše těla byly od sebe maximálně pět centimetrů a mě to docela dost rozptylovalo. Docela dost. Jeden kousek mi nervozitou vyklouzl z ruky a já to zamaskovala trapným odkašláním. Naštěstí mě zachránil James. „A řekneš nám už, s kým jdeš vlastně ty?"

„Hm, původně jsem vám to říkat nechtěla." Dovázala jsem kravatu a otočila se na Jamese. „Notak." Uchechtl se. Protočila jsem oči a povzdechla si. „Jdu s Regulusem. Ani jeden z nás neměl s kým jít a tak jsme si řekli, že půjdeme jako kamarádi." Pokrčila jsem rameny a přešla k jejich zašpiněnému zrcadlu. Prasata. „S mým bratrem?" Odfrkl si naštvaně Sirius. Co ho sakra žere?

„Jo, s tvým bratrem." Otočila jsem se na něj prudce a přimhouřila naštvaně oči. James jenom něco zamumlal a dál se psychicky připravoval na mojí úžasnou kamarádku Lily Evansovou. Rychle jsem si na hlavě vytvořila neposedný drdol a otočila se na kluky. „Měli bysme už jít. Kde furt vězí Remus?"

„Tady jsem." Vylítnul ze dveří a rychle mě přeměřil pohledem. Zastavil se u mého ramene a vyslal mi tajný pohled. Nechápavě jsem nakrabatila čelo. „Co je?" Šeptla jsem po něm tiše. Black přistoupil blíž. „Hej, Stoneová! Co to máš na rameni?" Naklonil se blíž a zaměřil se na mojí holou kůži, která nebyla šaty vůbec zakrytá. Jizvy. A sakra.

„Myslíš tohle?" Ukázala jsem na dlouhou jizvu táhnoucí se přes mou klíční kost. „To nic není. Mám to odmala." Zalhala jsem přesvědčivě a Sirius kývl hlavou. „Aha." Remus mi věnoval jeden pohoršený pohled a já jen pokrčila rameny. „No tak šup! Musíme to stihnout!" Popohnala jsem kluky a po jejich boku jsem opustila jejich smradlavej pokoj. Uh.

.............

Na chodbě už na mě čekal Regulus v celé své kráse. Viděla jsem, jak si Sirius odfrknul a držela jsem se, abych mu něco nepěknýho neřekla. Nebylo by to poprvé. „Hele, sejdem se tam, jo?" Ujistila jsem se a všechny je přejela pohledem. Všichni na sobě měli společenskej hábit. James byl úplně mimo (pravděpodobně z Lily), Sirius vraždil svého bratra pohledem a Remus se na mě jako jediný usmál. „Jasně." Úsměv jsem mu opětovala.