„Kde že to přesně budeš?“ Zeptal se mě Zayn, když jsme stále leželi v posteli, já s jeho noťasem na nohou a projížděli aupair stránky.
„V severozápadním Seattlu.“
„To je úžasné město. Když jsme tam s klukama byli, hrozně se mi tam líbilo.“ Pousmál se a já taky. Těšilo mě, že přesně věděl, kde budu ten rok pobývat, protože už tam sám byl a Seattle je vážně nádherné velkoměsto.
„Doufám, že se dostanu i do Portlandu.“ Kývla jsem a dál scrollovala stránkou dolů.
„Až tam budeš, nezapomeň jít na Downtown. Uvidíš ten nejkrásnější výhled. Hlavně při západu slunce.“ Poradil mi.
„Kéžby jsi tam byl semnou.“ Vzdychla jsem a položila hlavu na jeho rameno. Mrzelo mě to. Chci tohle zažívat i s ním.
„Až se mi vrátíš, tak si zajedeme kam budeš chtít, jo?“ Obtočil ruku kolem mého ramena a přitiskl si mě víc k sobě. Jen jem přikývla.
„A teď mi řekni něco o rodině.“ Okamžitě jsem vyskočila, sundala notebook z mých nohou a otočila se tak, abych na něj viděla, přitom si sedla do tureckého sedu.
„Takže Allenovi bydlí v malém rodinném domečku v poklidné a čisté čtvrti. Hlava rodiny, matka Brianna pracuje jako redaktorka v módním časopise a manžel Philip jako zástupce vedoucího v nějaké firmě, takže si žijou vcelku zaopatřeně a spokojeně. A teď to, na co se těším nejvíc. Mají dvě malé holčičky. Šestiletá Madison a čtyřletá Lily. Když jsem s rodinou skypovala, tak vypadali vážně jako slušná americká domácnost a za to jsem fakt ráda. Plus mají ještě fenku amerického eskymáckého špice a to je teprv zlatíčko. O víkendech budu muset pracovat jen dopoledne, takže odpoledne budu mít volné a samozdřejmě mě pustí na Vánoce a jiné významné svátky domů.“
„To je super, protože na Vánoce poletíme z Austrálie taky zpět domů, takže je budeme moct slavit spolu.“ Dodal šťastně Zayn a já vycenila zuby do úsměvu.
„Na Štědrý den je jasné, že budeme u rodin, ale pak si pro tebe dojedu a unesu si tě do soukromého bytu a tam to oslavíme.“ Vyplázl jazyk a já se zasmála.
„Po Silvestru zase odjedu, takže budeme mít vcelku hodně času na sebe a taky se těším, až spolu budeme na Nový rok.“ Vycenila jsem zuby. Všechno to bylo tak dokonale naplánováno a já se vážně těšila.
„A co Destiny? Kde ta bude bydlet?“ Zeptal se.
„Ta bude u rodiny, která bydlí asi o dva nebo tři bloky dál, takže nebude problém se stýkat. Navíc Destiny to plánuje jako jednu velkou párty v Seattlu, ale já tam hlavně jedu kvůli práci, takže ať si nemyslí, že s ní budu chodit každý víkend pařit.“ Protočila jsem očima.
„Jo, protože ty jsi moje slušná holka.“ Natáhl ke mně s úšklebkem ruku, kterou jsem přijala a nechala se stáhnout za ním.
„Samozdřejmě zítra to všichni rozjedeme.“
„Ty se hodláš opít?“ Koukl se na mě s podzdvednutým obočím.
„Jo a ty taky a všichni ostatní taky.“ Vyplázla jsem jazyk a propletla jeho prsty s těmi mými.
„Tak to bude asi pořádná párty, co?“ Rozesmál se a já s ním. Žijeme jen jednou, no ne?
Ještě chvilku jsme tam jen tak leželi a povídali si o tom, že mě půjde doprovodit na letiště, až budu odlétat, protože jim turné začíná až na začátku října, takže bude muset v Anglii zůstat ještě měsíc bezemě.
Po dalších deseti minutách vtrhla do pokoje Ema s tím, že je čas jít pracovat, ikdyž je pátek. Takže jsme šli okopávat květiny a kluci šli skládat další dříví na zimu do kůlny. Všichni se těšili na víkend, protože toho bylo za ten týden vážně hodně a šlo to na každém vidět, takže když jsme dopracovali, všichni lehli a šli spát, aby byli zítra připravení jít se bavit. Tohle bude ještě dlouhá noc.
Omlouvám se za krátký díl, ale já ho chtěla napsat, protože mi přišlo fajn, aby jste se dozvěděli víc o tom, kam Bella za měsíc odjede :3
TAKY SLIBUJU, že se to už od příštího dílu konečně pořádně rozjede a když říkám pořádně, tak myslím pořádně muhaha 3:) :D
