Probudily mě nečí hlasy. Hodně hlasů. O můj bože, tichoo!! Tohle fakt neskončí.
„Haló, někdo se tu snaží spát!“ Zamumlala jsem a snažila se nahmatat něco, co by mi zacpalo uši a já mohla dál vklidu snít.
„Nenene, žádné takové. Vstáváme! Oba dva!“ V tu chvíli mě někdo chytl za nohu a snažil se mě táhnout pryč, ikdyž netuším, k čemu to tomu člověku bylo.
Obtočila jsem ruku zřejmě kolem Zaynova těla a pevně se ho chytla. „Nikam nejdu.“
„Doteď jsem si říkal, proč ti dva jsou vlastně spolu. A už jsem na to došel.“ Jen jsem v duchu protočila očima. Drž hubu, Louisi, prostě milujeme spánek, co je na tom tak špatného?
„No tak, Bello, slíbila jsi mi, že mi pomůžeš s výzdobou.“ Zakňučela Ema. Cože, to už jsou Vánoce?
„To počká.“ Zívla jsem a přitulila se blíž k Zaynovi.
„Nepočká, soutěž je už dneska a je tam hodně práce a..“
„Fajn, fajn, už vstávám.“ Povzdechla jsem si a ačkoliv nerada otevřela oči do nového dne. Měla jsem sama sebe poslechnout, když jsem říkala, že bych měla jít spát za Emou nahoru do pokoje. Moje záda.
Prohrábla jsem si rukou vlasy a zarazila se hned, co jsem si sedla.
Všichni seděli kolem stolku, který byl položený na roztáhlé sedačce a ládovali se jídlem. Přišla jsem si jak v nějaké sektě, při nějakém rituálu.
„No dobré ráno.“ Podívala se na mě Ema a zakroutila hlavou.
„Dlouhá noc, co?“ Rozesmál se Niall a já ho spražila pohledem.
„Nevím, kdo už v půlce filmu chrápal jako prase a tekla mu slina dlouhá jako lano.“ Usmála jsem se na něj ironicky, nacož se rozesmáli všichni kolem mě až na Nialla.
„Poslyš, kámoško, ty jsi dneska nějaká ostrá.“ Obtočil kolem mých ramen Harry ruku a přitáhl si mě k sobě.
„Hele, neber mi ji, jo?“ Ozvalo se chraplákem najednou vedle nás a pak už mě něčí ruce táhly na druhou stranu od Harryho.
„Dobré ráno.“ Usmál se na mě a vlepil mi malou pusu na tvář.
„Dobré.“ Zaculila jsem se a obtočila ruku kolem jeho pasu, mezitím co on seděl s roztaženýma nohama.
„Tak už je to mezi váma zase vpohodě?“ Pousmál se Liam a já mu úsměv oplatila.
„No v to doufám.“ Otočila jsem se na Zayna, chytla jsem ho za dokonale oholenou bradu a vpila se mu do rtů.
„Achh, vy jste sladcí, až je mi blbě.“ Vzdychl Harry a já jen ucítila, jak se Zayn pohnul, aby do něj bouchl rukou, přitom měl stále své rty na těch mých.
„Dobře a teď potřebuju jednoho dobrovolníka, co bude ochotný nás odvést ke kulturnímu domu.“ Ozvala se pochvilce Ema a já se rozesmála nad tím, jak najednou všichni ztichli, sklopili hlavy a nenápadně jedli svoji snídani.
Jen rozhodila rukama.
„Tak fajn, v kolik vyjedeme?“ Ozval se nakonec Louis poraženecky.
Před kulturním domem stálo pár aut s otevřenými kufry a nějaké ženy odtud vytahovaly spousty naplňených krabic.
Zaparkovaly jsme vedle velkého černého Range Roveru a začaly nosit krabice, které ještě měla Harriet doma, dovnitř dlouhou chodbou až do obrovského sálu.
