„Co chceš?“ Spražil mě pohledem.
„Nebuď nepříjemný.“ Složila jsem si ruce na prsou a protočila očima. Na co si tu hraje?
„Měla bys jít zpátky za svým klukem.“ Nadechl se a podíval se za mě. Vážně nedokáže ani chvíli udržet oční kontakt?
„Říkám, že chci s tebou mluvit.“ Zoopakovala jsem.
„A o čem prosímtě?“ Rozhodil rukama. „O tom, jak jste se dali zase dohromady?“ Vysmál se mi.
„Proč nás pořád vytahuješ? Tady o to vůbec nejde.“ Ztichl.
„Chrisi?!“ Začalo se najednou ozývat do melodie hrající písničky a já se ohlédla. Maya se procpávala mezi tančícími páry a rozhlédala se všude kolem.
„Tohle nemá cenu.“ Projela jsem si rukou vlasy.
„Budeš zítra ráno ve své chatce?“ Vysypala jsem ze sebe rychle, znovu se ohlédla a poté nasměřovala svůj pohled zpět k němu. Jen přikývl a přiložil skleničku k jeho ústům.
„Fajn.“ Otočila jsem se na patě a rychle šla pryč, aby mě Maya neviděla. Cítila jsem jeho pohled, ale tomu už jsem dál nevěnovala pozornost.
Procpávala jsem se davy a snažila se najít někoho povědomého, až jsem nakonec našla svoji skupinku sedící za stolem a popíjející nějaké pití.
Zrovna, když mě Zayn uviděl, odsunul židli, usmál se a já si mu sedla do klína.
„Všechno fajn?“ Zeptal se trochu tišeji a vlepil mi pusu na odhalené rameno. Jen jsem přikývla a upila si z jeho pohárku, který mi nabídl.
Seděli jsme tam, povídali si o nadcházejícím týdnu a pozorovali všechny kolem. Večer byl v plném proudu a já začala pociťovat lehkou únavu.
Páry kolem nás stále tančily a soutěž, myslím, že ještě probíhala.
„Asi už půjdu.“ Řekla jsem unaveně a pomalu se zvedala ze židle.
„Půjdu s tebou.“ Přikývl Zayn a taktéž se zvedl, přitom si přehodil sako přes rameno.
Podívala jsem se na Louise, který nejistě koukal na Emu, která přemýšlela, jestli půjdou taky, nebo ne.
„Já ještě zůstanu.“ Řekla nakonec a podívala se na Louise s otázkami v očích, který jen přikývl, že zůstává s ní.
Vyšli jsme před budovu do tmy. Okamžitě jsem obtočila ruce kolem mého těla a začala dlaněmi třít mé paže. Na to, že byla srpnová noc, moc teplo nebylo.
„Ukaž.“ Všiml si hned Zayn a obtočil kolem mě jeho sako, takže jsem se na něj vděčně pousmála a přijala ho.
„Mrzí mě, že je to teď mezi námi takové. Ano, je to lepší, ale pořád mám pocit, že si jen odsekáváme a není to fajn.“ Zvedla jsem k němu pohled. Podíval se někam za mě a pak navázal oční kontakt.
„Příjde mi, jakoby jsme se znovu poznávali.“ Pousmál se. S tím jsem musela souhlasit.
„Takže je to vlastně takové trapně roztomilé.“ Podzdvedla jsem na něj pobaveně obočí.
„I tak by se to dalo říct. Bojím se, že udělám něco, co bude špatně.“ Při poslední větě sklopil pohled k zemi.
„Já taky.“ Sykla jsem a přitáhla si sako blíž k tělu.
Zrovna kolem nás profoukl letní vánek a já ucítila ten pocit radosti z toho, že je léto a že tu jsem s ním. Byl to zvláštní, ale skvělý pocit.
