Different lives

"Ellie"

„Tady bydlíš?“

„Hmmm.“ Zamrmlala jsem a pokračovala v kreslení. Možná jsem tak trochu doufala,že to vzdá a odejde.

„Proč zrovna tady? A jak se vůbec jmenuješ?“ Položil mi dvě otázky, na obě jsem znala odpověď, jen jsem nevěděla jestli mu je chci vůbec  říct.

„Jdi pryč.“ Řekla jsem rázně. Možná někde v hloubi duše jsem chtěla aby zůstal, aby si semnou povídal, abych zase měla někoho komu můžu věřit, ale asi ještě není ten správný čas.

„Ale proč?“ Zeptal se a já se na něj otočila.

„Protože chci abys odešel.“ Řekla jsem a upřeně se mu dívala do očí.

„Tak mi aspoň řekni tvoje jméno.“ Řekl se zoufalstvím v hlase. Zajímavé je, že by teďko mohl být s každou dívkou na kterou by si ukázal, ale on tu stojí a prosí mě jen o blbý jméno.

„Justine běž.“ Řekla jsem a sklopila hlavu. Byla jsem hrozně nervózní z toho že tu byl. Ale já bych byla nervózní asi z každýho kdo by tu byl.

Doufala jsem že to vzdá, otočí se a půjde domů, ale on tam jen stál a koukal se na mě. Fajn půjdu já,řekla jsem si a zvedla se ze židle.

„Prosím.“ Slyšela jsem jeho hlas když jsem otevírala dveře. Váhala jsem jestli mu ho mám říct. „Ellie, chce jen vědět tvoje jméno,tak se teď otoč a řekni mu, nemůžeš být v tý bublině věčně“ Říkal hlas v mé hlavě. Asi po prvé v životě ho poslechnu.

„Ellie.“ Řekla jsem a rychle vběhla do domu. Sedla jsem si na gauč a začala přemýšlet. Já prostě ještě nemám sílu na to s někým navázat kontakt. Byla jsem vystresovaná jen z toho že stál pět metrů ode mě. Stejně to semnou vzdá. Nejsem prostě na vztahy, ubdivuju  lidi , který dokážou bez jakých koli problému navazovat nový vztahy.

Seděla jsem na gauči a zírala na stěnu před sebou. Z obrazu který visel na stěně mi zrak spadl na desky které leželi na komodě. Zvedla jsem se a vzala si je na gauč. Otevřela jsem první a jelikož jsem hrozně nešikovná, všechen jejich obsah se vysypal na mě. Bylo tam hrozně moc papírů. Všechno to byly moje kresby, převážně na nich byl Justin. Ostatní desky byli prázdný. Napadlo mě, že bych je mohla roztřídit. Na stůl jsem otevřela všechny desky a začala do nich dávat výkresy. Na Justina jsem si nechala zvlášť jedny desky, protože těch výkresů s ním bylo tolik a když jsem si uvědomila ,že mám ještě spoustu pokreslených papírů nahoře v pokoji."To bude ještě práce." Řekla jsem si. Stejně nemám co dělat. Ještě jsem si do pokoje doběhla pro zbytek a začala to všechno třídit. Asi za 2 hodiny jsem měla hotovo. Justinovo desky byly úplně plný. U jeho jediných desek jsem měla problém se zavazováním šňůrek po stranách, asi třikrát mi to všechno spadlo. No co na to říct, jsem prostě šikovná.

Všechny desky jsem dala do skřínky naproti gauči. Tina už na mě štěkala z kuchyně, kvůli večeři. Došla jsem za ní a nasypala jí do misky granule. Docela jsem se divila, že ani neštěkala , když se tu objevil Justin. No nic, je docela pozdě, asi už si půjdu lehnout. Vyšla jsem schody nahoru do pokoje. Z postele jsem si vzala pyžamo a vešla jsem do koupelny. Dala jsem si rychlou sprchu ani vlasy jsem si neumyla. Ale tak co, to stihnu ráno. Osušila jsem se a dala si na sebe pyžamo. Vešla jsem zpátky do pokoje a všimla si Tiny, která se rozvalovala u mě na posteli. Byl to už takový zvyk, vždycky semnou spí. Ona je jediný co mi po rodičích zůstalo, samozřejmě dům, ale ten se nepočítá. Lehla jsem si do postele a skoro hned usnula.

Ňuf,nová část:) Je krátká já vím,ale slibuju že teď už se budu snažit psát delší část  nebo aspoň krátký ale každý den jednu:) Moc by mě potěšili VOTE a KOMENTÁŘE:) ILY xoxo Áňa:*