Different lives

"Chtěl bych abys jela semnou"

Tuhle kapitolu bych chtěla věnovat Ellie, děkuju za všechno:) Bieber forever<3

"Jak chceš."

Stála jsem kousek od rampy a čekala na Justina ,až začne. Popravdě? Jsem zvědavá. Jo, viděla jsem pár videí na istagramu, ale na živo je to úplně něco jinýho. 

"Tak se předveď." Řekla jsem, tak aby mě slyšel. Otočil se na mě a mrkl. Začal jezdit a já jsem se nestačila divit,byl vážně dobrej! Jezdil asi tak pět minut a já jsem na něj celou dobu zírala s otevřenou pusou. Viděla jsem už hodně věcí, ale tohle ještě ne. Když dojezdil namířil si to ke mně.

"Byl si úžasnej!" Řekla jsem s obdivem.

"To ty taky." Řekl a za pas si mě přitáhl k sobě. Sklonil se a vášnivě mě políbil.

"Bože nechce si to na doma." Myslím, že to řekl Tonny. Odtrhla jsem se od Justina a se zvednutím obočím se na něj podívala.

"Ale copak, už se nemůžeš dočkat toho cukrouše u stánku nebo co?" Hned jak jsem to dořekla všichni vybuchli do obrovskýho smíchu.

"No hahaha." Řekl ironicky.

"No jo, kdybys nepodceňoval holky." Řekla jsem a vítězně se na něj usmála.

"No šup, šup, my jsme zvědaví." Řekla jsem a rukou ukázala na stánek.

"Fajn." Řekl otáveně. 

"Jo a Tonny, úkol je dostat jeho číslo, jinak to neplatí." Řekla jsem ještě. Protočil očima a dál pokračoval v cestě.

"Škoda, že nemáme pop-corn, byla by to větší sranda." Zahlásil Jason a všichni mu přitakali. Tonny se na něj jen otočil a střelil po něm nenávistný pohled. Všichni jsme si sesedli kolem stolu,který byl před stánkem. Sedla jsem si tak ,abych na něj měla dobrý výhled. Seděli jsme asi dva metry od stánku, takže bylo i dobře slyšet. 

Tonny si sedl na židli která byla před stánkem. Jsem vážně zvědavá, co mu řekne.

"Ahoj" Řekl Tonny.

"Uhm, a-ahoj." Řekla bych, že ten kluk se stydí.

"No víš,nevím jak ti to mám říct." Řekl Tonny a poškrábal se na zátylku.

"Prostě to nějak řekni." Řekl mu ten kluk a povzbudivě se usmál. 

"No, už hrozně dlouho se mi líbíš, tak jsem se tě chtěl zeptat jestli... Jestli by si semnou někam nazašel." Řekl Tonny a já jsem měla co dělat abych nevybouchla do obrovského záchvatu smíchu a řekla bych, že ani ostatní na tom nebli o nic líp.

"To myslíš vážně?" Zeptal se ten kluk nevěřícně. Tonny jen nepatrně kývl.

"Taky se mi líbíš, moc rád s tebou někam půjdu." Řekl ten kluk a byl červenj až za ušima. Chudák kluk, kdyby jen věděl ,že to byla jen sázka.

"Bože, spadl mi kámen ze srdce, hrozně jsem se bál se tě zeptat." Bože, kde se ten kluk takhle naučil lhát?!

"Dal by si mi tvoje číslo aby jsme se mohli domluvit?" Zeptal se Tonny.

"Jo jasně, počkej chvilku." Řekl a vzal papírek na který  následně něco napsal.

"Děkuju, zavolám ti." Řekl Tonny a mrkl na něj. To už jsme nevydrželi a vybuchli jsme do obrovského smíchu. 

"Hahaha, jdeme." Řekl Tonny a všichni jsme se pomalu zvedli. Šli jsme směrem k parkovišti a já si prostě musela rýpnout.

"Už hrozně dlouho se mi líbíš." Zkusila jsem napodobit Tonnyho hlas. Ten se na mě jen podíval vražedným pohledem a šel dál. 

Šli jsme s Justinem ruka v ruce a já jsem byla, už poměrně unavená.

"Pojedeme už domů?" Zeptala jsem se ho.

"Jop, jsem už docela unavený." Řekl Justin a objal mě kolem pasu.

"Já taky." Řekla jsem a víc se k němu přitiskla.

"My už pojedeme." Řekla jsem víc nahlas aby mě slyšeli všichni. 

"Dobře, doufám že se ještě někdy uvidíme." Řekl Jason a vtáhl mě do svého obětí, zdá se mi to nebo mi dal ruce na zadek?!

"Hej kámo, ty ruce víš." Slyšela jsem za sebou Justina.Usmála jsem se,přijde mi hrozně roztomilý, když žárlí. Bože, já jsem trhlá. Jason se odemně odtáhl a udělal gesto na náznak, že se vzdává. Justin si mě k sobě majetnicky přitáhnul a mě to ani nějak nevadilo.

"Tak čaute." Řekli jsme s Jussem. Justin odemkl auto a otevřel kufr. Dali jsme si tam skaty a šli si sednout. Asi v půlce cesty Justinovi zazvonil mobil. Podíval se na displej a soudě podle jeho výrazu nebyl úplně nadšený z toho, kdo mu volal.

"Halo?"

"Jak jako vrátit?!

"To si snad děláš srandu?!"

"Já nejsem žádný kus hadru ,aby sis semnou mohl dělat, co budeš chtít!" Teď to spíše zakřičel než řekl.

"Večer ti zavolam." Řekl už klidněji a vypl hovor.

" Stalo se něco?" Zeptala jsem se opatrně.

"Volal mi Scooter." Řekl a díval se na cestu.

"A?" 

"Chce abych se vrátil do Kalifornie." Řekl smutně. Teď je přesně ta chvíle abych se rozhodla.

" Chtěl bych abys jela semnou." 

Děkuju za  předešlé komentáře, kdyby někdo chtěl zase věnovat část, stačí napsat do komentů. Další část bude v neděli. ILY:) xoxo Áňa:*