Different lives

"Jak chceš"

Tuhle část bych chtěla věnovat Sofi240:) Moc ti děkuju za tvoje kometáře, vždycky moc potěší:3 <3

"Udělala bych cokoliv."

Možná je to moc unáhlené rozhodnutí, ale už bylo na čase  trošku změnit styl života. Už nechci být  samotářka. Kdyby Jay odešel a já už ho nemohla vídat jen kvůli tomu, že jsem se bála ukázat se, vylézt ze svý, dalo by se říct skříše, do smrti bych si to vyčítala. Jednou to přece přijít muselo, nemužů se pořád zaobírat minulostí. A navíc bych si mohla splnit sen-tancovat a ještě navíc pro Justina. 

"Co budeme dělat?" Zeptala jsem se ho a tím přerušila to ticho co panovalo mezi námi.

"Chtěl bych jít na skate, ale tobě se asi nebude chtít." 

" To je výzva?" Řekla jsem a ušklíbla se.

"Možná?" Řekl provokačně. Fajn, jak chce.

"Počkej tady." Řekla jsem a rychle vstala. Vyběhla jsem z tělocvičny a zamířila do pokoje. Vešla jsem dovnitř a pod postelí našla svůj starý skate. No, není zas tak starý. Mám ho různě pomalovaný a polepený samolepkama. Už je to hrozně dlouho, co jsem na něm nejezdila. 

Seběhla jsem zpátky do tělocvičny, kde seděl Justin.

"Jdeme?" Zeptala jsem se a mrkla na něj.

"Ty půjdeš?" Zeptal se mě se zdvihnutým obočím.

"Bojíš se snad ,že tě porazím?" Řekla jsem sebevědomě.

"Ty? Mě? Jsem Justin Bieber." Řekl a frajersky se ušklíbl.

"Ellie Somers, těší mě." Řekla jsem posměšně.

"Musíme, ale ke mě domů nemám tu skate." Řekl a zvedl se.

"A taky auto ty trubko." Řekla jsem se smíchem.

"Taky fakt." Řekl a spolu jsme se krátce zasmáli.

Vešli jsme do předsíně, kde jsem si obula boty a ze skříně si ještě sundala Supra bejsku. Justin se taky obul a mohli jsme vyrazit

"Miluju tvůj styl." Řekl a chytl mě kolem pasu.

"A já ten tvůj." Řekla jsem a přitiskla se k němu. 

"Ellie no víš...." 

"Hm?" 

"Co když nás tam spolu někdo uvidí?" 

"Tak nás tam uvídí? Nebojím se toho." 

"Víš, že mě čím dál tím víc překvapuješ?

"Jo, jsem prostě úžasná." Řekla jsem se smíchem.

" A víš co je na tom nejlepší?" 

"Co?"

" Že jsi jenom moje." Řekl a vtiskl mi polibek do vlasů.

"A ty můj." 

" Připadá mi to jako z nějakýho romatickýho filmu." Řekla jsem s úsměvem.

"A víš jak všechny tyhle filmy končí?" 

"Šťastným koncem." Dodal.

"Co budeš dělat, až se vrátiš zase zpátky?"

"Co budeme MY dělat." Opravil mě.

"Já nevím, mám za sebou dvě světový tour, chtěl bych si dát na chvíli pauzu, taky jsem jen člověk." 

"Ale budeš pokračovat ve zpívání, že jo?" Řekla jsem trošku s obavami.