Different lives

"Bylo to úžasný!"

Tuhle část bych chtěla věnovat Sofii, díky který jsem dneska napsala konečně tuhle část!:) ILY babe:* Příjemně čtení:3

"Tak si mě vem!"

Cítila jsem, jak mě Justin někam nese. Své ruce jsem měla propletené za jeho krkem. Mezi našimi jazyky zrovna teď převládala bitva, kterou jsem nemínila prohrát, ne dneska. Po chvíli jsem pocítila ,jak mě Justin někam položil, ale pořád bez odtrhnutí našich rtů. Chytil lem mého trička a začal mi ho vyhrnovat . Na chvíli jsem  se od něj odlepila a on mi ho rychle přetáhl přes hlavu, to samé jsem udělala i já jemu, ikdyž s jeho malou pomocí. Začal mi stahovat kalhoty, zrovna když mu začal v kapse vybrovat mobil. Odtrhla jsem se od něj a podívala se na něj.

"Ty to nezvedneš?" Zeptala sjem se mírně zadýchaně. 

"Ne." Jen potichu zavrčel a znova se mi vrhl na rty. Mobil přestal zvonit a já si mohla zase na plno užívat tuhle chvíli. Justin mi stáhl kalhoty až ke kotníkům, odkud jsem je šikovně skopla. Chytla jsem vršek jeho tepláku a chtivě ho začala stahovat dolů. Jeho mobil začal zvonit a já už jsem na to vážně neměla trpělivost.

"Zvedni to." Řekla jsem poraženě a mobil mu dala do ruky.

"Vždycky v tý nejlepší chvíli!" Zamrmlal a jedním přejetím po displeji hovor přijal.

"No?!" Vyštěkl. Pokrotila jsem hlavou a rozhlížela se po místnosti abych našla své tričko. Na moje štěstí bylo až na druhé straně místnosti, jak se mu to sakra povedlo?!

"A to mi voláš jenom kvůli tomu?!" Mírně vykřikl. S úsměvem jsem si přes hlavu přetáhla tričko a upravila si ho.

"No, jasně že jsem měl něco rozdělanýho!" To už jsem se musela zasmát. Když mu o něco šlo, jen tak něco ho nezastavilo. Ale hold Scooter je Scooter. Nad svojí myšlenkou jsem se jen pousmála a oblékla si kalhoty. Justin položil telefon na stůl a taky si oblékl své tričko.

"Jednou toho Scoota zabiju!" Zavrčel mi na rty.

"Pomůžu ti." Zavrčela jsem mu na zpět a vrhla se na jeho rty.

"Potřebuje- mě- ve- studiu." Říkal mezi polibky. Usmála jsem se a s mlasknutím se od něho odtáhla. 

"Pojedu s tebou?" Zeptala jsem se ho,ikdyž to spíše znělo jako oznámení.

"Samozřejmě slečno." Řekl a usmál se tím jeho úsměvem alá já vím že jsem prostě neodolatelnej.

"Tak pojď ty princi." Řekla jsem se smíchem.

"Jednou budeš moje královna, moje Mrs. Bieber." Řekl a vtiskl mi polibek na líčko.

"Počítám s tím." Řekla jsem a usmála se na něj. Usměv mi opětoval a společně jsme vyrazili ze sálu.

"Prosím madam."  Řekl, když mi otevíral dveře od auta.

"Děkuju pane." Řekla jsem a zaculila jsem se. Už jsem skoro zapomněla na ten incident ,co se stal dneska ráno. Doufám, že jsem  s tím odpuštěním neudělala chybu.

"Miluju tě, víš to?" Řekl s úsměvem.

"Já víc, víš to?" Oplatila jsem mu ten nejhozčí úsměv, jaký jsem dokázala. Vždycky, když mi řekne tahle dvě slova mám motýlky v břiše.

"Zaspíváš si semnou?" Zeptal se a věnoval mi letmý pohled.

"Já?" Zeptala jsem se překvapeně.

"No, vidíš tady snad někoho jinýho?" Zeptal se se smíchem.

"Já neumím zpívat." Řekla jsem. Vždycky jsem ráda zpívala, ale sama, ne před ostatníma.

"Jenom to zkusíš, prosím." Řekl a nahodil puppy eyes, no kdo by mu odolal?!

"Tak jo, ale nebudeš se mi smát." Řekla jsem a vztyčila před sebe jeden prst, na znak varování. Jen se smíchem přikývl a dál se věnoval řízení.

"Jsme tu, babe."

"Dobře" Řekla jsem a vystoupila. Justin nám propletl prsty a společně jsme se vydali dovnitř. 

"Ahoj Scootere." Řekla jsem, když jsme byli vevnitř.

"Ahoj Ell." Řekl a usmál se.

"Čau, první písničku si chci zaspívat já s Ell." Oznámil Justin hned na začátku. 

"Dobře a jakou?" Zeptal se a já měla hned jasno, mojí oblíbenou.

"Take you!" Vyhrkla jsem a Justin se uchechtl. Bouchla jsem ho pěstí do ramena a on se na mě jen ublíženě podíval. Protočila jsem nad ním oči a sundala si mikinu, kterou jsem až dso teď měla na sobě.

"Tak jdeme na to Shawty." Řekl a už se hrnul do nahrávací místnosti. 

"Vezmi si sluchátka a budem zpívat společně  a potom si to pustíme." Řekl a mrkl na mě. Fajn, jak chceš. Nebudu se před ním stydět, takže to zazpívám nejlíp jak umím. Ikdyž to třeba bude falešný. Nasadila jsem si sluchátka a začala zpívat společně s Jussem. Nebylo to tak hrozný jak jsem čekala. Celou tu písničku jsem se snažila si to užít. 

"Pusťte nám to." Řekl Justin. Pustili to celý od začátku a Justin a já jsme začali poslouchat, po chvilce na mě Justin koukal s otevřenou pusou. To to bylo až tak moc zlý? 

"Ellie, já nemám slov!" Tak nějak divně jsem se na něj podívala, protože jsem nevěděla, co od něj mám čekat. 

"Bylo to úžasný!"

MOC, MOC se vám chci omluvit, že jsem tak dlouho nic nepřidala. Vůbec jsem neměla čas... Měla jsem nějaké problémy a navíc jsem odjela na školu v přírodě, takže sjem pak tady ani nebyla... Fakt se vám za to chci omluvit a zároveň poděkovat těm, co to pořád čtou a nevykašlali se na mě! Moc si toho vážním!:) Kdyby jste chtěl někdo věnovat další kapitolu stačí jen napsat:) 
Nebudu psát, kdy dám další kapitolu, protože to sama nevím a nechci vám slibovat něco co potom nedodržím. ILY xoxo Áňa:*