Tuhle kapitolu bych chtěla věnovat Adamovi:3
Obejmul mě, vážně mě obejmul. Chvíli jsem se snažila dostat z jeho sevření, ale nakonec jsem to vzdala. A lhala bych, kdybych řekla, že mi to nebylo příjemné. Takhle jsme tam stáli asi pět minut. Užívala jsem si to, ikdyž to bylo jenom objetí. Prostě to pro mě hodně znamenalo.
"Ellie já-" Začal když jsme se od sebe odtáhli. Jen jsem se na něj usmála. Chvíli na mě jen zmateně koukal, ale potom se taky usmál. Byl to úsměv, který už jsem u něj hodně dlouho neviděla. Bylo v něm vidět štěstí, spokojenost a možná i špetka vítězství? Nevím.
" Už bych měl asi jít ,už teď půjdu přes les ve tmě." Řekl a ušklíbl se. Přesně jsem veděla kam tím míří. On si vážně pořád myslí, že je tak neodolatelný, že by mu nějaká holka nedokázala říct ne, ale to ještě nezná mě. Chce si hrát, má to mít.
"Jojo asi bys už měl jít." Chápavě jsem přikývla. Koukal na mě docela zaraženě. Já vím že si myslel že mu řeknu " Ne Justine nechoď, co když se ti něco stane?" Zněla bych jako nějaká zoufalá puberťačka.
"No tak já radší půjdu." Řekl a sklopil pohled, byl.. počkat co? On byl kvůli mě smutný? Sakra je to Justin Bieber může mít jakoukoliv holku a on tu stojí a je smutný kvůli mě? Svět je vážně divný.
"Co z toho budu mít, když tě tu nechám?" Řekla jsem a on hned zvedl hlavu. Drze jsem se na něj usmála. Chvíli dělal, že přemýšlí, vypadal u toho vážně vtipně.
"Dobrý pocit?" Řekl a zasmál se.
"A dál?" Bavilo mě si z něho dělat srandu.
" Mě?" Řekl a tázavě se na mě podíval. Tahle otázka mi vyrazila dech, čekala jsem že si ze mě bude děla srandu, bude se mě snažit nějak setřít, ale tohle?
"Justine, já-" Zasekla jsem se uprostřed věty.
"Nic neříkej, už půjdu." Řekl a smutně se na mě usmál.
"Já vím, že by ti každá holka skočila okolo krku,ale já nejsem jako ostatní, víš? Nikdy jsem taková nebyla, vždycky když se semnou chtěl bavit, ba i něco víc, musel si prostě počkat a něčím si mě získat. Nejsem holka co dává na počkání. Chvíli mi trvá než se s někým začnu vůbec bavit, natož abych s ním měla něco víc. Taková já prostě jsem, možná ti připadám praštěná, ale já už jsem prostě taková." Tak teď jestli neodejde se slovama si "vážně blbá" tak je to buď ten pravej nebo je vážně,vážně divenej.
"Ellie já tohle vím, ale stojím tady a budu tady stát do tý doby než mě k sobě pustíš. Nevzdám se, chápeš?"
Ňuf, takže další část:3( Tuhle větu píšu vždycky, já vím:D) Teďko se budu snažit dávat kapitoly každý den, kromě středy a čtvrtku, to nejsem doma:) Budou sice kratší, ale budou častěji:) Koment and Votes LADIES:) ILY xoxo Áňa:*
ČTEŠ
Different lives
FanficTento příběh bude o mladé dívce ,která se bojí ukázat se veřejnosti. Změní se to? Pomůže jí v tom někdo?