Tahle kapitola je věnovaná mojí Ellie:*
Z pohledu ELLIE:
Já se nevzdám,chápeš?
Upřímně? Byla jsem šťastná z toho ,co mi právě teď řekl. Já vím, že jsem nebyla úplně rozhodnutá, ale to co mi řekl, mi pomohlo v mém rozhodování. Bylo to jako když si srovnáváte pro a proti a pak najednou něco řekne a vy máte jasno. Přesně v téhle situaci jsem se teď nacházela.
"Jestli budeš chtít,abych teďko odešel, pochopím to, ale zítra tu budu zase." Řekl a usmál se na mě. Úsměv jsem mu opětovala. Řekla bych, že jsem ho tím úsměv trošku vyvedla z míry.
"Pustíme si Never say never?" Zeptala jsem se a pořád koukala na něj.
" Never say never?" Řekl se smíchem a pokroutil hlavou.
"Takže ty jdeš domu?" Zeptala jsem se a nadzvedla obočí.
"Jo, Never say never je drobrej výběr." Řekl a kejval hlavou na náznak souhlasu. Začala jsem se hrozně smát. Bylo to vážně hrozně vtipné.
"Já vím, jsem prostě dobrá." Řekla jsem a namyšleně pohodila vlasy. To už se taky začal smát.
"Jdeme do obýváku nebo do pokoje?" Zeptala jsem se a ukazovala rukama dva směry.
"Obývák?" Zeptal se a šel směrem k němu.
Šla jsem hned za ním. Sedl si na gauč a já mezitím šla ke skřínce, kde mám filmy. Never say never byl hned na začátku, je to můj nejoblíbenější film.
Zapla jsem to a šla si sednout k němu na gauč. Asi v půlce filmu jsem začala usínat.
Z pohledu JUSTINA:
Asi v půlce filmu usnula. Hlavu měla položenou na mým rameni. Pomalu jsem vstal,ale pořád jsem jí podpíral aby nespadla. Vzal jsem jí do náručí a šel po schodech do patra. Vůbec jsem nevěděl kde má pokoj. Stál jsem na chodbě a rozhlížel se. Popošel jsem kousek do prava a otevřel hned první dveře. Všel jsem dovnitř a všiml si velké postele, které byla uprostřed pokoje. Jemně jsem jí položil na postel a přikryl jí dekou. Přemýšlel jsem, kde budu spát. Její postel byla velká,takže jsem si lehl vedle ní.Asi toho budu ráno sice litovat,ale co už. Sundal jsem si tričko a lehl si k ní do postele. Měl jsem na sobě tepláky,takže to nebylo tak hrozný. Přikryl jsem se a za chvíli usnul.
Z pohledu ELLIE:
Ráno jsem se probudila a to na čem jsem měla položenou hlavu, rozhodně nebyl můj polštář. Zvedla jsem hlavu a uviděla spícího Justina. Pomalu jsem se od něho odtáhla a snažila se spomenout jak jsem se sem dostala. Z mého přemýšlení mě vytrhl hlas, který patřil Justinovi.
"Ahoj." Řekl a já jsem k němu otočila hlavu.
"Ahoj." Řekla jsem pořád ještě trošku zmateně.
"Jak jsem se sem dostala?"
"Přenesl jsem tě."
Ňuf,nová kapitola( Ano Ellie zase se opakuju:D) Já vím že je krátká,ale víc nestíhám, další bude v pátek až přijedu domů. Moc by mě potěšili komentáře a vote. Čím víc toho bude, tím delší kapitolu napíšu:) xoxo Áňa:*
ČTEŠ
Different lives
FanficTento příběh bude o mladé dívce ,která se bojí ukázat se veřejnosti. Změní se to? Pomůže jí v tom někdo?