Different lives

"Byla si skvělá"

Tuhle část bych chtěla věnovat Adamovi:) Příjemné čtení<3

"Chtěl bych abys jela semnou."

Nedá se říct ,že by mě ta jeho otázka úplně překvapila. Nějakým způsobem ano, ale věděla jsem, že to jednou příjde, možná jsem jen doufala, že mi zbývá ještě nějaký čas na rozhodování. Ono přece jenom odjet s někým koho znáte sotva 14 dní na rok pryč, je sakra těžký rozhodování. Když pojedu, budu s Justinem a budu moct tancovat, když nepojedu, už ho možná nikdy neuvidím a budu sama. Samota není špatná, ale 4 roky je už prostě moc. Myslím, že už mám jasno, ikdyž nějaké ty pochyby tu jsou, ale ty budou vždycky.

"Chceš abych jela?" Zeptala jsem se a jemně se usmála.

"Moc." Řekl, chytl mě za ruku a propletl nám prsty. 

"Pojedu." Řekla jsem odhodlaně. On se na mě překvapeně podíval.

"Koukej na cestu." Řekla jsem se smíchem. Bože, to je trubka.

"Myslíš to vážně?" Zeptal se pořád ještě zaskočeně.

"Jop." Řekla jsem a stiskla mu ruku. Na jeho tváři se objevil obrovský a upřímný úsměv,který už jsem na něm dlouho neviděla. 

"Miluju tě, víš to?" Řekl.

" Já tebe víc." Řekla jsem a usmívala se jako idiot.

"Ne, já tebe víc." Řekl.

"Víc ,než já to ani nejde." Řekla jsem.

"Jde, protože já tě miluju víc." Řekl.

"Ne já tebe víc." 

"Ne, já tebe víc." Řekl a smál se. Po chvíli jsem se k němu přidala. "Tak tyhle hádky mi ale vůbec nevadí" říkala jsem si pro sebe. Nad svojím uvažováním jsem se musela pousmát.

"A kdy odjíždíme?" Zeptala jsem se se zájmem.

"Ještě nevím, večer spolu zavoláme Scooterovi." Řekl a věnoval se řízení. 

"Dobře." Řekla jsem a koukala se z okýnka na míhající se stomy. Jsem ráda, že jsem to udělala. Bude to asi velká změna, ale musím to zvládnout. Ale tak co bych pro toho ňuňana vedle sebe neudělala. 

"Jsme tu." Zahlásil Juss a vypl motor.

"Nepovídej." Řekla jsem a žďuchla do něj.

"To bolelo." Řekl naoko ublíženě.

"Promiň miláčku." Řekla jsem a pofoukala mu to jeho "bolavé" místo.

"Je to lepší?" Zeptala jsem se.  Stoupl si proti mě a spojil naše rty. 

"Teď už jo."  Řekl s úsměvem, který jsem mu oplatila. Z kapsy jsem vytáhla klíče a odemkla. Vešla jsem dovnitř a zula si boty. Šla jsem do ledničky ze které jsem vyndala dvě minerálky. Otočila jsem se a hodila jednu Jussovi. 

"Děkuju." Řekl a posadil se ke stolu. Chvíli jsem stála ještě u linky a pak si šla k němu taky sednout. Justin vytáhl z kapsy mobil a něco na něm dělal. Za chvíli ho dal mezi nás.

"Zavoláme Scootovi." Oznámil mi, počkat MY?!

"My?! Zeptala jsem se udiveně. Jen přikývl.

"Justine?"

"Ahoj Scoote." Řekl Justin. Já jsem tam jen tak seděla a mlčela.

"Tak jak si se rozhodl."

"A měl jsem vůbec navybranou?" Ohradil se Juss.