Different lives

"There's nothing like us"

"PROČ?!"

Seděla jsem opřená o vchodové dveře a přemýšlela. Já vlastně ani nevím,jestli to co řekli je vůbec pravda. Ale, co si to nalhávám, přivedl fotografy k mému domu, ikdyž jsem mu řekla, že tohle by mě zlomilo. A dokonce přemýšlím i nad tím, co mu mám říct, až jsem příjde, jestli vůbec. Třeba, už mu nestojím ani za to, aby sem přišel. Když jsem byla malá, no malá, bylo mi 14, milovala jsem tanec. Řekla bych, že jsem byla i docela dobrá. Vyhrála jsem pár tanečních soutěží. Mamka byla tanečnice, neživila se tím, ale když byla v mém věku, vyhrála hodně soutěží. Její a moje medaile a poháry mám vystavěné v tělocvičně,asi jsem se vám nezmínila o tělocvičně. S mamkou jsme tam chodily tančit. Já jsem tam nebyla už 4 roky. Ne, že bych se bála, jen jsem prostě stratila chuť tancovat. Ale čím dál tím víc nad tím přemýšlím,že mám chuť zase začít, už jen kvůli mamce. A navíc by mi to možná pomohlo zapomenout, alespoň na chvíli. Odhodlaně jsem vstala ze země a šla tím známým směrem. Po cestě jsem si ještě ze skřínky vzala telefon a pomalu se vydala ke schodům, které vedly dolů do tělocvičny. Odemkla jsem dveře a vztoupila dovnitř. V tu chvíli jakoby mou myslí prolítly všechny spomínky, které na tuhle místnost mám. Otevřela jsem dvě malá okýnka a rozhlídla se po celé místnosti. Podlaha byla špinavá, tak jsem si vzala kýbl a mop, který stál v koutě. Nechávaly jsme ho tam, protože jsme byly vždycky moc líné ho pořád přenášet, nad tou vzpomínkou jsem se pousmála. Natočila jsem do kýble vodu a vytřela jsem celou místnost.Sedla jsem si na židli a čekala až podlaha uschne. Asi za deset minut už to bylo celé suché. Všude po stěnách byla pověšena zrcadla, u jedné stěny se nacházel stůl na kterém bylo položené rádio. Celá ta místnost byla poměrně velká. Dřív jsem tu trávila vážně hodně času. Abych pravdu řekla, jsem docela pedant na uklízení a kdyby jste viděli ty zrcadla! Vyběhla jsem zase na horu a z kychyně jsem vzala leštidlo a takovou velkou roly papírových ubrousků. Všechno jsem to donesla do tělocvičny a dala se do práce. Jedna stěna zrcadel byla celá popsaná lihovými fixy. Byla tam různá data a vzkazy, které jsme si tu s mamkou nechaly. Nikdy jsme to neumyly protože to byla taková naše památka. Nahoře ještě visela police s našemi trofejemi. Prohlídla jsem si je a dokončila poslední stěnu. Konečně uklizeno, pomyslela jsem si. Přišla jsem k rádiu a ze šuplíku jsem vytáhla kabel, abych si mohla propojit telefon s přehrávačem. Propojila jsem to a vybrala jsem pár písniček, dala jsem tam i jednu od Justina, nemůžu ho přece jen tak přehlížet a dělat, že tu není. První písnička byla od Chrise Browna- Turn up the music. Je to skvělá písnička. Začala jsem tančit. Mám svůj styl tancování.

Z pohledu  JUSTINA:

Ráno jsem se vzbudil s dobrou náladou,už jsem se nemohl dočkat až půjdu k Ellie. Vylezl jsem z postele a přešel jsem ke skříni. Vytáhl jsem si z ní modré tepláky a bíle tričko. Ze šuplíku jsem si vzal ještě čisté boxerky a převlékl se. Vytáhl jsem z pod postele cestovní tašku a naházel do ní všechno oblečení co mi přišlo pod ruku. Nakonec jsem tam dal ještě nabíječku a svůj parfém. Tašku jsem zapl a přehodil si jí přes rameno. Seběhl jsem do kuchyně, odkud jsem si vzal jablko. To bylo totiž asi to jediný co jsem tam našel. Obul jsem si boty a do kapsy jsem si dal ještě telefon a klíče. Zamkl jsem za sebou a vydal se k Ellie. Doufám, že jí nebude vadit, že tam s ní budu, ale snad ne. Za hodinu jsem dorazil k jejímu domu. Zaklepal jsem, ale nikdo nepřišel. Zaposlouchal jsem se do tónů, které vycházely z domu, myslím, že to byla písnička od Chrise Browna. Zkusil jsem otevřít dveře a na moje štěstí bylo otevřeno. Vešel jsem dovnitř a hned na mě vyběhla Tina. 

"Kde máš paničku?" Zeptal jsem se, ale spíš sám sebe. Škoda že psy neumí mluvit.

Tašku jsem nechal v předsíni a šel směrem odkud vycházela hudba. Sešel jsem schody a pootevřel dveře, chtěl jsem jí překvapit. Viděl jsem jí jak tancuje. Měla svůj styl, ale byla úžasná, co úžasná, božská! Nevěděl jsem že umí tancovat, zatím si mě nevšimla, ale myslím že brzo všimne, díky těm zrcadlům. Když skončila písnička,vzal jsem to jako příležitost a vešel dovnitř.