6. Kapitola

1K 56 0
                                    

  "Neviděli jste tu nějakou žábu? Tady Nevillovi se totiž ztratila." řekla jsem.
Ti dva se ne mě podívali, jako kdybych přiletěla z Marsu.
"Už jsme mu říkali, že jsme žádnou neviděli." prohlásil ten zrzavý.
Neposlouchala jsem ho. Zaujala mě hůlka, kterou ten zrzek držel v ruce. Nebyla nic moc, na jednom konci mu trčela žíně z jednorožce a byla celá ohmataná a místy i naštípnutá.
"ty děláš nějaká kouzla?" zeptala jsem se "Tak to se podívám!"
Posadila jsem se naproti zrzkovi, vedle toho z černými rozčepýřenými vlasy. Ten zrzek se zatvářil trochu zaraženě, ale nenechal se rozhodit. Poposedl si a odkašlal si.
"Javor, buk linda a platan - ať je tahle krysa zlatá!"Mávl rukou, ale nic se nestalo. Krysa byla pořád šedá a spala.
"Ehm, víš určitě, že to je opravdové zaklínadlo? Zřejmě ale za moc nestojí co? Zkoušela jsem pár jednoduchých zaklínadel, jen tak, abych se pocvičila, vždycky se mi to povedlo. Mimochodem jmenuji se Hermiona Grangerová, a kdo jste vy?" řekla jsem
"Já jsem Ron Weasley." zamumlal zrzek.
"A já Harry Potter."
"Ty jsi opravdu Harry Potter? Samozřejmě o tobě vím všechno - sehnala jsem si pár dalších knih, abych si o tom přečetla víc, a o tobě se píše jak v Dějinách kouzel a čar moderní doby, tak i ve Vzestupu a pádu černé magie, a také ve Velkých činech kouzelníků ve dvacátém století.
"Opravdu tam o mě píšou?" zeptal se Harry ohromeně.
"Můj ty smutku, jak to, že to nevíš? Kdyby se jednalo o mě, zjistila bych si úplně všechno." řekla jsem.
"Víte už někdo z vás ve které koleji budete? Hodně jsem toho četla a doufám, že se dostanu do Nebelvíru; ten je zřejmě ze všech nejlepší, říkali mi, že tam chodil sám Brumbál, ale Havraspár by myslím taky ušel. Buď jak buď, my teď půjdeme a budeme hledat Nevillova žabáka"
"A být vámi, tak bych se převlékla. Za chvíli budeme na místě." dodala jsem ještě.
Vyšla jsem ven z kupé a zavřela jsem dveře. Ve druhém sedělo několik studentů z pátého ročníku, ale i oni žabáka neviděli.
V dalším kupé seděli jen tři lidé. Dva hromotluci s tupým výrazem v obličeji a jeden chlapec s ulízlíma blonďatýma vlasama a s jasně modrýma očima. Něco se mi na něm líbilo, ale nevěděla jsem co.   

Co kdyby to bylo jinak? - DramioneKde žijí příběhy. Začni objevovat