My old life is gone (CZ)

27. Nudná kapitolka

Bože!! Dneska jsem se podívala na statistiky a.... O MŮJ BOŽE tenhle příběh má už 1,9K přečtení. Ani nevíte, co to pro mě znamená. Vždyky jsem chtěla mít 1K přečtení a tohle vážně BOMBA ❤❤

°°°°°

Po rychlém umytí jsem se odebrala do pokoje a zalehla do měkkých a nadýchaných peřinu. Naposledy jsem se podívala z okna a zavřela oči. Takhle jsem ležela dobrých patnáct minut a ne a ne usnout. Má snaha na nic nemyslet a pořádně se na zítra vyspat mě pomalu opouštěla a pytlík, který jsem než jsem šla spát zavázala, pomalu začínal povolovat. Cítila jsem jak se mi pomalu objevuje ta otázka, na kterou jsem nechtěla myslet, přece jenom se nemůžu teď nechat rozptylovat. Uzlík na pytlíku se rozvázal a mé myšlenky se na mě jako sesypaly. 

-Co ho ke mě přivedlo?-  

-Co když mě jen vodí za nos?- 

-Ale to zase nedává smysl, proč nad tím přemýšlím?- 

-Může můj mozek v klidu usnout?-

-Proč mi začíná chybět?-

-Co když se nám něco stane?- 

-Možná mě chytnou? Možná mě zabijou? Nebo co horší, opravdu prodaj?-

Mohla bych pokračovat ještě sakra dlouho, abych je vyjmenovala. V mojí hlavě se tyto myšlenky vířily jako vzduch v tornádu, ale na žádnou jsem neměla odpověď. Ať jsem se snažila sebe ví, usnula jsem až pozdě v noci. 

-

Ráno jsem se i přes dlouhé ponocování probudila dost brzo, zatím co budík ještě spal. Vylezla jsem z postele a zamířila do koupelny. Vyčistila jsem si zuby a kartáček si strčila do bílé taštičky. Moje jemné kruhy pod očima se na mě zlověstně usmívaly do zrcadla. Povzdechla jsem si a se sbalenou hygienou vyšla z koupelny. Dnes jsem měla ten den, kdy chcete jen ležet v posteli, přikrytý tunou dek, s čajem v ruce a koukat se na Upíří Deníky. Ne, já ho nemohla mít jakýkoliv libovolný den v týdnu, ale zrovna dneska. S nechutí něco děla jsem se přesunula do kuchyně a snědla dvě misky kakaových lupínků. Naplánovala jsem si výjezd ve Tři hodiny odpoledne a proto jsem se ještě mohla naložit do vany. Omyla jsem si pěnu z rukou a v županu si šla vybrat oblečení. Připravila jsem si jen černé džíny a černé triko. Neměla jsem náladu se nějak přehnaně oblékat, kdežto šaty jsem měla černé a dostatečně odhalující mé křivky. 

Stála jsem u dveří, s u nohy postaveným kufrem. Dala jsem Jaredovi klíč, aby mi je tady vyzvedl a my se tim nemuseli zdržovat. Bylo to asi dost odvážný, ale večer bysme sem pro ně jet nemohli. Nazula jsem si ještě semišové boty a z věšáku sundala žlutou koženou bundu. Do kabelky jsem si strčila jen mobil, peněženku a své klíče. Kdyby vás zajímalo, jak jsem to vyřešila s Bobym. Nechala jsem ho na opatrování své tetě, ke které sice moc blízko nemám, ale vím, že by zvířeti nikdy neublížila. Otevřela jsem dveře a hned podle vzduchu poznala příchod podzimu. Jemně zbarvené lístečky pod větrem padaly k zemi a tráva nabrala tmavě zelenou, až hnědou barvu. Podívala jsem se od brány na dům a tiše se s ním loučila. Nevím, za jak dlouhou dobu se sem vrátí a jestli vůbec. Měla jsem největší strach z toho, až odletíme do Španělska, že nás tam přece jenom najdou, s čím se muselo počítat a budeme se muset pořád stěhovat a nikdy nebudu moc v klidu žít. Možná by mi i slza ukápla, kdyby moje city nebyly zapáleny a následovně vhozeny do rozbouřeného moře. Zaklapla jsem branku a vyjela v černém autě k Marcusovu domu. 

Cesta trvala něco okolo hodiny a já se možná i víc těšila na večer, než na jeho přítomnost. Po tom, co jsem si myslela, že je Marcus normální a možná i mně podobný, to bylo nechutný se na něho podívat. Jenom ta představa se mi hnusila. Zabočila jsem na lesní cestu a zastavila až u velké vily. Divadlo teprve začíná.

°°°°°

Ahojtee!!!! Máme tu po nějaké době další díl. Ano, je trochu kratší, ale já si chtěla nechat tu ,,AKCI" na jeden celý díl. :D

 Ještě něco vám musím říct. Představte si, že jsme psali slohovku z češtiny a já jako antitalent na češtinu jsem dostala za jedna a úplně mě dodělalo, když mi učitelka řekla,že já prostě slohy umím. Lidi já byla tak happy... :DDD (Ještě k tomu, když znám naší češtinářku :D )

Koneckonců. snad jste si užili kapitolku a mějte see !!!