My old life is gone (CZ)

35. Fated Fight

Navlékla jsem si rudé šaty a přes rameno si přehodila černou kabelku. Před zrcadlem si setřela trochu rozmazanou rtěnku a zhasla světlo v ložnici. Jaredovi jsem o tom, že jsem byla venku neřekla. Nevím proč. Zahlédla jsem Jareda, opřeného o kuchyňskou linku a čekajícího na mě. Asi na koho jinýho.

,,Konečně!!" protočil cynicky očima a odrazil se od kuchyně. ,,Myslel jsem že umřu." udělal jakby mrtvou mimiku a já ho šťouchla do ramene.

,,Nepřeháněj." mrkla jsem na něho a vklouzla do černých lodiček. Jdeme na párty. Nedokážu popsat jak ráda to zase říkám. Dlouho jsem tuto větu už neřekla, a však z umění chodit na vysokém podpadku jsem nevyšla. Sešli jsme tich pár schodu a před domem nasedli do Taxíku, který nás odvezl před velký klub. Jar zaplatil za odvoz a my se vydali ke skupince lidí. To musí být naši společníci. Držela jsem se vedle Jareda, který mě až příliš příjemně vedl s rukou položenou na mých zádech. Představil mě lidem z práce, i jejich doprovodu.

Došli jsme ke vchodu. Prodrali se partou mladých lidí, které nechtěli pustit dovnitř. Najednou jsem se rozesmála.

,,Ahoj Miku." chytila jsem za zápěstí kluka procházejícího okolo mě.

,,Jé, co tu děláš?" rozzářil se.

,,Jsem tu na nějakej oslavě." mávla jsem rukou. Ostatní mi zatím stačili utéct.

,,No a teď jsem je stratila." uchechtla jsem se a rozhlídla se okolo sebe. ,,Ty sem chodíš často?" obrátila jsem se na něho.

,,To ne, jen občas." usmál se a mrkl velkým hnědým okem.

,,Gino, kde jsi?" zastavil se vedle mě Jared a po pohledu na mě se obrátil na Mika a přeměřil si ho ostrým pohledem.

,,Promiň. Miku, to je Adrian. Adriane, Mike." představila jsem je a zastihla je, jak na sebe kývli.

,,Adriane, Mike je můj trenér. Miku, s Adrianem jsem přišla na tuhle párty."

,,Aha." řekl Mike, ale z Jareda nespustil oči.

JARED

Při tlačení skrz ten dav jsem si ani nevšiml, že se mi Coby stratila. Omluvil jsem se kolegům a vracel se zpět. Zahlédl jsem ji témeř u vchodu s nějakým chlápkem, svlíkající ji pohledem. Nikdo se na ni takhle dívat nebude. Pokud nechce mít zmidlený obličej, tak aby ho jeho vlastní matka nepoznala.

Vydal jsem se za nima.

,,Gino, kde jsi?" koukl jsem se na ní. Následně jsem se obrátil na namamkanýho týpka před ní. Hodil jsem po něm stejně ošklivý pohled jako on na mě.

,,Promiň. Miku, to je Adrian. Adriane, Mike." Coby mě představila pod falešným jménem a pak i toho Mika. Nevím od kdy jsme takový majetnický, ale nedokážu koukat na to jak se usmívá na někoho jinýho.

Tak to je její trenér? To vysvětluje proč je tak namakanej. Začal jsem Coby popohánět, aby na nás nečekali moc dlouho. Vlastně to byla záminka, hlavně jsem ji chtěl dostat co nejdál od něho. Už se rozcházela a já začal cítit úlevu.

,,A nechtěl bys se k nám přidat?" zeptala se ho. ,,Může Adriane?" otočila se na mě.

,,Jo." DOPRDELE.

COBY

Přidali jsme se ke skupince lidí s dalším členem. Vypadalo to, že to nikomu nevadilo, jen mě znepokojoval Jarovo pohled. Byl nějaký nafouklý a moc se nebavil. Objednala jsem si drink a pomalu srkala směsici energetického drinku a rumu. Celkově byli Jarovo spolupracovníci fajn a dobře se s nimi povídalo. Kopla jsem do sebe ještě pár panáků a nějak jsem to už nepočítala. Měla jsem v plánu si to dneska užít.

Přivlekla jsem se z parketu k baru celá spocená a sedla si vedle Jareda. Mike odešel na záchod a tak jsem si mohla dát voraz.

,,Ještě jedno ferrari!!" zakřičela jsem na barmanku. Natočila jsem se na zamračeného Jareda.

,,Pojď taky tancovat!"

,,To je dobrý." pronesl a ani se na mě nepodíval.

,,Děje se něco?" položila jsem mu ruku na stehno. Trochu se ke mě otočil a koukl se na mě. Těkal očima na mém obličeji. Nepřítomně jsem mu položila ruku na tvář a zadíala se na něj ještě hlouběji. Nedokázala jsem se udržet a pohlídla na jeho měké rty, jemně pootevřené od dýchání. Zastavil se okolo mě čas a já snad nikdy víc netoužila po tom, ho políbit. Nevím jestli to způsoboval alkohol, že jsem nad tím nijak víc nepřemýšlela. Prostě jsem to chtěla. Jeho obličej se k mému začal přibližovat.

,,Tady jsi!!" ozalo se za mými zády a já spustila svou ruku z jeho tváře a otočila se na Mika. Při pohledu nazpět jsem už ale viděla jen odcházejícího Jareda. Chtěla jsem jít za ním, ale Mikova ruka tahající mě na parket mi v tom zabránila.

Má hlava už se točila tak, že bych si lechce spletla, kdy tancuji a kdy ne. Svalila jsem se do prázdného boxu. Mike se posadil těsně vedle mě a vydechoval stejně jako já. Pak ale přestal. Poposedl si blíž a natočil se víc ke mně. Mlčky jsem ho pozorovala. Pak už se nedalo nic dělat a jeho rty se přilepili na ty mé. Nevím jestli jsem to chtěla, nebo ne. Ale v hloubi mého nemyslícího mozku jsem se cítila provinile vůči Jarovi. Nijak jsem ale neodporovala a nechala se od něj drsně líbat. Zajel mi pod záda, který tím nadzvedl. Prohnula jsem se a opřela se o stěnu. Jaksi se vyhoupnul nademě a nepřestával putovat rukama po mém těle.

Najednou ale jeho rty opustili ty mé a když jsem otevřela oči, spatřila jsem rozzuřeného jareda, pod kterým ležel Mike, zvedající se s krvavým nosem na nohy.

,,Co to děláš?" vyjekla jsem a opile jsem si stoupla. ,,Nechte se." stoupla jsem si před Jareda a rána, kterou měl schytat Mike, jsem dostala já. Z rány jsem si málem sedla na zadek. Z očí se mi spustili slzy z bolesti a já se co nejrychleji jak to šlo rozběhla pryč.

,,Coby počkej!" zakřičel Jared a já zaregistrovala mé pravé jméno. Moje krvavá ruka mě ale hnala dál. Venku jsem si ji sundala z obličeje a z nosu se mi spustilo ještě víc krve. Čistou rukou jsem si setřela slzy a rozhlídla se okolo sebe. Popošla jsem kousek od klubu a stoupla si k silnici.Ze tmi se vynořilo tmavé auto a zastavilo kousek ode mě. Hloupě jsem tam stála a pozorovala dva muže vycházející z auta. Zamířili si to ke mě a já poznala, že to nebude dobrý. Díky podpadkům jsem se nemohla pořádně rozběhnout. Ucítila jsem na svém břiše něčí paži a další na mém krku. Začala jsem kopat okolo sebe a mé chvaty mi byli k ničeemu. Byla jsem v pasti. Začali mě tahat k autu a i přes můj řev si mě nikdo z opilých lidí nevšiml.

JARED

Napřáhl jsem se, že praštím toho debila, který se před chvílí plazil po Coby. Mou ránu ale schytala právě ona. Rozběhla se držíc svůj nos pryč a já chtěl za ní. Nečekaná rána mě ale srazila a já nemohl.

Když jsem se dostal od něho co nejdál, utíkal jsem ven. Před vchodem jsem se rozhlídl a uviděl řvoucí Coby. Rozběhla jsem se za ní.

,,Coby!!" zakřičel jsem a ona se na mě podívala.

,,Jarede!" i v té tmě byl vidět její zakrvácený obličej a slzy v očích. Už jsem jí byl na dosah, když předemnou zavřeli černé dveře a se skřípáním gum odjeli.

****

Je tady další kapitolka, pro změnu trochu delší. Nějak jsem se rozepsala, a proto jsem se dostala až sem.

Za každý komentář, nebo vote jsem moc šťastná.