Konečně jsem vyřešil onu nelibou situaci Navarry s Francií. Nevím, proč jsem k tomu byl dohnán zase já, ale nestěžuji si. Tohle se onomu cestování po světě alespoň trochu podobá. Navíc, je mezi námi zase na chvíli mír, tedy už víme, kde přesně jsou naše hranice na pobřeží.
Stala se také jedna věc. Včera jsem dostal dopis. Byla v něm neblahá informace, že můj jediný strýček zemřel. Další člověk z mého nízkého počtu příbuzných zesnul za podivných okolností. Drahá zdrcená tetinka mi v dopise ani nedokázala srozumitelně povědět, jak se to vlastně stalo. Neměl jsem ho sice nijak zvlášť v lásce, byl drsný a často velmi nepříjemný, nicméně patřil do rodiny a o mrtvých jen v dobrém.
,,Slečno?" vyslovila Annabeth tiše narušující doposud poklidné čtení.
,,Hm?" Jen na toto se v tu chvíli Charlota zmohla. Četla Karlův deník už bezmála celý den nehodlající přestat, dokud ho definitivně nedočte.
,,Tohle vám přišlo," podávala jí psaní, které natěšená dívka bleskurychle čapla. Až s hrubou silou roztrhala obálku dychtící po obsahu.
,,Prosím, ať je od Francesci!" modlila se v duchu.
Čekalo ji však zklamání. Uvnitř byla pozvánka, konkrétně na dvůr. Další bál konající se za tři dny dychtil po její přítomnosti.
,,Můžeš to rovnou vyhodit," vrátila jí ho zachmuřeně.
,,Vážně to chcete vyhodit?" Služčiny modré oči zklamaně pozorovaly dopis, jenž měla bez rozmyslu zničit. Charlota to sice nechápala, avšak raději jen pokývala hlavou v souhlas. Jakmile odcupitala pryč, mohla se tedy konečně navrátit k blaženému čtení cizího deníku.
Málem bych zapomněl, stalo se také něco velmi zásadního. Raději začnu od začátku, protože je to pro mě důležitá událost, na níž jsem čekal v podstatě celý život.
Byl jsem již na cestě domů, když jsem projížděl jednou zapadlou pařížskou ulicí. Nebylo mým záměrem narušovat jízdu, avšak něco mě tam zaujalo. Spatřil jsem pozoruhodnou akci mezi obrněnými chlapi, mužem s prošedivělými vlasy a plačící ženou, jež ho křečovitě objímala. Nedalo mi to a poručil jsem kočímu k zastávce.
ČTEŠ
Kousek králova srdce
Historical Fiction,,Myslím to vážně," pronese kurážně a najednou prudce zastaví. Ona však ví, že jsou to jen pošetilé žvásty. Nemůžou být spolu, není to správné. Věděla to už od samého počátku a ví to i teď. Pohlédne do jeho hnědých očí, které mají jako obvykle rošť...
