Savior

Kapitola 8.

Zdravím, zde přináším další díl Savior. Snad se v dnešní kapitole dočkáte toho, co očekáváte. I když asi trošku jinak. :3 Komentář či hvězdička potěší. No, přeji příjemné počtení. ♥ 

Jistým způsobem mě potěšilo, že se vzrušil, i když z části jsem se toho tak trochu bál. Přece jen to nebylo tak dlouho a já měl jen špatnou zkušenost. Ale on byl úplně jiný. Hodnější, něžnější. Bylo to poznat z každého jeho doteku, pohlazení či polibku. To, co jsem právě prožíval, bylo až neuvěřitelné. Poté jsem ale pocítil, jak jednou jeho ruka putuje do mého klína. Matt mi vyhrnul tričko a prsty pohladil mou žádostivě se tyčící erekci. Tím ze mě vymámil další sten, který zachytil do svých úst a na rtech se mu objevil nepatrný úsměv. Teď jsem byl rád, že jsem si oblékl jen jeho tričko a žádné spodní prádlo, akorát by nás to ode všeho zdržovalo, a to jsme ani jeden nechtěli. Opustil mé rty, na což jsem zareagoval nespokojeným zakňouráním, ale on mírnými polibky pokračoval přes mou lícní kost až na krk, kde mi udělal jednu malou značku vlastnictví. Poté ale pokračoval dál, na klíční kost, kde jsem pocítil další stisk zubů a nakonec se zastavil až u levé bradavky. Mírně jsem se propnul v zádech, když jsem na vzrušením postavené bradavce pocítil jeho jazyk a následný dech. Bylo to tak...vzrušující, intenzivní! celý jsem se pod ním chvěl slastí. Jeho ruka se i nadále činila v mém klínu a mně ze rtů unikaly tiché steny. Sám jsem mu chtěl udělat dobře, postarat se o něj, ale teď byl až moc daleko. Aspoň jsem tedy proti jeho klínu pohnul mohou a trochu ho potrápil takto. Skousl jsem si ret, když jsem pocítil, jak tvrdý je. 'Ach Andy, co to děláš? Nesmíš pít.' Prolétne mi hlavou. Nadále se mým tělem rozlévaly vlny slasti, ať už od klína či od drážděné bradavky. Oči jsem měl zavřené a dech přerývavý. Ale najednou...nic. Jen tma. Alkohol mě zmohl tak, až jsem usnul. 

Matt si všiml změny chování toho rozkošného stvoření, co mu tu ještě před malou chvílí sténalo pod jeho péči. "Andy?" Zeptá se ochraptělým hlasem a odtáhne se od drážděné bradavky. Jaké je jeho překvapené, když zjistí, že jeho společník usnul. Nemůže tomu uvěřit. Lehce si promne spánky, co teď? Chce to, baží po tomhle tělíčku už od chvíle, co jej prvně spatřil, sám si to nedokáže vysvětlit. A teď, když ho má na dosah...prostě usne? Ne, takhle to být nemůže. Už už se od něj odtahuje, že toho nechá, ale pohled na chlapcův penis, co lační po jeho dotecích, ho vrátí zpět do víru slasti a vzrušení. "Kašlu na to." zamumlá si, spíše pro sebe a opět Andyho zalehne tak, až mají klíny ve stejné úrovni. Rty opět začne opečovávat chlapcův krk, na kterém zanechá další značku, možná jako malé potrestání. Ale také varování před těmi, co by mu chtěli ublížit. Tohle tělo je teď jen a jen jeho. 
Poté ale ze sevření boxerek osvobodí i svou erekci a společně s tou chlapcovo je sevře v ruce. Hlasitěji vydechne a skrz přivřené oči se dívá na tvář spícího chlapce. Teď se sice chová jako nadržený puberťák, ale opravdu nemohl odolat. Dotek o sebe se třoucích erekcí v něm vyvolává záchvěvy rozkoše a cítí, jak se vše začíná shlukovat v podbřišku. Chlapec pod ním vyvrcholí prvně, aniž by o tom sám věděl. Matt dosáhne vrcholu téměř vzápětí. Volnou rukou se zapře u chlapcovy hlavy a s pohledem upřeným na jeho rty se vydýchává. Poté se z něj ale zvedne a chlapcovo potřísněné bříško a svou ruku otře do ubrousků, co měl na stole. Poté jen vedle Andyho ulehne a na dobrou noc si ukradne ještě jeden malý polibek. Měl by to brát jako znásilnění? Možná...ale spíše ne. No, no. Jistě by se o tom dalo polemizovat. Jen doufá, že příště to bude jinak a on bude moci pocítit tu rozkošnou pusinku i jinde, než jen na svých ústech. 

Ráno mě probudila šílená bolest hlavy. Tiše jsem zanaříkal a chtěl vstát, ale zarazila mě ruka, co byla přehozena přes mé bříško. Zasekl jsem se a rychle vzpomínal, co se včera vlastně stalo. Prvně jsem se bál, jestli jsem opravdu neskončil v posteli s tím klukem...ale pak jsem si vzpomněl i na zbytek a mé tváře v rychlosti nabraly barvu tmavé červeně. Ulička. Matt. Auto. Hotel. Sprcha. Postel. Matt. Líbání. A... "aah!" Zakňučím. Co se probůh vlastně stalo?! Pamatuji si, jak mě honil a laskal, a pak nic. Usnul jsem? To je...trapas! Ale proč se tedy cítím tak uvolněný? Bříško, přes které má Matt přehozenou ruku, je odhalené, takže mám odhalený i klín. Polknu a opatrně se zpod Mattovo ruky vysvobodím. Kůže na břiše mě jaksi ale při každém pohybu tahá, jako by byla zalepená. Tak jsme zašli dál nebo ne?! Sakra, já nevím! A tak trochu mě to asi děsí. No, asi určitě. Matt ještě spí. Jen si ho chvíli prohlížím, ale pak mi dojde, že bych se mu nedokázal podívat do očí. Proto se rychle obléknu do svých věcí a chci mu tu nechat tričko, ale to stále krásně voní po něm. Proto si ho nechám s tím, že mu ho vrátím, až ho vyperu. Následně ale již odejdu. U nás v apartmá mi otevře máma. Zavalí mě několika otázkami, ale já kolem ní jen proběhnu a zavřu se v koupelně. Ještě chvíli buší na dveře, ale když ze mě nic nedostane, povzdechne si nechá toho. Já se prvně osprchuji a obléknu do čistého oblečení. No, spíše tedy jen spodního prádla. Na sebe si obléknu opět jeho tílko. Přijdu si jako úchyl, ale to mi je fuk. Při pohledu do zrcadla ale zůstanu stát s otevřenými ústy. Na krku mám dvě značky. Jednu větší a druhou menší. Sakra...kdy?! Já ho zaškrtím. Ale až pak. Teď se potřebuji vyležet. Proto se proplížím do pokoje, kde do sebe hodím několik paralenů a ulehnu do postele. Chvíli koukám do stropu, ale pak zakňučím a opět rudé tváře schovám ve dlaních. Nechápu, nic nechápu. Ale...ale chtěl bych to znovu. Cítit jeho doteky, polibky. Být jím laskán. 
V tu chvíli mi došlo, že bariéra uvnitř mě má už jen základy. Pokud se i ty základy zbortí, dopadne to špatně. Možná jen pro mě, možná pro oba. 
~
Nakonec se mi nějak podařilo usnout. Naštěstí. Probudil jsem se až o pár hodin později. Již mi bylo lépe. Hlava mě vůbec nebolela a i žaludek byl klidný. Jsem rád, že to ze mě nešlo vrchem, ale na to jsem toho zase tolik nevypil. No, možná ano, ale nemíchal jsem to. 
Se zívnutím jsem vylezl z postele, ale zarazil mě oblek, co byl pověšený na skříni. Nechápavě jsem zamrkal a protřel si oči. Došel jsem až k němu a všiml si lístku, co byl nalepen na ochranném igelitu, ve kterém byl oblek uschován. Při přečtení vzkazu mi zrůžověly tváře a na rtech se mi objevil přihlouplý úsměv. 
"Doufám, že ten dnešní večer stále platí a ty mi budeš dělat doprovod na ten večírek. Vyzvednu tě v pět, buď připraven. PS: Vypadáš sladce, když spíš."