Savior

Kapitola 10.

Zde přináším další díl Savior. Uvidíme, co byla vlastně ona pilulka zač a jak dopadne celý večer. Komentář či hvězdička potěší a přeji příjemné počtení.^^

Dotáhl mě zpět do sálu, kde byla spousta lidí. Lehce jsem si skousl ret. Předtím to tak nevypadalo. Ach, bude to těžké. Upřelo se na nás pár pohledů, ale jinak si každý řešil své. Ten chlápek už u baru nebyl, místo toho jsem ho viděl stát u nějakého starého chlápka. Matt mi pevněji zmáčkl ruku. Zrovna začali cosi hrát a na parketu se utvořily dvojice. Aniž by se zeptal, dotáhl mě Matt na parket a my začali tančit. Nafoukl jsem rty. "Máte štěstí, že to je něco, na co nejsou potřeba žádné taneční kreace. Jinak byste si moc nezatančil." Tiše se zasměju. Pravda, s tancem na tom nejsem nejlépe. Tohle je jen o jednoduchém přešlapování, ale jinak...ach, raději nad tím nebudu ani přemýšlet. Pro jistotu. Tančit jsem neuměl. Na konci devítky jsem se do tanečních nepřihlásil, nějak mě to nelákalo. Navíc jsem nikdy netušil, že se dostanu na nějaký večírek, kde se tančit bude. Původně jsem si myslel, že tohle bude jen nějaký obyčejný večírek, při kterém se budou lidé bavit o práci, a ne tu tančit. Jako z části to vlastně tak bylo. O práci se tu bavili stále. Ale jak to tak vypadalo a podle toho, co jsem slyšel, se tu nejednalo jen o ekonomické věci. Byli tu i skladatelé, malíři, umělci. Polkl jsem a lehce pozvedl hlavu, abych se mohl zahledět na Matta. "Kam jste mě to vůbec dotáhl..?" Zeptám se a rozhlédnu se kolem. Jen se ušklíbne. "Kdybych ti řekl, o co se tu jedná, nikdy bys nešel." Odpoví jen. Skrz přimhouřené oči se na něj zadívám a lehce našpulím rty. Toho Matt ale využije, skloní se ke mně a bez omaků mě políbí. Oči se mi rozšíří, ale nechám se. Až po chvíli se ode mě odtáhne. Já jen s lehce načervenalými tvářemi uhnu pohledem. "P-přede...všemi? Nebojíte se, že to na vás vrhne špatné světlo?" Zeptám se jen tiše. Vím, jak lidé v dnešní době nahlíží na homosexuální páry. A nechci, aby se kvůli tomu na něj někdo koukal skrz prsty. Trochu se zamračí a chce něco říci, ale to se zleva od nás ozve nějaký povyk. Oba se automaticky tím směrem podíváme. A já se kousnu do rtu, abych se nerozesmál nahlas. 
Sice toho zatím moc nevidím, ale i takhle poznám, že se jedná o toho chlápka, co se mi pokusil dát nějaké drogy či co to bylo. Matt mě uchytí kolem pasu a vydáme se k hloučku, co se kolem toho chlápka vytvořil. Někdo kouká vyjeveně, někdo se směje, jiní jsou zhnuseni. Onen chlápek má sako oblečené jen jedním rukávem a roztrhnuté. Sice nevím, jak se mu to povedlo, ale je to tak. Oči má doširoka rozšířené, kolem úst sliny a ve tvářích je celý rudý. Cosi mumlá a předvádí divoké taneční kreace. Napadne mě, co se mi tak pokoušel dál. LSD? Kokain? Nevím, v tomhle se doopravdy nevyznám. Po chvíli přijde ochranka, aby ho mohla v klidu odvést, ale on se začne bránit. Sápe se i po ostatních hostech. Jedné postarší paní, co je k němu nejblíže, vytrhne z ruky skleničku a tou po ochrance hodí. Nakonec ho ale jeden sekuriťák uklidní ranou do zátylku. Chlápek se sveze na zem. Ochranka ho popadne a vyvede ven. Místností se ozve šum, jak se o tom každý baví. Já se, stejně jako pár dalších, usmívám od ucha k uchu. Pohlédnu na Matta, ale úsměv mi ihned z tváře zmizí, když si všimnu, jak se on tváří. Až teď si uvědomím, že mě k sobě pevně tiskne. V obličeji má totiž dost naštvaný výraz. "Uhm..Matte?" Zeptám se jej tiše. Nereaguje. Natáhnu k němu volnou ruku a pohladím jej po tváři. "Matty.." Vydechnu. Až teď na mě upře svůj pohled. "Klid, vše je v pořádku, ano?" Uklidňuji ho, jako by byl malé dítě. Ještě chvíli na mě jen kouká, ale poté jednou svou rukou překryje tu mou a tiše vydechne. "Pojď, jdeme se bavit." Pronese pak s úsměvem a já přikývnu. Ano, užijeme si to. 
Čas ubíhal vcelku rychle a než jsem se nadál, bylo kolem jedné ráno. To jsme se již vydali k autu a jeli k hotelu. Zívl jsem a opřel se o okénko, přičemž jsem sledoval ubíhající cestu. "Jsi unavený?" Ozve se zleva a já s mírným úsměvem přikývnu. "Ano, bylo toho celkem dost." Vysvětlím. Ticho. Na Matta se podívám. Pevně svírá volant. "Omlouvám se. Kdybych tě sebou nebral...ach. Co by se mohlo stát, kdybys to vypil ty? Sakra!" Ke konci jsou jeho slova hlasitější, ostřejší. Naštvaně bouchne do volantu, až poposkočím. Pak mu ale ruku v konejšivém gestu položím na stehno, po kterém ho začnu zlehka hladit. "Klid. Nic se neděje. Všiml jsem si toho, nevypil jsem to. Neřešte to, ano?" Požádám jej. Nechci, aby se kvůli tomu trápil. Pohlédne na mou ruku a pak na mě. Než se naději, zastaví u krajnice a nakloní se ke mně. Za zátylek si mě přitáhne a mé rty opět uvězní ve svém polibku. Překvapeně se na něj podívám, ale pak mu polibek začnu oplácet. Nechápu ho. Nechápu sebe. Líbá mě teď častěji než předtím. Dokonce i na tom večírku. Jsem mimo, totálně. Proč to dělá? Co z toho má? Jak...jak mě bere? Ne. Dost. Teď to nechci řešit. Odtáhne se ode mě a čelem se opře o to mé. "Tykej mi sakra. Vím, že jsi mi už předtím tykal, ale pak se zase vracíš k vykání. Prostě....mi tykej, jasné?" Řekne a ještě mě na rty jednou lehce líbne. S načervenalými tvářemi přikývnu. Opět se rozjede a já ruku nechám položenou na jeho stehně. 
V hotelu nastoupíme do výtahu. Už už chci zmáčknout číslo patra, kde máme apartmá my, ale on mě předběhne a zmáčkne jen číslo poschodí, kde žije on. "Počítám s tím, že spíš zase u mě, nechal jsem nám připravit nějaké občerstvení." Vysvětlí, jako by se o nic nejednalo. Jen si s úsměvem povzdechnu. U něj v apartmá mi velkoryse přenechá koupelnu jako první. Osprchuji se a opět mu ukořistím jedno tričko. Tentokrát ale i čisté spodní prádlo. Nejsem tak opilý jako minule. Přejdu do ložnice, kde Matt stojí u okna. S úsměvem se na mě otočí a sjede mě pohledem. Lehce uhnu pohledem a zamumlám, že má koupelnu volnou. Přikývne a kolem mě projde směrem do koupelny. Překvapeně heknu, když mě plácne po zadku ve chvíli, kdy kolem mě prochází. Pak už se zavřou dveře od koupelny a já osiřím. Polknu a usednu na kraj postele. Je tu i vozík s jídlem, proto neodolám a vezmu si kus manga. Po nějaké době se otevřou dveře, ke kterým stočím pohled. Ihned mi ale brada poklesne a dech se mi zadrhne v krku. 
Matt stojí vprostřed dveří, ruce volně spuštěné kolem těla, po kterém ještě stékají kapky vody. A je nahý. Úplně nahý. Zavře dveře a vydá se ke mně jako lovec ke své kořisti. "Myslím, že jsme včera něco nedokončili.." Při jeho slovech polknu. To už je ale u mě a na postel mě povalí. Zatrne mi kdesi v podbřišku. Ano, něco jsme včera nedokončili.