Zdravím, zde přináším další díl Savior. Komentář či hvězdička potěší a přeji příjemné počtení. ♥
A jen aby vám čtení nepřipadalo nudné či vás neodradilo to, že už je Andy doma, mohu vám slíbit, že jsem si vymyslela pár věcí, co by se sem hodily. V dalších dílech můžete očekávat několik nových postav, jako je ex od Andyho či temné postavy z Mattovy minulosti. Vřele doufám, že vás Savior nepřestane bavit a vy u příběhu zůstanete.^^Zalapal jsem po dechu a muže naproti mně si prohlížel, jako bych ho snad viděl poprvé. Nemohl jsem uvěřit vlastním očím. Byl to opravdu on? Nešálil mě zrak? Možná měl jen dvojče, o kterém se mi nezmínil. Identické dvojče. Jednovaječné. Ne. To nemohla být pravda. Vlastně ani jedno nemohla být pravda. Byl to opravdu on? Pohlédl jsem na štítek na levé straně jeho hrudi. Ne, nepletl jsem se. "Matte?" Zeptám se zkusmo. Možná jen spím. Možná se mi tohle celé zdá. Jo, to bude pravděpodobné. On přece nemůže být šéf téhle firmy. Říkal přeci, že... Počkat, neříkal vlastně nic. Nikdy mi nedal najevo, jakou funkci ve firmě zastupuje.
Chvíli to trvá, ale pak se mu na tváři rozlije úsměv. Projede mnou mírný záchvěv. Je to on! Mám chuť vyskočit a padnout mu kolem krku. Už už bych to udělal, ale nějak mi došlo, že bych neměl. Přece jen se se mnou v Chorvatsku ani nerozloučil, nedal mi žádný kontakt...nic. Možná v tom nechtěl pokračovat. Možná zapomněl na to, co mi řekl první den, co jsme se potkali. Že šéf téhle firmy hledá nového asistenta. V té době se mezi námi ještě nic nedělo.
Už už jsem otevíral ústa, abych se ho zeptal, co se tu vlastně sakra děje, ale t on už vstal a přešel k oknu. Postavil se ke mně zády a ruce za zády spojil. Polkl jsem a jen hleděl na jeho rozložitá záda, co se skvostně vyjímala v na míru ušitém obleku. Následně se pomalým krokem vydal kamsi dozadu a já se ani nehnul, snad jako bych se bál, co má v plánu. A také že jsem se bál. Ne, strach vlastně nebyl to pravé. Jen obavy. Měl jsem obavy o to, co má v plánu. Jak se zachová a co mi řekne. Nic jsem totiž nechápal. Stále mi to celé tak trochu více nedocházelo. Matt byl šéfem jedné z nejproduktivnějších firem v Česku a já mu v Chorvatsku pomáhal. Přišlo mi to jako věčnost, než promluvil a přitom mi položil ruce na záda. Napřímil jsem se a div jsem blaženě nevydechl. Obyčejné položení rukou na ramena a co se mnou jeho dotek dělal. Zachvěl jsem se, ale neotáčel jsem se, jen jsem poslouchal. Na uchu jsem pocítil jeho horký dech. "To ti to trvalo, než jsi se sem uráčil dojít." Zašeptá a já tiše vydechnu. To, co se mnou jeho dotek, jeho hlas způsoboval, nebylo normální. Byla to jen chvíle, co jsme se neviděli, ale i tak mi to přišlo jako věčnost a jeho dotek, on celý, mi scházel. V jednu chvíli jsem se postavil a otočil čelem k němu. Již jsem otevíral ústa, že na něj vychrlím spoustu otázek, co trápily mou hlavu, ale místo toho jsem se, ani nevím jak, ocitl namáčknutý na stole a Matt mě vášnivě líbal. V šoku jsem pootevřel ústa, čehož on využil a jazykem vklouzl do mých úst. Až po chvíli jsem se vzpamatoval a sevřel látku jeho saka mezi prsty. Následně jsem mu ale polibek začal oplácet. Připadal jsem si jako závislý. Jako by on byl moje droga. A také že byl. Nedokázal jsem si bez něj představit život. Až po nějaké době se ode mě odtáhl a já popadal dech. "Myslím, že jsem konečně našel svého asistenta. Mrkne na mě a konečně se usměje tak, jak jsem byl zvyklý. Už už jsem se chtěl také usmát, ale pak jsem se zarazil. A zamračil. "Jak to jako myslíš? To mi chceš říci, že jsi tahle zkoušel každého?" Zeptám se a divoce máchám rukama. Zasměje se a ruce mi chytí. Zamračeně jsem mu hleděl do očí. Jen se usmál a lehce mě líbl na špičku nosu. "Ale kdepak. Jen mi zatím nikdo nesedl. Všichni byli moc arogantní a bylo v nich něco, co nemám rád. Ale ty...jsem opravdu rád, že jsi nezapomněl a přišel jsi." Téměř zavrní a přitiskne si mě na sebe. Opět si přivlastní mé rty a jednou rukou mi jede z ruky přes bok až na zadek, který zmáčkne a ruku na něm nechá. Zatetelil jsem se spokojeností a sám se na něj svým tělem více natiskl. Jak moc mi jeho dotek chyběl. Nyní jsem to ale byl já, kdo se od něj odtáhl. Zahleděl jsem se mu do očí a oblízl si vlhké rty. "Takže...neměl bych projít nějakým přijímacím řízením? Navíc pochybuji, že ti budu nějak extra užitečný, když mám za sebou jen druhák." zamumlám posmutněle a podívám se stranou. Poté ale pocítím na bradě prsty a on mi zvedne hlavu, abych se mu zadíval do očí, což také udělám. Opět mě uchvátí ta nikde nekončící azurová modř. Nikdy jsem krásnější oči neviděl. "Už jsi jím prošel v Chorvatsku. Jako můj asistent nebudeš dělat nic jiného, než mi vařit kafe a doprovázet mě na mých cestách." Mrkne na mě a pustí mě. Musím se usadit, aby se mi nepodlomily nohy. S nadřazeným úsměvem se mi zahledí do očí a šoupne ke mně smlouvu. Podívám se na něj a pak na smlouvu, kterou si na místě pečlivě pročtu. Až pak na ní zanechám svůj podpis. Otec mě vždy učil, abych vše prvně četl. Jinak bych mohl ošklivě naletět, a to jsem opravdu nechtěl.
Matt si ode mě převzal smlouvu a se spokojením pokýval hlavou. "Skvělé, začínáš zítra, ano? Ale teď...nechtěl bys se mnou jít na večeři? A přespat u mě?" Zeptá se a zahledí se mi do očí s takovým výrazem, co mi rozproudí krev v žilách a způsobí, že mi srdce vynechá pár úderů. "Moc rád.." Zašeptám, skoro jako v transu. "Ale...kdy a kde?" Zeptám se a zamyšleně nakrčím obočí. Nad tím mávne rukou. "Vyzvednu tě v sedm u vás před domem." Řekne a než se stačím zeptat, odkud má mou adresu, poklepe na mé papíry a já se uculím. Zvedám se na odchod, ale to mi on pokyne, ať k němu přejdu a na křesle se odsune trochu od stolu. Přimhouřím oči, ale i tak k němu přejdu. Za ruku si mě k sobě stáhne a já si s narůžovělými tvářemi skousnu ret, když pod sebou pocítím jeho vyboulený klín. "Cítíš to? Nejsem jediný, co se na tebe těšil.." zavrní a mé rty si přivlastní s nečekanou dravostí. Odtáhnu se od něj, ale jen proto, abych si na něj mohl obkročmo sednout pro lepší pohodlí. Následně jsem si ale drze přivlastnil jeho rty a provokativně se na něm boky pohnul proti jeho klínu. Myslím, že jsem získal velmi, velmi zajímavou práci.
ČTEŠ
Savior
RomanceDovolená. Čas na odreagování, zábavu a užívání. Jenže když se člověk den předtím rozejde se svou druhou polovičkou, i krásná, jasná obloha se ihned zatáhne a svět potemní. Ne vždy ale zůstane obloha navždy zatažená. Někdy se možná objeví někdo, d...