Savior

Kapitola 9.

Zdravím, zde přináším další díl Savior. Andyho čeká první obchodní večírek v jeho životě. Koho tam asi potká a jak to dopadne? 
Komentář či hvězdička potěší, přeji příjemné počtení. ♥

Čas našeho shledání se pomalu, ale jistě blížil. A já byl více a více nervózní. Bál jsem se toho, jak bude reagovat. Poté, co se včera stalo. Tedy, spíše poté, co jsme se mazlili a líbali...a já pak usnul. Nějak jsem se rozvzpomněl na vše, co se vlastně stalo. Aaah! Jak jsem to mohl dovolit? Nevím! Ale nelitoval jsem. Byl jsem rád. Tedy...líbilo se mi to, a moc. Postupem času jsem se vypravil z pokoje a ihned mě opět zastavila mamka. Zase se začala vyptávat, co se stalo, ale já opět utekl do koupelny, kde jsem se zamkl. Pohledem jsem opět sjel na svůj krk a přimhouřil oči. Jo, skvělé. A tohle mám zakrýt jak? Přece nemohu jít na obchodní večírek takhle označkován! Asi mámě vezmu nějaký makeup a zapatlám to tím. Teď jsem ale opět zalezl do sprchy. Jenže jsem si to rozmyslel, když mi pohled padl na velkou vanu. Již jsem neváhal a začal si napouštět vodu. Přidal jsem i nějaký vonný olejíček. Tiše jsem odemkl a rozhlédl se kolem. Vzduch je čistý. Vyběhl jsem a v mžiku oka byl zpět s knihou a mobilem. Opět jsem zamkl a vypnul vodu, které bylo ve vaně již více než polovina. Místností to krásně vonělo a já přimhouřil oči. Pustil jsem si písničky, vlezl do vody a začal číst. Voda byla příjemně teplá. Chtěl jsem, aby mé tělo vonělo po tom olejíčku. Bylo jasné, že když tu chvíli ležet budu, trochu té vůně také pochytím. Čas běžel, já si četl a četl. Až když voda vychladla, knihu jsem odložil a jen se lehce opláchl. Z vany jsem vylezl a osušil se. Ze skříňky jsem vytáhl mámin makeup a zamazal jím značky na krku. Asi za to pak Mattovi vynadám. Ale jen co jsem si na něj vzpomněl, musel jsem se usmívat. Připadal jsem si jak nějaká vlhká třináctka, co je udělaná z jejího idola. Ale u Matta to prostě jinak nešlo. Ty jeho jemné vlasy. Průzračné, doutnající oči. Hebké, vykrojené rty. Svalnaté tělo a...a dost Andy! Prudce zavrtím hlavou a plácnu se do tváří. Jdu se připravit. 
Vylezu z koupelny a přejdu k sobě. Obléknu se do bílých boxerek, použiji deodorant a poté se zahledím na oblek. Již na první pohled je vidno, že je z kvalitního materiálu. Jak to Mattovi vše vrátím? Opravdu nevím. Oblek vyndám z obalu, co ho chrání před nečistotami a obléknu se do něj. Perfektně mi padne, musel ho nechat ušít podle předchozí míry. Přejdu k zrcadlu a upravím si vlasy. Pokožka se mi opravdu olejíčkem nasákla, díky čemuž teď krásně voní a je heboučká. Snad se to bude Mattovi líbit. Následně mé kroky zamíří do kuchyně, kde z lednice vytáhnu nějaké jídlo, abych do sebe něco dostal. "Páni Andy! Moc ti to sluší!" Ozve se za mnou, až překvapením nadskočím. Máma. Kdo jiný. "Doufám, že na sebe dáš pozor. Nerada bych od Matthewa slyšela nějaké stížnosti!" Pohrozí mi pak. Naštěstí se už na nic nevyptává, asi pochopila, že bych jí stejně nic neřekl. Ještě chvíli se bavíme, ale pak se již ozve zvonek a já se v očekávání zachvěji. Popadnu peněženku, mobil a dnes i kartu. Nebo že bych ji nechal doma..? No, myslím, že u Matta bych mohl zůstat, i kdybych kartu měl. Pak se ale rozloučím s mamkou a přejdu ke dveřím, které otevřu. Ihned se zarazím a na sucho polknu, když Matta spatřím. Má na sobě čistě bílý oblek s fialovým motýlkem. Vlasy má opět sčesané dozadu a ovane mě i jeho vůně. Mohl bych se stát závislý na jeho vůni? Rozhodně. Je to naprosto perfektní. "Pěkný podvečer přeji. Je ti dobře?" Zeptá se mě s tím svým oslnivým úsměvem. Zmohu se jen na přikývnutí. Poté ale zavrtím hlavou a i mně se na rtech objeví úsměv. I když trochu stydlivý. "Dobrý den. Ano, je mi skvěle. Co vám?" Zeptám se ho pak. Tykání jsem nějak úplně vypustil. "Také. Ale teď pojď, ať to stihneme." Pobídne mě. Přikývnu a společně se vydáme do výtahu. Následně do jeho auta, kde usednu na místo spolujezdce a připoutám se. Nasedne do auta, ale nepřipoutá se a ani nevyjedeme. Tázavě se k němu otočím čelem, ale jen co to udělám, jeho rty se ocitnou na těch mých a já vykulím oči. Než stačím zareagovat, ze strany mě uchopí na hlavu, tu nakloní na stranu a nosem mi přejede po kůži. "Krásně voníš.." Zamumlá a já se zajíknu. Pak se ale na krk zahledí a přimhouří oči, když si všimne zamazaných značek. Mlčky z přihrádky vytáhne vlhčené ubrousky a makeup mi setře. "Co to-" Nestačím doříci, neboť mě přeruší. "Už nikdy to nezakrývej." Poví jen a kapesníček odhodí zpět do přihrádky. Zaraženě se na něj dívám, když se připoutá a mlčky se rozjede. Skrčím hlavu a ruce vložím mezi svá stehna, kterými o sebe začnu lehce třít. Vypadá naštvaně. Ale čím jsem ho naštval? Tím, že jsem zamazal ty značky? Tím pádem ale nechápu, proč. 
Nakonec jsme dorazili na místo. Vystoupil jsem a rozhlédl se kolem. Všude byla spousta luxusních aut. A já dostal strach. Nevědomky jsem udělal krok zpět, jako bych snad chtěl utéct, ale to mě zastaví pevná ruka, co mě uchopí kolem pasu. Pohlédnu vedle se na Matta, co si mě k sobě mlčky přitáhne a rozejde se dál. Mně nezbývá nic jiného, než ho následovat. Pff, to je ale spravedlnost. Za dveřmi nás zastaví ostraha. Až tu mě Matt pustí, aby nás mohli zkontrolovat. Rovněž ukáže svou pozvánku a mě představí jako svůj doprovod. Ochranka se nám ukloní a pustí dál. Zařadím se po Mattův bok a kráčíme dál. Dva sluhové nám otevřou velké, dřevěné dveře. Do uší mi uhodí zvuk klavíru a šum toho, jak se lidé baví. Ne, tohle já nezvládnu. Je tu moc lidí. Moc...moc bohatých a vlivných lidí! Ale zase tu je ta pevná ruka, díky které jsem schopen se rozejít dál. Všimnu si, jak se na nás upírá spousta pohledů. Po chvíli za Mattem přijde nějaká žena. Vysoká, černovlasá, v úplých, rudých šatech s hlubokým dekoltem. Ihned v ní poznám ředitelku další významné firmy. Dá se do řeči s Mattem a mě okázale přehlíží. Rád bych se vykroutil, ale Matt mě stále drží kolem pasu. Kolem projde číšník a všem nám nabídne sklenku sektu. Jednu si vezmu a upiju. Ti dna se stále baví. Po chvíli přijde další člověk. Pak další a další. Baví se o firemních věcech, transakcích, závěrkách, majetku a dalších věcech. Co já tu vůbec dělám? Nakonec se mi povede Mattovi vykroutit. Možná si toho ani nevšiml. Nevím. Nechci to moc vnímat, ale i tak mě u toho tak nějak nehezky píchlo kdesi u srdce. Odplížil jsem se na bar, co tu byl a usadil se na barovou židli. Pití tu bylo zdarma. Stejně jako občerstvení. Vše to byla nějaká akce, kterou pořádal nějaký...ani nevím kdo. Požádal jsem o sklenku whiskey a s tou zůstal sedět u baru. Po chvíli se vedle mě usadil nějaký muž, ve kterém jsem poznal asistenta toho nepříjemného muže z předchozího večera. Nějakým způsobem jsme se dali do řeči. Působil celkem rozumně a dobře se s ním povídalo. Avšak pak ukázal někam do davu a něco říkal. Avšak pak se stalo něco, čemu jsem nemohl uvěřit. Koutkem oka jsem si všiml, jak z kapsy vytahuje nějakou bílou tabletku a tu mi hází do pití. Popila mě vlna vzteku, ale nedal jsem na sobě nic znát. Pak jsme se opět normálně bavili. Já popadl svou sklenku a přiložil ke rtům. Dělal jsem, že piju a poté sklenku odložil. Následně jsem se ale zakucal. "V-vodu.." Požádám ho mezi kašlem. Oči se mu rozšíří a on se otočí na číšníka. Toho využiji a sklenky prohodím. Jen tak tak. S díky vodu přijmu a napiju se. "Omlouvám se, zaskočilo mi." Omluvím se pak, opět popadnu sklenku a přiťuknu si sním. Kopnu to do sebe a on udělá stejně tak. V duchu se směju. Jsem zvědavý, co mi dal...ale to za chvíli poznám. I když na něm. 
Nadskočím, když mi zezadu na ramena dopadnou čísi ruce. Podle vůně ale poznám Matta a oddechnu si. "Utekl jsi mi." Postěžuje si. Všimnu si záblesku hněvu v očích mého společníka. "Měl jsi na pilno. Nechtěl jsem rušit." Vysvětlím a pootočím se na něj. Až teď si všimne, s kým tu sedím a zamračí se. Chytne mě za ruku a vytáhne na nohy. Beze slova mě táhne za sebou a je mu jedno, jak na nás lidé koukají. Zatáhne mě do nějaké místnosti, kde jsme sami, a natiskne mě na zeď. "Proč jsi s ním mluvil?" Zeptá se a ohrne ret. Povytáhnu obočí a ruce svěsím podél těla. "Přisedl si ke mně, když jsem byl na baru. Ale víš co? Něco mi hodil do pití." Řeknu, jako by o nic nešlo. Matt se zasekne a rozšíří se mu oči. Už už chce odejít, ale já ho uchytím za sako a stáhnu k sobě. "Klid! Viděl jsem to, takže jsem se toho nenapil. Ale on ano." Uklidním ho s úculkem. Nechápavě se na mě zadívá. "Otočil jsem naše sklenky, takže ať mi dal cokoliv, vypil to sám." Vysvětlím pak. Ještě chvíli na mě nechápavě kouká, ale pak se zasměje a pobaveně nad tím zakroutí hlavou. "Ach ty můj trumbero. To jsem teda zvědavý, o co šlo." Řekne a lehce mě líbne na čelo. Poté mě ale uchopí za ruku a vede zpět. "Jo, to mě také." Zamumlám, spíše pro sebe. Ale to se dozvíme. A jistě již brzy.