Savior

Kapitola 26.

Zdravím, zde přináším další díl. Ještě vám pokoj nedám, stále budu mučit jak postavy, tak i vás. *Ďábelský smích*. I tak ale doufám, že u toho vydržíte. 
Jako další bych chtěla oznámit, že jsem se konečně dokopala k vydávání dalšího příběhu, najdete ho na mém profilu. Tam to bude trochu opačné než tu. První to bude drsnější, avšak pak se, možná, dostaneme k něčemu lehčímu. c:
Nyní ale již směle do toho. Komentář či hvězdička potěší a přeji příjemné počtení. ♥

Domů jsme se dostali vcelku rychle. Ještě předtím jsme se zastavili v lékárně pro ty léky. U diazepamu jsem tiše zaúpěl. Byly to velké tablety...jak já je nesnášel.
Avšak i tak jsem si hned ten večer jednu vzal. Ulehl jsem do postele a přemýšlel. Zabere to? Nezabere? Ah, trochu se toho bojím. Přece jen antidepresiva a podobné léky mají dost vedlejších účinků, které jsem si pro jistotu ani nečetl. Aniž bych se nadál, vše potemnělo. Probral jsem se až ráno, do světla a ve své posteli. A nebyl jsem připoutaný. Na rtech se mi, snad poprvé za poslední dobu, objevil široký úsměv a já doslova vyskočil z postele, načež jsem utíkal dolů, do kuchyně, kde již byla mamka. Nadšeně jsem ji objal. "Funguje to...funguje! Necestoval jsem, usnul jsem bez přivázání a ani jsem necestoval!" Oznámím ji nadšeně. Než stačí něco říci či nějak zareagovat, pustím ji a zase odběhne nahoru. I když je pravda, že mě trochu bolí hlava...ale to je u mě teď normální.
Den jsem strávil v relativním klidu. Zůstával jsem doma, četl jsem si nebo koukal na filmy. Jednou jsem dokonce volal s Mattem, byl to on, co mi zavolal. Vypadalo to, že se vše obrací k lepšímu. Bohužel jen vypadalo.
Matt se měl vrátit v sobotu, proto jsem se rozhodl, že mu připravím pěkné přivítání. Dojel jsem k němu domů a odemkl si náhradním klíčem. Následně jsem se dal do díla. Vařil jsem, připravoval postel. Od vchodu jsem udělal cestičku s úkoly, které měl plnit. Vlastně šlo jen o svlékání, aby do ložnice dorazil úplně nahý. Nastal večer a já již čekal v posteli. Slyšel jsem bouchnutí dveří a nadšeně jsem se zatetelil. Chvíli bylo ticho, pak jsem ale zaslechl kroky a následně tiché uchechtnutí. Poté přišlo šustění oblečení a - a nic. Protáhl jsem obličej a tiše zaúpěl, když se prvně ozvala sprcha. Musel jsem netrpělivě čekat dalších dvacet minut, než voda přestala téci. Věděl, že tu jsem a dělal to schválně. Pokušitel jeden. Avšak pak jsem se konečně dočkal. Vešel dovnitř, nahý, pár kapek ještě stékalo po jeho těle. Podíval jsem se směrem k němu a pomalu ze sebe odtáhl deku. Ležel jsem pod ní nahý, jednu nohu hozenou přes druhou, ležérně opřen o ruku. "Vítej doma." Zašeptám. Na rtech mu hraje povýšeny úsměv, když se ke mně blíží jako šelma ke své kořisti. Ve chvíli byl u mě a ulehl na postel. Rukou sjel po křivce mého pasu a zastavil se až na boku, ze kterého sjel dozadu na zadeček a ten promnul. Spokojeně jsem přimhouřil oči, ale poté jsem jej uchopil za ramena a donutil ulehnout na záda. No, donutil...nechal se. Věděl jsem, že bych ho nepřepral. Obkročmo jsem na něj usedl a rukama přejel přes jeho prsní svaly, přičemž jsem do něj zatnul nehty. Sykl a plácl mě přes zadek. Zasmál jsem se a nakonec jsem se k němu sklonil, abych ho mohl políbit. V tom jsem se ale ocitl pod ním a tiše jsem hekl. To mi ta dominance moc dlouho nevydržela, škoda. Rukama jel po mém těle, od pasu nahoru, až na ramena, přes která sjel na mé ruce a propletl si se mnou prsty. Lehce jsem mu ruce stiskl a nechal si je vyzvednout nahoru. Následně ruce uvolnil a jen mi zápěstí sevřel jednou rukou. To...se mi líbilo. Najednou jsem ale pocítil ledový kov a ozvalo se cvaknutí. Dokořán jsem otevřel oči a trhl rukama. Mírně vyděšeně jsem se zahleděl na Matta, ale on se jen usmíval a rukama opět začal přejíždět po mém těle. Nespokojeně jsem zakňučel a už otevíral ústa, abych mohl protestovat...ale v tom mě políbil a umlčel tak veškeré mé protesty. "Jistě jsi takový můj malý dárek na přivítanou, co?" Zavrní mi pak do ouška a lehce jej skousne. Pootevřel jsem rty a přikývl. Ano...chtěl jsem se mu dát jako dárek. "Tak já si tě užiju podle svého." Dodá pak přesune se na krk, na kterém vzápětí pocítím jeho zuby. Tiše jsem sykl. To mě trochu...děsilo. Podle jeho? To znamená co? Co...se mu vlastně líbí? 
V to mě ale opustí teplo jeho těla a on se zvedne, načež někam zamíří. V marné snaze ho sledovat zvednu hlavu, ale po chvíli mě začne bolet za krkem, kvůli čemuž musím hlavu opět položit a jen vyčkávám, s čím přijde. Po chvíli se vrátil a zhasl. Zatáhl závěsy a v místnosti bylo hned o něco méně světla, proto jsem nevěděl, co nese. Mlčel, já rovněž. Klekl si na postel a vtěsnal se mezi mé nohy. Vcelku ochotně jsem je od sebe roztáhl a nedočkavostí se téměř chvěl. Opět jsem na svém těle pocítil jeho silné prsty, jak putovaly po mém těle a laskaly každý záhyb těla. Nebylo divu, že jsem byl již po chvíli vzrušený. On se mnou dokázal divy. Avšak v jednu chvíli jsem vyjekl, když mi kolem vzrušeného penisu cosi utáhl. "H-he?" Heknu a on jen mrkne. Plácl mě po zadku a v tom začal kroužek kolem penisu vibrovat. Tiše jsem zasténal a zabořil hlavu více do polštáře. Na vstupu jsem pocítil chlad a mírně jsem se zachvěl. Vstup mi obkroužil a následně do mě začal zasouvat dva prsty. Více jsem se mu vybídl, aby měl do mě lepší přístup. Naprostá dokonalost. Chvíli mě prsty jen roztahoval a škádlil, než je ze mě vyndal a já nespokojeně zakňučel. Zachechtal se a na chvíli se oddálil, než jsem i před ústa strčil hračku. Vykulil jsem oči, ale poté jsem uhnul pohledem a oddálil od sebe rty, aby mi do úst mohl hračku vložit. Staral jsem se o ní, jako bych si hrál s ním a nepřestal jsem mu přitom hledět do očí. Po chvíli hračku vytáhl a já na zadečku ucítil tlak, jak ji do mě zasouval. Přimhouřil jsem oči a skrz pootevřené rty jsem zrychleně dýchal. I tak netrvalo dlouho, než ve mně hračka zmizela a on mi kolem pasu upoutal nějaký pás, aby ve mě držela. A pak to přišlo zase. Propnul jsem se v zádech a zasténal, když i tato hračka začala vibrovat. Chtěl jsem se udělat...tak moc jsem se sakra chtěl udělat..! A on mi to nedopřál. Místo toho se ke mně sklonil a začal mě líbat. Ochotně jsem mu vycházel vstříc, i když jsem se na to soustředil jen polovičně. Možná ani to ne. Slast totiž ovládala mé tělo. Ale totálně. 
Rty se opět přesunul na můj krk a já přimhouřil oči, když jsem opět pocítil jeho zuby. Ihned mi ale postižené místečko ošetřil rty a jazykem...načež se přesunul níž a celý postup zopakoval. U bradavky si dal extra záležet a já nevěděl, jestli v mém těle převládá bolest či slast. On ale pokračoval dál a dál, až si kousanci vytvořil cestičku dolů, do klína. Schválně mi foukl na naběhlý žalud a já táhle zakňučel. "Matte, prosím.." Zašeptám. Celý jsem se třásl. Vzrušení až skoro bolelo, jak bylo vše intenzivní a já měl pocit, že za chvíli puknu. On se zasmál a začal mě kouřit. Jazykem laskal převážně špičku a mně se začaly protáčet oči. Fakt jsem měl pocit, že za chvíli omdlím. V tom mi ale začal odepínat pás a místo toho uchytil hračku, kterou začal rychleji pohybovat. Druhou rukou odendal kroužek a já v té chvíli snad přímo explodoval. Myslím, že jsem na chvíli byl úplně mimo, protože když jsem přišel k sobě, ruce jsem měl odpoutané a hračka byla pryč. Přetočil jsem se na bok a pohlédl na ležícího Matta. Pootočil na mě hlavu a více než spokojeně se usmál. Opět jsem se na něj obkročmo vyhoupl a políbil jej. Dlouze, procítěně. "Teď ti vše pěkně oplatím." Zavrním mu do ucha a přesunu se, stejně jako on, k jeho krku. V ten moment jsem ale ztuhl a šokovaně zíral na jeho krk. Měl tam cucflek. 
Odtáhl jsem se od něj a jen na něj s očima dokořán hleděl. Přišlo mi, že je vše nějak...vzdálené. "Co...to máš na krku?" Hlesnu. Zahledí se mi do očí a jeho tvář potemní. Chci z něj slézt. Chci jít domů. On...cucflek. Opravdu ho tam má. A ne ode mě. Na to je to až moc...barevné. Je to starší. Než se ale vzpamatuji, opět se ocitnu pod ním a pevně mi svírá ruce nad hlavou. Začnu sebou mlít a vrtět se, aby mě pustil. "Pust mě sakra!" Křiknu na něj, ale v tom mi přilétne facka a já ztuhnu. "Podvádíš mě? Proč máš na krku cucflek?! A nezkoušej říkat, že jsem ti ho udělal já, je starý!" Vyjeknu zoufale. Volnou rukou mi stiskne krk a donutí mě více zaklonit hlavu. Vpasuje se mezi mé nohy a svým vzrušením se otře o můj vstup. "Nemysli si, že když ty patříš mně, patřím i já tobě." Zasyčí mi do ucha a já ztuhnu. Poté mu ale vykroutím ruku a než mě opět chytne, vlepím mu facku, jen to mlaskne. "Pust mě." Řeknu dutě, nečekaně chladně. Přestane se hýbat a trochu se ode mě odtáhne. Hledím mu do očí, on do těch mých, ve kterých se lesknou slzy. Chvíli se nic neděje, ale poté stisk uvolní a já se posadím. Ještě než se otočí, všimnu si v jeho očích bolestného výrazu. Bolí ho to? Copak jsem ho uhodil tak silně? Nebo je to kvůli něčemu jinému? Ne...to těžko. Spíše jen jsem v sobě našel neočekávanou sílu. 
Oblékl jsem se a vydal se ke dveřím. V nich jsem se zastavil a nadechl se. Chtěl jsem něco říci, ale vypadlo ze mě jen: "Uvidíme se zítra v práci." A pak jsem odešel. Tělo se mi hýbalo automaticky. Jedna noha před druhou a takhle stále dokola. Doma jsem vytáhl atarax a zahleděl se na něj. Vzal jsem si platíčko a vymáčkl jeden prášek, který jsem zapil. Pak druhý a nakonec třetí. A pak i čtvrtý. Bolelo to. Tak...strašně moc. Následně jsem se ale opět zvedl a vydal se ven. Blížil se večer. Nejlepší čas jít do baru. Ale...teď jsem nemohl být sám. Udělal bych akorát něco, čeho bych pak litoval. Proto jsem akorát vyndal mobil a najel na poslední číslo, které jsem si do mobilu přidal. Netrvalo dlouho, než to volající vzal. "Ehm, dobrý skoro večer. Nemáte teď prosím...chvíli čas, Vitaly?"