Twitter ✔

32.

Steve: Týno?

Týna: ano?

Steve: včera jsi nenapsala

Týna: promiň, už jsem neměla moc čas...

Steve: v pohodě
Steve: a jak se jinak máš?

Týna: úžasně

Steve: co se děje?

Týna: nic.. mělo by?

Steve: ne... jen jsem měl pocit,že nejsi v pohodě

Týna: jsem ok

Setřela jsem si neposednou slzu, která mi jako jediná vytekla z oka.

Steve: dobře... tak co jinak? Co děláš?

Týna: jen ležím v posteli
Týna: a ty?

Steve: sedím na schodech a kouřím

Týna: kouříš???
Týna: ty kouříš????

Steve: jo.. proč ne?

Týna: měla jsem pocit... že prostě ty nemůžeš kouřit

Steve: taky že jsem nekouřil
Steve: i když nechápu jak jsi to poznala... z našeho dvoudenního rozhovoru :D

Týna: no, jsem zvláštní no :D
Týna: ale proč kouříš?? Víš jak moc je to nezdravé?

Steve: vím... ale nemůžu si pomoct... Přestanu myslet na problémy, úplně vypnu. Myslím, že je to přece jen lepší než alkohol nebo drogy

Týna: to je sice pravda... ale máš k tomu vážně důvod?

Steve: ano mám

Týna: dobře... nebudu se tě ptát

Steve: děkuju... někdy ti to řeknu

Týna: tak jo
Týna: a co třeba škola? Jak to jde?

Steve: teď do školy nechodím... nemůžu na ni ani myslet. Nemělo by cenu tam jen sedět a koukat

Týna: jasně... tak jinak
Týna: co třeba děláš za sporty?

Samozřejmě vím o Stevovi všechno, ale nechci, aby byl smutný. Tak chci, aby myslel na něco jiného. A ano. Jasně, že chápu, co mu je. Jsem jeho holka. A zmizela jsem. Pro mě je to hodně moc těžké být bez něj a pro něj to musí být mnohem těžší. Vůbec netuší, kde jsem.

Steve: chodím na sportovní gymnastiku
Steve: to znamená, že pětkrát týdně posiluji v tělocvičně

Týna: aha... tak to máš dobré tělo, ne?

Skousla jsem si ret při vzpomínce na jeho vypracovaný hrudník a osvalená záda.

Steve: no.. nějaký svaly mám
Steve: ale nic extra

Co?? Jeho tělo je dokonalé!

Týna: dobře...

Steve: a co ty?

Týna: já teď taky nic moc nedělám...
Týna: ale jinak tancuji

Steve: moje holka taky tancuje
Steve: nikdy jsem jí to neřekl... ale vždycky mi to přišlo tak strašně přitažlivý... miluju to na ní

Aww... Tohle je tak milé! Strašně moc bych si ho přála vidět. Obejmout ho, dát mu pusu... Otřela jsem si mokré tváře hřbetem ruky.

Týna: to je moc hezké

Steve: hmm
Steve: změňme téma
Steve: co budeš dneska dělat?

Týna: asi půjdu na pláž a budu si třeba číst
Týna: je docela pěkně, ale není zas takové teplo, abych se mohla jít koupat

Steve: máš blízko moře?

Týna: jo k našemu domu patří pláž

Steve: kde vůbec bydliš?

Ou. Co mu mám říct? Nesmím říct pravdu, kde teď jsem, ale zároveň mu nemůžu říct, že bydlím v Anglii. Tam teď rozhodně hezky není. Tak...

Týna: promiň, musím končit

Steve: dobře... napiš až budeš mít čas

Uh... Co teď budu dělat? No, mohla bych jít na tu pláž, jak jsem psala Stevovi.

Vzala jsem knížku z nočního stolku a do kapsy si dala mobil. Ještě jsem si nasadila na hlavu sluneční brýle a proběhla domem k proskleným dveřím k pláži.

Vyšla jsem na ven a vyhřátým pískem došla k lehátkům. Lehla jsem si a otevřela knihu. Miluji knihy... Přenesla jsem se do příběhu. Přemýšlela jsem o pocitech hlavního hrdiny a nemyslela na reálné problémy.