Twitter ✔

21.

Vešla jsem do našeho domu. Všude bylo ticho a tma. Rodiče tedy nejspíš spí. Uf. Domotala jsem se ke dveřím svého pokoje. Nějakou dobu jsem se nemotorně pokoušela otevřít. No jo, nejsem zvyklá na pití alkoholu... Nakonec jsem se dostala dovnitř pokoje. Shodila jsem boty a plácla sebou na postel. Vypla jsem si mobil.

Jednou jsem dlouze vzlykla a pak se znovu rozbrečela. Schovala jsem hlavu do polštáře. Pořád je vidím. Jak se na sebe dívají, jak Melli zavírá oči a Steve, tou dobou jsem si jeste myslela, že můj Steve, ji začne líbat.

Najednou jsem uslyšela otevírání dveří. Člověka jsem hned podle vůně poznala. Sednul si ke mně na postel a jemně mě pohladil po zádech.

,,Betty, co se stalo?" zeptal se tiše bratr. Jenom jsem fňukla do polštáře. ,,Bett! Co je?" zvýšil trochu hlas.

,,Tomi..." zvedla jsem hlavu a podívala se mu do očí. ,,On-on jj-j-ji..." zavzlykala jsem.

,,Ššš." Tom mě objal.

Zhluboka jsem se nadechla. ,,Viděla jsem Steva, jak.... jak se líbal s Melli." ke konci věty se mi zlomil hlas.

,,Ten hajzl..." zasyčel bratr. ,,Neplač a nemysli na něj. Zítra odjíždíme na dovolenou. Uklidni se a už spi."

Crrr crrr crrrrrrrrr

Zazvonil zvonek ode dveří.

,,Jdu tam." zašeptal Tom a odešel. Já jsem okamžitě usnula.

Tom:
Odešel jsem z pokoje Betty a zamířil ke dveřím od domu. Kdo to teď může být?

Crrrrrrrrr

Zazvonil někdo znovu. Prudce jsem otevřel dveře. Co?! Co ten tady dělá?

,,Co tu chceš?" zasyčel jsem na něj nepřátelsky.

,,Tome je tu Bett?" zeptal se mě Steve vyděšeně. Určitě to všechno jen hraje.

,,Může ti být úplně jedno, kde je moje sestra."

,,C-co?" zakoktal ten pitomec.

,,Na co si tu hraješ? Vypadni!" vyjel jsem na něj.

,,Pro-prosím... Je tady Betty? Je v pořádku? Můžu s ní mluvit?" začal se tlačit do dveří.

,,Běž pryč! Nemáš tady co dělat!" zakřičel jsem. Měl jsem v tu chvíli takovou chuť mu jednu vrazit.

,,Bett!" zavolal do domu.

,,Nech ji být! Dobře, je tady a spí. Nebudu ji budit. A rozhodně ne kvůli tobě!"

,,Co? Já to nechápu!" Měl by jít hrát někam do divadla napadlo mě.

,,Vypadni!" zasyčel jsem naposledy a zabouchl dveře. Pitomec...

---
Betty:
Brzy ráno mě probudila máma. Prý jsem strašně křičela ze spaní. Samozřejmě se ihned začala vyptávat, co se stalo. Všechno jsem jí vysvětlila. A to se neobešlo bez několika záchvatů pláče.

,,Betty... Myslím, ze byste si to měli vysvětlit. Zavolej mu. Přece jen to bylo večer, tys byla unavená a něco jsi určitě vypila... možná jsi vše jen špatně pochopila..."

,,Mami! Já vidím dobře! Nebudu mu volat!" křikla jsem a naštvaně odešla do svého pokoje.

Nakonec mi to ale nedalo a tak jsem vzala do ruky mobil.

Steve - 17x zmeškaný hovor, 6 nových zpráv

Melli - 8x zmeškaný hovor, 3 nové zprávy

Rozhodla jsem se zprávy nečíst a rovnou jsem vytočila Stevovo číslo.

(*Betty +Steve)

+ Betty! Co se sta-

* Chtěl ses zeptat co se stalo? To bys mi spíš měl vysvětlit ty, ne? Neříkal jsi, že mě miluješ? No tak proč mi tohle děláš?!

+ Co? Co dělám lásko?

* Víš, je, teda byla, to moje nejlepší kamarádka a ty se s ní jen tak začneš líbat a objímat a teď děláš jakoby nic? Aha no, lásko.

+ Cože?! Ty si myslíš, že mám něco s Melli? Ale ne, nechápeš to!

* Nechápu to? Ne, doopravdy to nechápu. Nechápu jak jsem si někdy mohla myslet, že jsi úžasný a nejlepší. Takže, Steve, myslím, že už mi nic vysvětlovat nemusíš a že tě už nechci vidět. To samé prosím řekni Melli. Čau!

+ Ale Bett! B-

Típla jsem to.

---
Tak konečně další kapitola. Musela jsem ji psát znovu, protože se mi smazala... :)

Kacolieta