Twitter ✔

33.

Týna: ahoj Steve

Steve: čau
Steve: jsem rád, že jsi napsala

Týna: co děláš?

Steve: jen ležím v posteli a poslouchám písničky

Týna: jaké?

Steve: ty naše...
Steve: moje a mojí přítelkyně

Týna: i hate u i love u...

Steve: jak to víš??
Steve: ano, tohle je naše písnička

Týna: tipla jsem to...
Týna: mám tuhle ráda

Steve: hm... i včera jsi tipla, že obyčejně nekouřím

Týna: náhoda

Steve: asio

Týna: asio :D (pardon já nemohla jinak :D)

Steve: řekni mi něco

Týna: co?

Steve: třeba jakej je tvůj nejoblíbenější film nebo seriál

Týna: film... budeš se mi smát

Steve: nebudu

Týna: ale vážně...

Steve: přísahám

Týna: dobře
Týna: miluju Pána prstenů

Steve: nesměju se :D
Steve: rozuměla by sis s mou přítelkyní... taky ho zbožňuje

Týna: vážně?

Steve: jo.. jste si dost podobný

Týna: a seriál Friends

Steve: jo, ten mám taky rád... taková klasika

Týna: vážně máš rád Friends??

Steve: jo... vim že na to koukají hlavně holky... ale mám ho rád

Týna: to je pěkný :)
Týna: co tvůj nejoblíbenější film?

Steve: mám rád Faf

Týna: fast and furious :)
Týna: taky dobrý

Steve: znáš zkratku faf??

Týna: jo :D

Steve: málo lidí ji zná :)

Týna: hele řekni... jakej se ti stal nevětší trapas?

Steve: ty jo, nevim

Týna: aleee na něco si určitě vzpomeneš

Steve: jo už vim!

Týna: tak?

Steve: jednou jsem byl na svatbě jednoho tátovýho známýho z práce. Je moc bohatý a rodiče mi pořád připomínali, ať se chovám slušně, nic nepokazím a tak, protože s ním táta plánuje moc důležitý obchod. Byl jsem tam i se svým bráchou. Vůbec nás to tam nebavilo. Řekli jsme si, že si pro zábavu zatancujeme na parketu. Tančili jsme ploužák a snažili se u toho tvářit vážně. Pár lidí na nás koukalo, ale co? Vždyť jsme jen tančili. V jedné chvíli se brácha rozhodl, že uděláme moc zajímavou otočku. Když se mnou otočil tak, že jsem visel jen za jeho jednu ruku, podklouzla mu noha a oba jsme se skáceli z tanečního pódia. U toho jsme stihli vrazit do nevěsty a ta si polila červeným vínem svoje bílé svatební šaty... Rodiče pak na nás byli hrozně naštvaní a přede všemi nás s křikem vyhodili z místnosti...

Týna: Hah tak to je vtipný :D
Týna: to bych chtěla vidět

Steve: a co tvůj trapas?

Týna: takovej obyčejnej

Steve: říkej!

Týna: dobře.... byla jsem na jedný nóbl párty. Měla jsem hezký krátký šaty a boty s obrovskými podpatky. Šla jsem na záchod. Když jsem se vracela, tak na mě všichni divně koukali. Nevěděla jsem proč. Měla jsem v sobě ale přece jenom trochu alkoholu, tak jsem se na všechny jen usmívala. Až po dvou hodinách mi kamarádka řekla, že mám šaty vyhrnutý tak, že mi je vidět celý zadek. Malém jsem se propadla studem a z té párty ihned zmizela...

Steve: no taky dobrý :D

Týna: ale to tvoje je horší :'D

Steve: no možná jo
Steve: hele, promiň,musím končit

Týna: tak ahoj

Steve: čau

Položila jsem mobil na noční stolek. Zvedla jsem se z postele a seběhla schody do kuchyně. Na lince neleželo žádné jídlo. Takže dneska vařím večeři.

Podívala jsem se do mrazáku. Byl tam pytlík s mraženou zeleninou. Rozhodla jsem se udělat rizoto. Vyndala jsem rýži a dala ji vařit. Zeleninu jsem nechala rozmrazit.

Zapnula jsem si na mobilu písničky nahlas. Po chvíli jsem se začala u linky pohupovat do rytmu a poté také zpívat text.

'We're all chained to the rhythm
To the rhythm
To the rhythm'

Přes písničku jsem neslyšela prásknutí dveří, když přišel Michael.

Najednou mi někdo zmáčkl zadek. Otočila jsem se.

,,Michaele?! Co tady děláš? Měl jsi přijít z práce v devět, ne?" svraštila jsem obočí.

,,Z práce?" uchechl se. Naklonil se blíž ke mně a zašeptal: ,,Nebyl jsem v práci..."

,,Tak kde?!" odtáhla jsem se dál od něj. Byl z něj cítit alkohol.

,,Byl jsem v baru." pousmál se a trochu se zapotácel dozadu.

,,Jo, je to vidět...." povzdychla jsem si.

,,Co?! Co to meleš? Ty ses netěšila až přijdu, až mě uvidíš? A ještě jsi drzá?!" rozkřičel se na mě. Rychle švihl rukou a já ucítila na tváři štípavou bolest. Nahrnuly se mi do očí slzy.

,,Au!" vyjekla jsem.

,,Drž hubu! Drž hubu! A přestaň řvát!" zaječel a hrozivě se ke mně naklonil. Sklopila jsem oči a jen čekala, co bude dál. Bojím se ho!

Odstrčil mě od sebe a vypotácel se z kuchyně. Bože! Už tady nechci být! Chci pryč! Potřebuju odsud... Svezla jsem se na zem a neúspěšně zadržovala slzy řinoucí se z mých očí.

Už tu nevydržím... Musím dát Stevovi nějakou zprávu, znamení, že jsem tady a že už to nezvládám...

Taaakže!
3K přečtení?? Vážně?? Děkujuuuu! Jste úžasní! Nezasloužím si to... Vážně se budu snažit víc přidávat.

Kacolieta <3