~2~

15.5K 406 7
                                    

Zayn

„Oh, omlouvám se!" „V pohodě." Usmál jsem se na ženu, která do mě vrazila nákupním vozíkem. Vedle ní se zubil tmavovlasý kluk a pomáhal mi posbírat obsah rukou, co jsem upustil k zemi.

„Jé! Já tě znám!" „Danny! Co jsem ti říkala o tykání?!" Jen jsem se na ženu usmál a mrkl na kluka.
„Fakt?" „Jo! Ty jsi zpěvák! Vyfotíš se se mnou?" Souhlasím a z fotky s klukem se stala večeře s jeho matkou.
Než uplynul rok, byl Dany můj a za další půl rok, z postýlky křičela malá holčička. Malá, krásná ale bez jediné špetky ze mě, holčička. Rostla, usmívala se, najednou mi přála k třicetinám a moje žena, mi laxně podávala krabici, ve které bylo sako.
„Vše nejlepší, Zayne." „Díky, Taylor." „Mamko! Ty nedáš tátovi pusu?!" Hořce jsem se usmál do dětské, nevinné tvářičky a chtěl říct, že jsem nachlazený, nebo něco, ale Taylor se naklonila a vtiskla mi mdlou pusu na rty. Políbit kapra, bylo to asi stejné.

Asi mi mělo dojít dřív, že žena co se živila jako Playmate a má syna, u kterého neví, kdo je otec, není pro mě. Nicméně...
Pracovala jako vedoucí ve firmě, hledající modelky. Vcelku se zdálo, že vede slušný život a já, zaslepený láskou k ní i k Dannymu, souhlasil s osvojením, se svatbou a když mi ukázala těhotenský průkaz, věřil jsem, že všechny pomluvy co do té doby kolovaly, jsou jen kachny.
To, že nebyly, ukázaly následující měsíce a aniž by to Taylor věděla, nechal jsem si udělat testy. Maddie nebyla moje a potvrdilo se to, co jsem tušil jak já, tak má rodina.
Máma mi neustále vyčítala, proč ze sebe dělám debila a neodejdu. Dannyho jsem se mohl zřeknout, stejně jako Maddie, není moje, tak co a já... Já to neudělal. Tiše jsem se díval, jak mě Taylor podvádí, ignoroval to a rozhodl se chovat stejně jako ona.
Milenka střídala milenku, choval jsem se jako kurevník, a přesto nikde nepadla ani zmínka, že bych já podváděl. Všechny novinářské útoky byly jen na Taylor, a zatímco se ona pro čas zklidnila, já si místo hraní s Maddie a probírání klučičích záležitostí s Dannym, vyšukával v motelu za městem.

Bylo mi čtyřiadvacet, když jsme se poznali, teď mi bylo třicet a situace byla neměnná. Ona měla milence, já si najímal děvky...

„Máš čas?" „Jasně, co se děje, Danny?" „No... Musím s tebou něco probrat." „To zní vážně. Doufám, nebudeš otec...?" „Ne!" S úšklebkem jsem trhl hlavou ke křeslu, naproti stolu. „Tak povídej, co se děje?" „Mám holku." Obočí mi vystřelilo do půlky čela a Danny se ošil.
„Tváříš se, jako kdyby byla první." „No první určitě není, ale je to první „holka" o které mluvíš. To ostatní byly jen kámošky na výpomoc, ne?" „No..." „A? Ode mě chceš co? Zvýšit kapesný, abys mohl slečně něco koupit a brát ji do kina? Nebo nějakou radu, co v posteli dělat a čemu se vyvarovat?" „Jsi hroznej!" „Jasně, tak o co jde?" „O nic... jen jsem se chtěl svěřit." „Toho si cením, ale teď ti je doufám jasné, že mi o ní musíš něco říct. Culíš se jak pitomej, tak to je asi vážný, ne?" „No... Jsme spolu měsíc." Potlačil jsem smích. Měsíc vztahu... To už je skoro na zásnuby. Pubertální blbost...
„Gratuluju, a? Jméno, věk, barva vlasů, očí...?" „Nechceš i velikost šprndy?" Trhl jsem pobaveně hlavou a Danny se zašklebil.
„Jmenuje se Kaycee, ale říká se ji Kay. Je tu nová... Tedy, přistěhovala se na začátku prázdnin a přišla k nám do třídy... Všichni jí chtěli a já ji dostal." Hrdě se zazubí a podá mi mobil. „Sleduj, kočka, co?" Potlačil jsem uznalý pohled a pobaveně pronesl, jestli se mám ve svém věku opravdu rozplývat nad puberťačkou.

Než odešel, zjistil jsem že Kay je stejně stará jako on, je to hnědovláska s modrošedýma očima, je stejně vysoká jako on – což znamená, že je o hlavu menší než já – a je to ta nejvíc sexy holka na škole. O čemž se nedalo pochybovat, fakt byla pěkná, ale přesto jsem nečekal, že Don Juan Danny, si udrží vztah. Po mamince nezdědil jen zelené oči a pár pih, ačkoliv měl vlasy barvy havraních křídel. Nicméně, překvapil.
Přelomil se půl rok jejich vztahu a do pracovny mi vběhla tentokrát Maddie. Měla narozeniny, Danny ji vzal na atrakce, společně s Kay.

Seděla mi na klíně, držela mě kolem krku a štěbetala, jak je Kay super. Jak spolu blbnuly a jak by chtěla, aby sem Kay chodila.

„Tati, mohla by mě aji hlídat! Mluvila s Dannym o brigádě... Určitě by mě chtěla hlídat! Já nechci ropuchu." Za „ropuchu" dostala dlaní přes zadek a po večeři mi to nedalo, abych se Dannyho sám nezeptal, jak dopadl jejich den.
Smál se, opakoval že to bylo super a Maddie je z Kay nadšená.

„Taylor?" „Ano"? Nuceně zvedla má stále ještě žena, oči od večeře. „Co říkáš na to, že by Danny přivedl svou slečnu? Randí spolu už dlouho, Maddie je z ní nadšená... Bylo by na čase Kay poznat, ne?" Taylor neměla námitek a sotva dorazil Danny ve středu ze školy, hrdě se zubil a opakoval, že Kay ukecal.
Ve čtvrtek jsem oznámil služebnictvu, že je na pátek nebudu potřebovat, tudíž mají tři dny volna. Vděk služebnictva vyvážil pocity provinění vůči Dannymu a jakmile jsem jeho odvezl do školy v pátek, a Maddie do školky, vrátil jsem se domů.

„Jdeš někam?" „Mám schůzku." „Dnes? Myslel jsem, že budeš vařit." „Dal jsi služebnictvu volno, nejsem kuchařka! Tvůj problém, Zayne. Udělej to sám, nějak. Nebo něco objednej." „Doufám, že na večeři tedy přijdeš a nepředvedeš přítelkyni svého syna, jaká jsi." „Prosím?" „Taylor, ta holka je pro něj důležitá a co vím, ona pochází z dobré rodiny." „Já se budu chovat slušně, to se neboj, ale být tebou-" Zazvonil ji mobil, nedopověděla co chtěla a domem se rozlehlo prásknutí dveří.
S jemnou ironií, co mě naplnila, jsem ji popřál skvělé šukání a rozešel se do kuchyně.

Plán dne? Uvařit něco poživatelného a přitom nezničit kuchyň plameny.

„Jsme na cestě."

Zastrčil jsem mobil do kapsy, i přes jakousi známku nevole, jsem na sebe natáhl košili, vyslechl si scénu Taylor o tom, že ty šaty se ji v čistírně musely srazit – nepřibrala jsi? – a následně scénu Maddie, která musí přece s maminkou ladit.
Zmizeli nahoře, kamerový systém prozradil, že Danny akorát přijel. S pomyšlením, jaká vlastně ta jeho Kay bude, a jestli je i v realitě taková kočka, jako na té fotce co mi kdysi ukázal, jsem mířil ke dveřím a vdechoval vůni pstruha, připraveného na másle.

„Dobrý večer." Plaché pípnutí vyděšeného kuřátka... S uznalým pohledem jsem sjel dívku vedle Dannyho a bezděky, naprosto mimovolně, pomyslel na to, jak si s ní hraju. Byla až moc krásná.

„Kaycee, zkráceně Kay... Můžu tě tak oslovovat?" „Jo-tedy-tedy ano, pane." Bavil jsem se jejími rozpaky a potlačoval smích. Danny se vedle culil, byl hrdý na to, jakou holku má a já mu ji najednou záviděl.
„Jsem Zayn, Kay. Nemusíš mi vykat, pojďte dál." „Ty jsi vařil, tati?" Dávám si na čas s odpovědí a potlačím chuť si rýpnout.
Venku je plískanice, tady přetopeno a Kay má stále kabátek. Neměl by snad, Danny, místo čichání večeře pomoct Kay se svléknout?
Obešel jsem ji, aniž by to postřehla a slabě ji sevřel ramena. Neodolal jsem. Zbavil jsem ji kabátku, a než jej pověsil na věšák, dalším uznalým pohledem sjel její tělíčko ukryté v černých mini pod zadek.

Na mé slovní hodnocení reaguje stydlivě a to mě pobaví. Jak dlouho mi bude trvat, než bude reagovat opačně a bude si šaty vyhrnovat?

Nenucená konverzace, obyčejné doteky... Odvádím je oba dál do domu a Danny mi sám nahraje. Mizí nahoru za matkou a sestrou a nechá svou slečnu jen mně.
Je bázlivá, stydí se a přesto ze sebe dostane alespoň delší větu. Při pokynutí pro vstup do kuchyně se nejistě usměje, já si za jejími zády hryžu ret.
Malej zadek vypadá fantasticky v obepnutých šatech. Hádám, že má tanga, nikde nevidím žádný nadbytečný záhyb.

Střelil jsem pohledem do chodby, vedoucím do haly a ke schodišti. Stále jsme tu byli jen my dva a já hádal, že máme možná dvě minuty

Natáhl jsem krok, sevřel její boky v dlaních a přitáhl ji zpět. Narazila mi do těla, dech ji ztěžkl, zrychlil... Skoro jsem slyšel její srdce bít.
Zachrčel jsem ji do ucha poté, co jsem se sklonil k jejímu krku, a do nosu mě uhodila sladká vůně.

„P-pane." Koktá, drží mě za zápěstí a šokovaně ke mně otáčí hlavičku. Trhnutím jsem ji obrátil k sobě čelem a narazil na linku.
„Jsem Zayn." Výmluvný pohled, pochopila, šeptla vzápětí mé jméno a nezapomněla dodat, co to dělám. 

*****************************************
Děkuju :o)

Please, no...!Kde žijí příběhy. Začni objevovat