Please, no...!

~42~

Zayn

Zavrčím.
Protáhla ruku ke mně a přejela mi dlaní znovu přes rozkrok.

„Velikost je v tuto chvíli na škodu, ne? Chudinka... Musí mu být těsno a to ještě nejsi úplně nadržený." „Budeš litovat." „Vyhrožuješ mi?" „Varuju tě." Drsně jsem ji políbil, přes zadní sklo vidím tátu.
Vypadá zoufale a já se zoufale cítím.

Stáhl jsem si bundu a složil si ji na klín. Pobaveně se zasmála a znovu se naklonila.
„Nenechám se u tebe doma šukat." „Cože?!" „Neumím být potichu, nebudu riskovat." Drze se usměje, úsměv vítěze... Znovu se pohodlně uvelebí na sedačce a skousne si ret.

„Mám mokré kalhotky."

Nestačím odpovědět, táta otevřel a stěžoval si, jak nic nemohl najít, že doslova trpěl. Já trpěl taky, jen jiným způsobem.
Uklidnil jsem se, myslel na všechny katastrofy světa a zakazoval si myslet na Kay a její tělíčko na mně. Na to, jak se smyslně vlní, jak se po mně vozí a vzápětí mi dovolí proniknout. Na její hystericky slastný křik a procítěné steny...
Zavrčím, vzápětí vysvětluju tátovi, že jsem to udělala bezdůvodně. Kay se potutelně culí, moc dobře ví, na co myslím a jen co vystoupíme z auta, spadne jí hřebínek.
Schoulila se mi pod paži a zničeně na mě pohlédla.

„Už nejsme za hrdinku, co?" „Lásko..." „Jsi mrcha, prdelko. Trápit mě budeš, ale když něco, hraješ mi na city a schováváš se u mě." Ani nestačí našpulit uraženě rtíky.
„Jsem u tebe, Kay, není se čeho bát. Pořád budu u tebe, ani na chvilku tě nepustím a mou mámu i ségry si oblíbíš a ony tebe. Buď svá, ano? Buď moje kočka." Uculí se a oplatí mi pusu.
„Můžu tě trápit jak chci, ale miluješ mě a uděláš pro mě všechno." „Stejně jako ty pro mě." Jen se uculí, jsme u dveří.
Táta zařve, sotva zabouchne, že jsme doma a jako první se k nám hrne Wall. Visí mi kolem krku, s úsměvem jí hladím bříško a s úšklebkem dodávám, jestli už prcek aspoň kope.
Kay překpaveně zamrká. Nějak mi vypadlo jí oznámit, že budu strýc...

„To je ona?" „Jo... Kaycee, má přítelkyně" „Uh... Je zvláštní tě poznat." „Proč?" „Většina bráchových holek byla starší, ne mladší." „Wall, nech toho." „Jo... Jo, jasně. Tak pojďte. Máma s De poklízí kuchyni, Safaa se na zahradě cukruje s tím svým a Jake je nahoře."

„Kdo je Jake?" Šeptne Kay a nejistě pohlédne na ségřina záda. „Její přítel. Vypadlo mi, úplně, oznámit ti, že je těhotná. Tutláme to před světem, nestojíme o hordu novinářů, co by na ni podnikli lov." „Aha..." „Baby, uklidni se." Přikývne, pár vteřin se vítám s mámou a ségrami.
Po dlouhé době jsem doma... Máma se na mě usmívá, neustále mě nějak objímá a uniká mi její pohled na Kay.
Až při obědě, který je trošku pozdní, mi to pomaličku dochází.

Skoro intimní výslech mámy, která dostala odpovědi na vše a zjevně pochopila, že věkový rozdíl nám nevadí a není pro nás důležitý, završila Wall.

„Můžu taky otázku?" „J-jo." Kay odložila skleničku, bylo po jídle, které mámě vychválila – body pro ni navíc, mamka si zakládala na tom, aby její jídlo bylo dokonalé – a nejistě na ségru pohlédla.

„Miluješ jeho nebo jeho prachy? Taylor taková byla, tak aby to nebylo to stejné, jen s mladou. Zayne a ty? Není to jen šuk za pár předražených cetek?"

„Wall!" Zavrčím, chytám Kay za stehno. Konejšivě ji palcem hladím ale ona mou ruku odrazí.

„Víš, jak dlouho jsme spolu?" „Přes půl roku." „Jo... Půl roku měl Zayn na to, aby zjistil, jaká jsem. Jasně. Miluju jen jeho prachy a proto nemám zbytečnosti od Louis Vuitton a dalších, předražených značek, jako někdo." „Co tím chceš říct?!" „Tím chci říct, že jeho prachy nepotřebuju ani jako přítelkyně, ale ani jako jeho sestra. Nejsem zlatokopka a jestli si Zayn myslí že ano," Propíchla mě pohledem. „Můžeme to skončit rovnou tady. Nenechám se osočovat někým, kdo mě zná asi hodinu a celou dobu mě pozoruje pohledem plným opovržením. To, že jsem mladší, neznamená, že jsem horší víc, než nějaká v jeho věku. On mě zná, ty ne, tak mě nesuď." Užasle na ni pohlédnu, tak jak jsem v šoku, jsem naštvaný.
„Kaycee, ona to tak nemyslela." Mámu přesvědčila, ona nestojí o válku. A já taky ne... Svou rodinu miluju, pro ségry bych dýchal, ale to stejné pro Kay. Ona mi je oporou, mám ji na blízku, ségrám můžu leda tak volat...

„„Kde je koupelna?" Utne mě, když se marně nadechuji a znovu mi věnuje nepříjemný pohled. Navedu ji, které dveře to jsou a jakmile odejde, vztekle na ségru pohlédnu.

„Zbláznila ses?!" „Já?! Snad ty, ne?! Vždyť... Ta holka je na střední škole, bez práce... To prostě... Copak na užití si, si nemůžeš najít někoho na pár nocí?" „To by stačilo!" Zavrčí i táta. „Já tu holku poznal, Wall! Je milá, moc hodná a Zayn se konečně na svět usmívá víc, jak za poslední roky s Taylor." „Jenže je mladší! Máma sama říkala, že to bude malá děvka!"
„Ale změnila jsem názor Wall!-" Máma zmlkla a všichni jsme pohlédli skrz dveře od jídelny do obyváku, směrem k hale.
„To byly dveře?" Vydechla Safaa a já se málem přizabil.

Její boty i bunda zmizely, Wall lapala po dechu a já ji k sobě nevybíravě přitáhl. 

„Já měl řadu měsíců, abych poznal, jaká je! A věř nebo ne, všechny ty cetky co má na sobě, má ze svých peněz. Ode mě nechce nic, i blbá večeře v restauraci ji vadí, protože to platím já! Ona nejde po mých penězích, nezajímají ji. Ji zajímám jen já! Uvědom si, sestřičko, že tvůj přítel je starší jak já, jo, blbý dva roky mezi mnou a ním ale mezi váma to je sedm let. U nás jen o pět víc... A kdo to řeší?! Nech ji na pokoji, rozumíš? Nebo mě vidíš naposledy. Jestli si mám vybrat, tak ji."

„Zayne!" Máma se mi pověsila na paži, zbrkle se oblékám, musím ven.
„Ona to tak nemyslí! Počkej na nás, půjdeme s tebou. Bůh ví, kam šla." „Já si svou přítelkyni najdu sám, ty si uklidni ji." Pohlédnu na Wall, zjevně za to vše můžou hormony, nevím, ale teď brečí a opakuje moje jméno s větou, že to tak nechtěla.