Please, no...!

~13~

Kaycee

Snaha mámy, ze mě cokoliv vytáhnout ztroskotala. Jen jsem skopla boty a utekla k sobě. Ve sprše, jsem ze sebe s nevolí smývala Zaynovi dotyky a polibky, a v posteli netrpělivě přejížděla prstem po mobilu.

Mám psát první? Říkal, že napíše...

„Jsem doma... Myslím, že Danny se zítra ve škole neukáže. Ještě není doma, stejně jako Taylor... Maddie je u naší známé, má stejně starou holčičku, asi u mě v kanclu nebude. Řeknu Dannymu, aby si ji vyzvedl... Uděláš mi společnost? Mimochodem, s mamkou dobrý?"
„Jo... Nedala jsem ji prostor k otázkám. Utekla jsem do sprchy a teď jsem v posteli... Nechce se mi spát a nebude se mi chtít vstávat. Tobě nevadí, že je tvá žena kdesi?"
„Je mi to u prdele, nezajímá mě to už nějakou dobu... Zjevně se ji dostává někde dobrýho sexu, tudíž... Chybím ti?"
„Co se jí nelíbilo, na sexu s tebou? Hm... Myslíš v posteli nebo vedle?"
„Vedle tebe... Jsem zmrd i v tvých očích, vím to. Ale nemáš nejmenší tušení, co bych od života chtěl. A sex se mnou... Zjevně jsem ji nevyhovoval a po té scéně s kondomem, s ní spát nehodlám. Lhala mi, že je Maddie moje, proč se budu snažit třeba o další dítě, když si ho nechá udělat jiným?"
„Omlouvám se..."
„Nezlobím se! Znělo to hnusněji, než jsem chtěl... Jen musíš pochopit, Kay, že jediný co mě s Taylor spojuje, je můj dům, kde má své věci... Nic víc, ani míň..."
„Jo... Jen... Asi se o ní už dál bavit nechci. Nemám z ní dobrý pocit a vědomí, že ti vlastně lhala i s Maddie... Zayne, co bys vlastně od života chtěl?"
„Ženu, která mi dá pusu, podrží mě, když budu nasraný nebo ve sračkách, která se mnou bude spát v jedný posteli a její tělo, bude jen moje. Ve vedlejším pokoji bude v postýlce spinkat moje dítě a další, třeba pár měsíců staré, bude v postýlce kousek od naší postele..."

Četla jsem si to několikrát dokola a přemýšlela.

To to je vážně on? Ten, co mi při sexu předváděl, jak umí být hrubý a násilnický? Tedy... Vyvažoval to polibky a sladkými slůvky, ale...

„Koťátko mi usnulo?"
„Ne... Jen... Je zvláštní číst, co chceš. Nenapadlo mě to... Ale zas tedy vyvstává otázka, ačkoliv se o ní nechci bavit, proč se nerozvedeš a nenajdeš někoho, kdo bude takový, jaký ty chceš."
„Nechtělo se mi řešit vše soudně, jenže budu muset. Taylor se nevzdá snadno, dojde na oficiální testy otcovství, po kterých snad nebudu muset na Maddie platit ani libru. O prachy mi nejde, nejsem žgrd, ale nebudu platit za dítě, které ze mě nemá nic. Být moje a rozvést se s Taylor, ani nemrknu a děcku budu sypat, dle jeho potřeb."
„Rozvedeš se teda? Jo, já to chápu... Taky by se mi to nelíbilo."
„Začínám o tom silně uvažovat... Co kočičko, když se rozvedu a ty se rozejdeš s Dannym, nezkusíme to spolu? Nemusíš mi odpovídat, ne teď. Jen jsem si potřeboval rýpnout... Kay, bylo mi s tebou hezky a není to jen tím sexem, co proběhl, ani ničím ostatním v sexuálním smyslu. Nemáš tušení, jak jsem si vychutnával ten pocit, když ses ke mně přitiskla, hladila jsi mě po hrudi a vyčerpaně ses usmívala. Držet tě v náruči a mít z tebe pocit, že to je to, co sama chceš..."
„Nechtěla jsem, aby si mě pustil... Tvoje náruč je... Já... Cítila jsem se v bezpečí, to jsem s Dannym necítila. Měla bych jít už raději spát..."
„Koťátko, nech si vše projít hlavou, ano? Jasně, dobrou noc, kočičko."

Už jsem neodepsala, nebyla jsem schopná mu odepsat alespoň přání dobré noci a zbaběle jsem mobil hodila do šuplíku nočního stolku...

Civěla jsem do stropu, za okny poprchávalo a moje nechuť jít do školy, vzrostla. Rodiče byli v práci a nutkavá touha nikam nejít se pomalinku násobila.
Než jsem se vyhrabala z postele, venku se rozbouřilo a zatímco jsem cucala kakao, lepila jsem čelo na okno a dívala se do ulice.
Na mobilu bylo několik nepřijatých hovorů od Dannyho, stejně jako pár sms. Div, že mi mobil nevypadl leknutím z ruky, když jsem pročítala jeho dotazy o tom, proč nereaguju. Displej ukazoval jeho jméno a já bych nejraději hovor přijala a poslala jej do háje... Opět ale zvítězila zbabělost. Ignorovala jsem vibrace a vrátila se do postele.

Za pár minut, začal mobil znovu vibrovat a já se s nevolí dívala, kdo to je tentokrát. Srdíčko se mi rozbouchalo a s pitomým úsměvem hovor přijala.

„Dobré ráno... Ale, ale, nemáš náhodou teď hodinu? Koťátko, ty nejsi ve škole, co?"
„Nechce se mi. Prší..."
„Pádnej důvod nejít, co? Tak co vyvádíš?"
„Ty nejsi v práci?"
„Jsem a začíná mě to tu srát... Mám toho moc, od rána nevím, kde mi hlava stojí. Neruším tě?"
„A já tě nezdržuju?" Vyprskla jsem smíchy a přetáhla přes sebe peřinu.
„Nevolal bych, kdybych s tebou nechtěl mluvit. A nezakecávej, co teda děláš?"
„Nebuď nadržený... Jsem v posteli."
„Ale no tak! A jak teď nemám být nadržený?!" Sám se smál, slyšela jsem zvuk zapalovače, i tojak vyfoukl kouř.     
„Tak nemysli na to, že mám jen kalhotky a tílko..." Rozverně jsem se ušklíbla, zavrčel a já vyprsklasmíchy.
„Zlobíš mě... Co mi poslat fotku?" 
„Nebuď nadržený." 
„Pozdě... Jsem... Potřebuju pomoc, mhm? V kanclu, s výhledem na město, jsi určitě ještě nešukala, vše se má vyzkoušet." 
„Zaynie..." 
„Okey, už mlčím. Ale stejně bys neodmítla. Co malá, budeš hlídat? Jak ses rozhodla?" 
„Teď ji s sebou teda nemáš?" 
„Ne, Danny dorazil, až když jsem šel do práce. Neměl jsem chuť s ním něco řešit, což ho překvapilo... Ale je s ní doma. Nevolal ti?"
„Volal i psal, nereaguju ani na jedno... Psal, že by mě vyzvedl a mohli bychom být u vás." 
„Jsi na něj pořád tak moc naštvaná?" 
„Šukal s jinou, já jej podvedla s tebou... Takže..." 
„Kdyby tě nepodvedl, trvalo by mi asi dýl, se ti dostat do kalhotek, co?" 
„Nepovedlo by se ti to." 
„Ne?" 
„Když miluju, tak nepodvedu... Nikdy, ani kdyby to byl nevím kdo. Jednala jsem i s tebou v afektu." 
„Lituješ toho?" Vydechl po chvilce. 
„Vyzvedneš mě?" Šeptla jsem sotva slyšitelně. 
„Cože?" 
„Chci být s tebou, ne s ním... Nebo-nebo na mě nemáš čas?" 
„Za půl hodiny?" 
„Jo..."
„U domu? Nebo na tom rozcestí?" 
„Na rozcestí... Sousedi jsou lepší jak kamerový systém." 

„Fajn, za půl hodiny tam budu. Kdyby byla změna, zavolám, ale teď nic naplánovanýho nemám..." 
„Dobře."

Zbrkle jsem se chystala, sprchovala... Z domu jsem vyběhla div ne na boso... Pro sousedy divadlo, že spěchám na autobus – z protějšího domu na mě hulákala z okna sousedka – a k autu jsem doběhla jako myš. Na deštník nezbyl čas, nestíhala jsem.

„Takže, příště za půl hodiny, s čtvrt hodinovou rezervou, jo?" Nafoukla jsem tváře a nejistě na něj pohlédla. Vyhodil nedopalek a naklonil se.
„Pusu nedostanu, kočičko?"

Něžná, nevinná a dětská pusa na pusu, se zvrhla. Oplácela jsme mu hladové polibky, hladila jej po krku a on spokojeně zavrčel, sotva jsem se odtáhla.
„Myslela jsi na mě?" „Zayne!" Pobaveně se uškrnul a nastartoval.
„Kam mě vlastně vezmeš? K sobě do firmy nebo ke garážím?" „Do firmy." „Nebude, uhm, z toho ale problém?" „Nikdo neví, že jsi patřila k Dannymu, může jim být u prdele, koho si vodím do práce. A hlavně, já jsem ten, co tam velí. Někdo cekne blbou poznámku a letí." Pobaveně jsem se pousmála. Jak nad jeho vůdčím postavením, tak i nad tím, že jsem „patřila Dannymu"...

Cestou do firmy, mě hladil po noze, broukal písničku z rádia a znovu zavedl rozhovor na školu. Jestli potřebuju s něčím pomoct, jestli vše zvládám... Stěžování si na matiku, jak ji stejně nebudu potřebovat, jej bavilo a s drzým úsměvem pronesl, jestli chci doučování.
„A co za to?" „Co za to? Mhm... Co mi nabídneš?" „Svoje tělo?" Zkřivil ret a rozvážně kývl. „Takže toho nelituješ, když chceš sex znovu." „Ne, nelituju." Zahanbeně jsem pohlédla na stehna.
„Byl to afekt, to jo," Periferně jsem po něm střelila pohledem. Jakmile jsme se jen náznakem vrátili ke konverzaci po telefonu, přišlo mi, že se naštval nebo je zklamaný.
 „Jenže... Bylo to nejlepší, co jsem zažila, což teda... Jako moc toho nebylo, ale... Chci aby se to opakovalo, i po tom, co to praskne." 

********************************************
:o)