Please, no...!

~20~

Zayn

„Kam mě teda vezeš?" „Nechceš být překvapená?" „Garáže moc překvapivým místem nejsou... Spíš už je to dost profláklé." Sjel jsem ji pohledem, odfrkl si...
„Ale no tak..." „Začínáš být vážně drzá, kočičko." „Nezvykneš si?" „Nevím." Hladím ji po stehně, s mrknutím se usmívám a pohlédnu na učebnici fyziky, na zadním sedadle.

„Vybrala jsi ty kapitoly?" „Vážně mě budeš učit?" „Nepochybuj o mých slovech. Nejde mi jen o sex, prdelko. Nechci, aby se ti kvůli naším schůzkám pokazily známky." „Zníš jako táta." „Začneš mi při sexu říkat „Daddy, šukej mě"?" Vyprskla smíchy, zachytila mi ruku a propletla prsty. Pousmál jsem se, stiskl ji dlaň a přemýšlel, co ten kokot před námi dělá. Jel jako debil.
„Vybrala jsem je... Ale dopředu ti říkám, že jsem marná." „To posoudím sám." „Jsem fakt děsná..." „Koťátko, nech toho, jasné?" „Jasné... Daddy." Začal jsem se smát, vrtěl hlavou a opakoval, ať mi tak fakt neříká.

„Páni... Nikdy jsem si toho nevšimla." Se zájmem se koukala z okýnka, na malý motel.

„No... V posteli jsme to ještě nedělali, ne? Změna..." „Chceš mě učit, nebo šukat?" „Zvládneme obojí." S uchechtnutím kývla na souhlas, nahlásil jsem se na recepci a jen za námi zabouchly dveře, omotala se mi kolem krku.
„Brzdi koťátko, prvně povinnosti, pak zábava." „Není sex povinnost?" Pitomě se uculím, skláním se pro polibek a učebnici skončila někde, pod naším oblečením...

Domů jsem ji odvezl až na večer. Spokojenou, s vykřičenýma hlasivkama, bolavým tělem a nadupanou fyzikou. Protestovala, nechtěla... Znovu se dožadovala sexu, jen abych se na to vybodl... Donucení mělo nicméně efekt a abych ji pozlobil, cestou zpět jsem ji zkoušel.

„Nechceš jít dál...?" Šokovaně jsem na ni pohlédl. Pousmála se, trhla ramenem a spohledem nevinné holčičky, se zahleděla na svá stehna.

„Táta má noční a máma přijde až později... Bude mi volat, budu vědět, kdy dorazí. Vždycky to tak dělá... Takže... Udělala bych večeři. Nemáš hlad?" Začínám se usmívat, nakláním se pro polibek po kterém šeptám, že by to bylo fajn.

Zavazel jsem jí v kuchyni, odháněla mě... Sledoval jsem její pohyby, byla sexy i u loupání brambor... Zachichotala se, pohodlně se o mě opřela a mumlala, že jsem děsný. Nedal jsem jí pokoj...
Po jídle, kdy jsem se fakt napral a nic se mi nechtělo, jsem se válel v její posteli, nachystala si věci na zítřek a skočila mi na klín.
S heknutím jsem se smál, stahoval ji k sobě a šeptal, jak je dokonalá. Vrtěla hlavičkou, mumlala, že jsem lhář a já tvrdil opak.

„Večeře byla výborná." Ležela mi na hrudi, hladil jsem ji po rameni a usmíval se do stropu. „Baba, co skvěle šuká a umí vařit, je dokonalou kombinací." Další salva smíchu, při kterém vrtěla hlavou, žadonila po polibku a znovu se u mě schoulila.
„Kdy ti zavolá?" „Chceš jít?" „Právě že ne... Začíná se mi chtít spát a to není dobrý. Jsem unavený, najezený a tvoje tělíčko u mého... Kotě, hravě si zvládnu představit, trávit takto každou noc." „Já taky." Špitla, chytila mě za ruku a zvedla hlavu.
„Mohla bych schovat tvoje boty... Mohl bys tu přespat. Půjdu pak dolů, řeknu mámě, že si jdu lehnout a můžeme být přes noc spolu." „A ráno?" „Mhm... Hodil bys mě ke škole." Začínám se culit, pohledem ji pobízím, aby pokračovala. „Máma odchází po sedmé, táta bude spát. Dojde tak kolem půl sedmé... A já mám na devátou." „A já mám o půl osmé schůzku." Nafoukla tváře, trhla ramenem a zalehla mě. „Nepustím tě."
„Přesně na devátou?" „Jo." „Musím vyjet už po té sedmé... Chceš jet se mnou? Nehodlám to nějak prodlužovat. Půl hodina, max hoďka... Pak bych tě hodil. Ale na tu schůzku opravdu musím, kočičko." „Já vím... Už tak na to kvůli mně kašleš." „Kdych ale nechtěl, tak to nedělám." Kývne, políbí mě na hruď a znovu přikývne.

„Tak jo... Ale ráno bývám hladná. Stavíme se pro snídani?" „Dostaneš něco teplého do bříška, to nepostačí?" Vyprskla smíchy, zamumlala že jsem nadrženec a utekla. Vrátila se s botama, bundou a sotva mi rozepla džíny zavibroval jí mobil.

„Deset minut..." „To je moc rychlý i na mě." „Nechci šukat. Ne teď." Vpletl jsem jí dlaň do vlasů a spokojeně zavrčel...

Mlsně si přejela jazykem po rtech a usmála se. „Jsi spokojený?" „Vždycky." Tentokrát znovu velela ona. Určovala si hloubku i tempo a já si to jen, s rukama za hlavou užíval.
„Jsem doma!" Otočil jsem hlavu ke dveřím a zkřivil ret. „Zamkla jsem. Ale půjdu za ní. Usneš?" „Probral jsem se," Šeptám jí do rtů. „Ale to ti neslíbím." „Tak tě vzbudím. Máš na něco chuť?" „Mhm... Na šukání." Skousla mi ret, zasmála se a utekla. Dveře bouchly, ještě dvě minuty jsem se válel a pak se vyhrabal na nohy.
Procházel jsem se jí po pokoji, prohlížel si fotky s rodiči a marně hledal nějakou s Dannym. Buď žádná nebyla, nebo je vyhodila.
V koupelně si opláchl obličej a přemýšlel nad sprchou.

„Zaynie?" „Copak, máš strach, že jsem zmizel?" Opřel jsem o zárubeň dveří do koupelny a mrkl. Položila na stůl nějaké sladkosti i kyblík zmrzliny a s drzým úsměvem se mi přitiskla do náruče.
„Leda oknem." „Fakt tu mám být? Nemáš strach?" „Ne... Chci abys tu byl. Nebo jsi chtěl jít domů?" Zavrčel jsem, plácl ji po zadku a zavrtěl hlavou.

Společná sprcha, kde jsme se pomilovali a do postele jsem ji musel odnést.

„Jak to bude dál?" Ležela mi na hrudi, hladila mě po těle a tiše šeptala. Od spodu zněla televize, její máma sledovala nějaký pořad a neustále se smála.