Please, no...!

~19~

Kaycee

„Sedni si, mhm?" S tichým kňouráním, do jeho rtů, jsem si navedla penis do klína a pomalinku sklouzla.
Stiskl mi zadek v dlaních a usmál se.
„Líbí?" „Mhm." „Mám ti pomáhat, nebo to zvládneš?" „Chci, aby sis to jen užíval." Broukne, něžně mě plácne a s grázlovským výrazem, si dá ruce za hlavu. Vyprskla jsem smíchy, jen se ušklíbl a pobídl mě pohledem.

Líným tempem, se na něj nabodávám, sleduje mě spokojeným pohledem a sotva se na něj nabodnu rychleji, tvrději, zavrčí na souhlas.

„Šukej mě, kočičko." Zašeptá a chytí mi zadek do dlaní...

Slastně jsem vydechla a zvedla se. Vyklouzl a okamžitě mi sáhl do klína. S grázlovským výrazem, mi pak vsouval mokré prsty do úst a sledoval to s povýšením v očích.

„Asi bys už měla domů, hm?" „Hm... Rychlovka v autě..." Zatahala jsem jej za ret a snažila se skasat si sukni.
„Ještě počkej, prdelko." Nejistě jsem na něj pohlédla a on se pousmál. „Očisti, co jsi způsobila a dej mi chvilku. Nejel jsem sem, kvůli jednomu šukání. Ještě jedno kolo stihneme."

Stáhl mě na sedačku a pronikl. Nehty jsem mu vytvořila další značky na pažích. Uchechtl se a otřel se nosem o můj.
„Až mě uvidí bez trička, trefí ji." „No a?" Vyprskl smíchy a tvrdě přirazil. „Kočičko..." Zachrčí spokojeně...

S bušícím srdcem, jsem se plížila do pokoje a sotva jsem za sebou dveře, slyšela jsem tátu. Pobrukoval si, já se pitomě culila. Počkala jsem, než odešel a skočila do sprchy.
Nestála jsem o klepání a dotazy, co teď blbnu ve sprše. Dobrá nálada mi vydržela i ve chvíli, kdy jsem se hrabala z postele a chystala se do školy.
Na mobilu mi svítila zpráva od Zayna a děkováním, za krásný noční dobrodružství a sotva jsem vlezla do školy, úsměv mi sjel.
Před třídou stál Danny a bylo vidět, že čeká. Na mě.
Bezděky jsem si vytáhla rolák výš, skoro až pod bradu a zvedla obočí.

„Kde jsi byla, kotě? Proč jsi mi neodepisovala?" „Nebylo mi dobře. Prospala jsem celý den." Chci projít, nechci se s ním ani bavit. Připadám si provinile a mám pocit, že moje tělo, moje tvář, moje vše, doslova řve že jsem ho podvedla.
„To mi nedáš ani pusu?" „Nezlob se. Nechci tě nakazit." „Ale kočičko!" Vyškubla jsem se a ruka mi vyjela tak nějak sama od sebe. Šokovaně se chytil za tvář, na které mu svítil otisk mé dlaně.

„Pro-promiň." Vydechnu rozčarovaně a ignoruji pohledy spolužáků. Ani nedutám, když se posadí vedle a jen si mě šokovaně prohlíží.
Na pár sekund vypadal, že chce něco říct, jako kdyby se sám cítil provinile... Pak jen zavrtěl hlavou a zahleděl se na třídní.

Ticho panuje po celou dobu školy, u skříněk se ke mně snaží procpat a já zbaběle nechávám sešit, který potřebuju uvnitř a doslova prchám.
Hrdinství mě opustilo, nevím... Prostě nevím, co dělat.

„Koťátko, vše v pořádku?" Nebyla ani odvaha, odemknout mobil a přečíst si zprávy od Zayna. Tato byla patnáctá... Až cestou k domu od autobusu, mu volám. Típne mi to, vteřinu na to volá zpátky.

„Kay, děje se něco?! Proč mi neodpovídáš?"
„Promiň... Ne, nic se neděje."
„Nelži mi!"
„Vrazila jsem Dannymu..."
„Cože?" Vypadalo to, že neví, jestli se smát nebo ne.
„Chtěl mi dát pusu a když mě chytil... Jak to uděláme? Já chci, aby to viděl, ale nemám odvahu se s ním předtím prvně rozejít. Jsem... Blbá? To je asi to správný slovo."
„Koťátko, chceš seřezat prdelku? Nezlob mě, s takovýma kecma... Přemýšlím o tom od rána. Kor, když mi psala Taylor, že kde jsem celou noc byl... Milá sms, plná slov o tom, jak jsem kokot, co si někde nechává hulit ptáka."
Ušklíbla jsem se, protáhla se do domu a zkontrolovala, jestli jsem sama.

„Myslím, zlato, že sis ho nechával-"
„Pšt!"
Vyprskla jsem smíchy a zamířila do pokoje.
„Dnes se domů taky nechystám... Chceš pak ke mně? Vyzvednu tě, stačí říct čas a místo. A co se Dannyho týče, nezkusil ti to doufám vrátit?!"
„Ne, byl v šoku. Jako všichni, co to viděli. No... Kdybys chtěl, klidně přijedu já. Teď..."
„Nemáš se učit?"
„Nemám sešit... Nechala jsem ho zbaběle ve skříňce. Takže budu doufat, že to co mám v hlavě, bude i v testu."
„Zbaběle?"
„Danny se ke mně snažil prodrat. Vůbec jsme spolu během hodin nemluvili a já pak zdrhla."
„Kočičko... Z čeho to vůbec píšeš?"
„Fyzika... Katastrofa."
„Vyzvednu tě, za dvacet minut? Máš aspoň učebnici?"
„Huh... Ano?"
„Okey, vem ji. A vyber kapitoly, ze kterých píšeš. Vysvětlím ti to."
„Vážně?"
„Proč jsi udivená?"
„No..." Dusím smích, on se uchechtne.
„Sex je dokonalej, ale záleží mi na tvým vzdělání. Nebo myslíš, že když budeme spolu, musíme jen šukat? Netvrdím, že to nechci, ale... Hm?"
„Budeš můj učitel, ano?"
„Jasně, profesor, co tě pak vylupe na stole."

„Kampak?" „Tati! Ty jsi doma!?" „No, taky tě rád vidím. Kam se chystáš? Fyzika? Danny tě bude doučovat?" „Kamoška... Tati...?" „Ano, zlato?" Zašel do kuchyně, chystal si čaj a vypadal unaveně.
 „Výměna služeb?" Polknu původní slova a on kývne. „Prospím se a na šestou jdu zpátky. Máma dnes přijde pozdě..." „Jo..." „Zlato, děje se něco?" „Ne... Jdu, zase nestíhám. Tak dobrou." Pusa na tvář a až na rozcestí, si sypu popel na hlavu.
Co bych mu asi řekla? „Vše je v pohodě, jen Dannyho podvádím a šukám s jeho tátou a mamčinou platonickou láskou." Jo... By se do nemocnice vrátil ihned, ale sanitkou. Zjevně.

„Dostanu facku, nebo pusu?" Přivítal mě Zayn a drze se usmíval. „Obojí." Facka, pak hladový polibek. S uchechtnutím vrtí hlavou, startuje.
„Počkej!" „Co?" „Firma je ale druhým směrem...?" „No, je... Vzal jsem si volno." „Volno?" „Mhm..." 

*************************************
Děkuju :o)