~15~

15.9K 378 4
                                    

Kaycee

Sklonil se a dal mi pusu. „Díky, kočičko." Broukla jsem, uvelebila se na pohovce a on mě uvnitř zamknul.
Znuděně jsem po chvíli notebook položila na zem a přehrávala si scénu před pár minutami... Ani v nejmenším jsem se nebála toho, co se mnou udělá, až se vrátí. Jen vyhrožuje... U jiné, bych věřila že uměl být hnusný, skoro až krutý, ale u mě? Tak moc jsem si byla jistá, že „koťátko" pro něj není jen sladká přezdívka a má mě vážně, nějakým způsobem rád a že si ze mě obyčejnou kurvu nikdy neudělá.
Fakt, že zrovna ten Malik spokojeně vrčí ve chvíli, kdy mě má u kolen a já mám v puse jeho penis, mě uspokojoval.
Zatahala jsem se za tričko, které mi půjčil. Měl tu náhradní košile i džíny, stejně jako saka... Když jsem se rozhlédla důkladněji pomyslela jsem si, že tu už určitě i několikrát přespal. Kdo jiný, má pod konferenčním stolkem pastu a kartáček, který tam zjevně skončil ve spěchu.

Utekla hodina, nebavilo mě to tu, ne samotnou. Na sítích mě to nebavilo, prolézat složky kterých měl Zayn v notebooku plno mě ani nenapadlo.
Tričko, co mi půjčil, jsem vrátila zpět na své místo a přivlastnila si košili. Byla mi dlouhá, do půli stehen a já se znovu vrátila na pohovku. Únava z nudy mě zmáhala, vibrující mobil mě nezajímal. Danny mi byl naprosto ukradený. Když mu to přece neberu, může si jít někam užít... Ta coura z nahrávky, určitě bude mít čas... Ani mě vlastně nezajímalo, kdo byla... Na co?

S tichým zasténáním jsem se probouzela. Něčí ústa mě laskaly na břiše a když jsem se konečně probrala, Zayn se na mě něžně usmíval.

„Koťátko je unavený?" „Koťátko je unuděný... Kolik je?" „Čas oběda. Objednal jsem pizzu, hm?" Broukla jsem a spokojeně vzdychla. Nalehl na mě a něžný úsměv se změnil na pobavený.

„Máš mou košili." „Omyl. Je má." „V noci boxerky a teď košile... To bude drahý. To nebude jen satisfakce, za to, jak jsi mě tu ničila." „Klučičí věci jsou pohodlný. Budeš hrubý?" „Ne, kočičko." „Proč mi pořád říkáš takhle? Málokdy mi řekneš jménem." „Jsi sladký kotě, to bude tím... Mám ti říkat jen „Kay"?" „Ne." Tiše se smál, pořád jsem byla rozespalá a až když zvonil znovu telefon a žena vzkazovala, že dole je na jeho jméno pizza, pobaveně ze sebe dostal, že už tu je déle jak hodinu. Teprve teď jsem se sama podívala na hodiny. Bylo půl třetí, papíry, co měl na stole, byly vyřízené a on odcházel pro jídlo.

„Zůstaneš tu se mnou až do večera?" „Můžu?" „Musíš. Mám slíbenou satisfakci." „To budem až do večera, uhm, šukat?" „Neměl bych s tím problém. Pár přestávek sice potřebovat budu, ale..."Drze se usmál a vysadil si mě na klín.

„Jsi moje děvka?" „Mhm." „Máš to ráda?" Znovu jsem broukla, rozepla mu košili a čekala, co udělá. Odhodil ji, rozepl moje knoflíčky a přitiskl na sebe. „Zatanči mi." „Cože?" „Chci, abys mi zatančila." „Neumím to." Děsí mě, co vlastně chce.
 „Bojíš se?" „Jsem poněkud, uhm, nesvá." „Kay..." Sykla jsem, přitiskl mě znovu na sebe a stiskl mi v dlaních zadek. „Chodíš pařit?" „Občas... Proč?" „Ses nikdy nevrtěla prdelkou u něčího rozkroku, mhm?" „Na to bych musela být asi hodně opilá a nezadaná. Byla jsem jen s Dannym a s tím bejvalým..."

Zašklebil se a stáhl mi košili do půlky ramenou.
„Zatanči mi." „Neumím to." „Zkusila jsi to?" „Ne..." Tak vidíš... Nebo chceš panáka? Klidně ti naliju, ale abys pak nebyla až moc povolná." „K čemu můžu být víc povolná, než k tomu, co jsi v noci dostal?" „Nedostal jsem vše." „Ne?" „Co prdelku, prdelko?" Vytřeštila jsem na něj oči, pobaveně se usmál a donutil mě do kleku. Ohnul se a na zadku jsem ucítila jeho zuby. Něžně kousal, líbal...
„Jiné bych se na svolení neptal, ale tobě opravdu nechci ublížit. Nebudu se dožadovat, ale chtěl bych ti prdelku ojet, o tom žádná."
Znovu se pohodlně opřel a pousmál se. 

„Takže?" „Nenuť mě... Vážně to neumím. Neumím tanec, jaký chceš ty." Smířlivě pokýval hlavou a s tichým uchechtnutím zavrčel.
„Zatančím ti, ale ne dnes..." Šeptala jsem mu do ucha, kousala jej do něj a vzápětí spokojeně zasténala. Držel mě za zadek, zavrčel na souhlas a shodil mě pod sebe. 

„Musím ještě něco dodělat, kočičko, pak se ti budu věnovat." „Nechceš pomoct?" „Najez se." Mrknul, přesunul se ke stolu a zatímco jsem do sebe soukala trojúhelníčky, pozorně jsem jej sledovala.

V danou chvíli nebyl nadržený chlap, co myslí jen rozkrokem. Někomu volal, ťukal do notebooku, pak cosi s ustaranou tváří pročítal a sepisoval bokem na papír asi nějaká čísla.
Ostře řezaná tvář, dostala novou podobu. Byl strnulý, jako kdyby měl čelisti pevně semknuté a v očích chlad, co bodal. Nevědomky, když zvedl hlavu, mi dal své oči znát a ve mně vše tuhlo. Náhle mi přišlo, že jestli existuje ztělesněné zlo, je to on.
Dožvýkala jsem třetí kousek, už jsem nemohla, byť jsem byla předtím vyhladovělá. Byl ke mně zády, něco pročítal a chvíli předtím znovu s někým volal. Opřela jsem se o křeslo a políbila jej do vlasů.

„Ještě chvíli, koťátko." „To je v pořádku, jen, nemáš hlad?" Zasmál se, ukousl si a spokojeně se usmál. Zaklonil hlavu a mrknul.
„Díky." „Děje se něco špatnýho?" „Proč myslíš?" „Jsi strašně strnulý." „Sere se pár věcí, nic, co by mě nějak ohrožovalo, nebo tak... Jen mám rád pořádek v tom, co dělám a nesnáším, když lidi co pověřím, něco zkurví." „Jsi sexy, když se zlobíš." Obešla jsem jej a drze se mu posadila na klín.
„Budeš mě zlobit?" „Ne, chci jen pusu."
„Tohle chci." Zašeptal, když mi docházel dech a musela jsem se odtáhnout. Opřel se čelem o moje a usmál se.
„Chci babu, co mi sedne na klín, dá mi pusu a přivede mě na jiný myšlenky. Která mě polibky a doteky uklidní... Kay, přemýšlela jsi o tom, co bude? Nespěchám na odpověď, jen... Jsem s tebou rád." „Nemyslíš, že je to i tak rychlé...? Trávíme spolu sotva několik hodin a ty předchozí jsme..." Odmlčela jsem se a on se ušklíbl.
„Líbí se mi, jak jsi umazlená, jak mi chceš patřit. A neříkej, že ne... Nemám jít za kurvou, řekla jsi to... Chceš být moje a mě chceš vlastnit." 

**********************************
Děkujůůů :o) ♥♥♥♥

Please, no...!Kde žijí příběhy. Začni objevovat