Please, no...!

~8~

Zayn

„Třeba to udělám já, konečně." Zvedla obočí a mně se chtělo smát. Nepochybně jí hlavičkou jelo, jestli kvůli ní a já, ačkoliv jsem byl na naivitu v zamilovanosti fakt starej, jsem si říkal, jaký by bylo, mít mladý kuře na vztah. Randit s ní, vodit za ručičku..

Ušklíbla se, projela mi prsty vlasy a vytáhla se na špičky.

„Neměl bys to říkat." „Proč?" „Mohla bych se na to upnout a nebrat to jen jako pomstu." „Nezamiluješ se?" „Nejsem hloupá... Jen sex." „Bez citů?" „Ty o ně stojíš?" „Řekl jsem ti, že chci svou malou, soukromou kočičku. Couru a děvku a přitom andílka." „Zapomeň." „Tak jen sex..." Přimhouřil jsem oči, zahnal jakousi nejistotu a ona přikývla.

„Mohli bychom zjistit, jak nám to půjde, ne? I když... Asi nebudeme mít žádnej problém." „Právě jsem zjistila, že kluk kterého jsem milovala, ojel jinou... Nenechám se ojet hned." Omluvně si skousla ret a vrátila se na svou normální výšku.
„Odvez mě domů, prosím." „Nechci." „Zayne... Něco jsi řekl-" „Fajn, nebudu se ničeho dožadovat... Co se jít někam projít? Nějaký fast food bude mít otevřeno. Nenajíme se?" Ukecávám ji jako puberťák... Ale souhlasí.

Zobe hranolky, s nejistotou kráčí vedle mě po ulici a rozhlíží se.

„Bojíš se se mnou?" „Ne." „Tak proč jsi tak vystreslá? Řekl jsem, že ti neublížím." Líným pohybem zvedla hlavu a zastoupila mi cestu.
„To se nebojíš, že nás vidí někdo, kdo tě zná? Kdo zná tvou ženu a Dannyho?" „A co? Opřít tě o zeď a začít tě šukat, asi bych se ohlížel, ale teď neděláme nic špatnýho." „Je po jedenácté večer a jsi s holkou svého syna na procházce? To je divný." Trhl rameny a znovu se dala do pohybu.
Sunul jsem se za ní, netrpělivě čekala u auta, div neklepala nožičkou.

„V kolik mám zítra přijít? Nebo místo školy?! To ne, ne?" „Ne, leda když se ti do školy nebude chtít... I když... To bys spíš mohla za mnou." Hravě mi šťouchla prstem do hrudi a tiše vypískla. Uvěznil jsem ji mezi svým tělem a autem a drze mapoval dlaněmi její zadeček.

„Zay-" „Nemůžu si sáhnout? Budeš se mi bránit i doma? Co když tě ošukám zítra, hm?" „Ošukáš mě, až já budu chtít." Zní najednou strašně dospěle, nekompromisně. Potlačuju smích a ona oční kontakt nevydrží.
„Nechci, abys přišla domů a v posteli se rozplakala..." Neušlo mi, jak se několikrát prudčeji nadechla a to ticho, mě už nebavilo.
„To ti neslíbím." Hlásek přeskočil, získaná rozhodnost a snaha předstírat selhala. Pláče, šeptá jak ho nesnáší, jak se bojí Taylor a toho, co přece jen pak bude. S omluvou v očích šeptá, že už ani neví, co dělat. Chce se mu pomstít, ale se mnou? Co moje rodina, co její rodiče, co veřejnost...

„Kočičko, je to jen sex, nebo ne?" Rozhodně kývla. Je to jen obyčejnej sex, žádný city, žádný emoce a sladký milenecký projevy...
„Tak se neboj, nicméně, jen jednou tě ošukám a sama zjistíš, že mě potřebuješ." Otřela si slzy a uchechtla se. „Jsi za každé situace arogantní, egoistický kretén?" „Jsem kolikrát ještě horší." Hladím ji palcem přes rty, chci ji líbat a ona to ví. Dech zrychlil, oči ji planou a sama se vytáhne na špičky.

„Já budu litovat, já to vím..." Nedala mi možnost něco říct. Přitiskla svoje rty na moje a letmé, něžné polibky, vzaly za své po pár vteřinách. Omotala mi ruce kolem krku, hladil jsem jí po těle, chvilkami jen svíral zadeček majetnicky v dlaních, vzápětí ji něžně tahal za vlasy.
Odtáhla se, tichounce vydechla a otřela se mi čelem o bradu.

„Kay..." Rozepla mi košili a přitiskla se. Drze se usměje a skousne si ret. „Jsi malá coura." „Já za to nemůžu." „Ne? A kdo asi?" Culí se, šeptá mi do úst omluvy a mumle, že jsem snadno vzrušivý. Nemá nejmenší tušení o tom, že jen její polibky, mi napínají džíny. Kdy se to nějaký holce povedlo naposledy? Nepamatuju si.
„Víš, kde mám firmu?" „Orientačně." „Pošlu ti ráno adresu a plánek... Asi budu mít Maddie u sebe. Chtěl jsem, aby hlídal Danny, ale nevím... I když, možná se mu bude líbit být doma." „To nevadí, že zamešká?" „Omluvenky mu píše matka, jeho docházku jsem vzdal už před nějakou dobou. Snahu sice ještě pořád mám, ale je mi to vcelku už jedno." Drze se usmívá, kýve. Uhýbá polibku a směje se.
S frustrovaním zavrčením, se znovu narovnám a vysloužím si něžné pohlazení po vousech.
„Vyzvednu ji a pojedeme k tobě domů... Kdy přijdeš?" „Možná budu moct odejít hned, jak dorazíš." Kývne a chytí mě za zápěstí. „Měla bych jít domů, nebo ráno nevstanu." „To mi nepomůžeš? Necháš mě nadrženého?" „Něco jsem ti řekla..." „Netvrď mi, že si nechceš hrát. Kočička si nerada hraje?"

Neodpovídá. Uhnula pohledem, hladí mě po podbřišku – tím mi nepomáhá, spíš naopak – a ani nedutá, když ji sevřu prdelku v dlani a narazím ji na sebe. Jen semkla víčka, kousla se rtu a stále byla jako pěna.

„Nezachoval jsem se předtím hezky, vím to. Choval jsem se jako zmrd, co měl šílenou chuť zasunout a začít tě šukat... Copak se ti to ale nelíbilo? Nelži mi, mhm." „Musím odpovídat?" Samolibě jsem se usmál a sklonil se.
„Chceš, abych prosil?" „A budeš?" „Pro jednou udělám výjimku." „Jo?" „Vyhoň mi, maličká. Prosím. Potřebuju to." „Proč si nevyhoníš sám?" Balancuje na špičkách, ruce mi omotala kolem krku a jen mě zlobí.
„Protože to chci od tebe, líbilo se mi to." Zabručel jsem jí do ucha a potlačil škleb. „Jsi šikovná... Chci se dívat, jak mi honíš a doufat, že si to rozmyslíš a broukneš mi do rtů, že ti mám laskavost oplatit." „To se nestane..." „Ne? Ale co doma, hm? Nebudeš litovat? Dřív jsi myslela asi na něj... Ale dnešní noc budeš myslet na mě a budeš litovat, že jsi mě do kalhotek nepustila. Myslím, Kay, že zítra mi sama nastavíš, protože nadrženost bude neúnosná." „I předtím jsi řekl, že na tebe budu myslet..." Sykla, ublíženě na mě pohlédla a já s mrknutím, ji po zadečku tentokrát něžně plácl.
„Byla to jiná situace... Netvrď mi, že s tvým tělíčkem to nic nedělá. Nelíbí se ti to?" Oči ji zradily. Vítězoslavně jsem se usmál a odemkl auto.
„Nastup."

Ušklíbla se, opřela se pohodlně v sedadle a povytáhla obočí.

„Jiný místo neznáš?" „Jsi vážně drzá." „Dáš mi na zadek?" „Zasloužila by sis." Podíval jsem se na zadní sedačky a výmluvně pozvedl obočí. „Slib mi něco." „Co?" „Nevezmeš si mě násilím." „Nikdy bych ti tak neublížil. Neznásilnil bych tě." Kývla, dala mi pusu a bez dalších řečí se protáhla dozadu.

Sedí mi na klíně, vrtí se... Košili mám zmuchlanou kdesi v prostoru, její tričko leží někde pod sedadlem. Bránila se, šeptala, že mi jen vyhoní, ale její nadrženost ji zradila. Než si uvědomila, že má triko svlečené a spokojeně vzdychá, zatímco jsem jí líbal na krku a prsou, měla dole i podprsenku.

„Zayne-" „Neojedu tě. Ne tady... Nezasloužíš si to." Překvapeně zvedla obočí. „Zasloužíš si postel, kočičko. Ne sex na zadním sedadle auta... Je to jen mazlení, jen krásný mazlení." Drze se usmála a vzala mě za bradu.
„Proč se nerozvedeš? Tedy, proč jsi to už neudělal?" „Jsem plný, nadržený a na klíně mám sladkou, polonahou kočku... Kotě, to chceš vážně řešit mou ženu?" „Přesně, „tvou ženu" jsi ženáč. Neměli bychom tu tak vůbec být." Hraje si, zlobí, provokuje. Nemyslí to vážně, nebere to tak, že si to rozmyslela... Zasyčí a ublíženě na mě pohlédne. „Mám ti připomenout, že jsi holka toho fracka?" Vyprskla smíchy a omotala mi ruce kolem krku.
„Nebojíš se následků?" „Je to přece jen sex, žádný city, ne?" Kývla a sklonila se. „Co tvoje firma? Co popularita?" „To není tvoje starost. Jestli se to provalí k veřejnosti, vyřeším to já sám." 

**************************************
:o)