Kapitola desátá: Nazí
Ve filmech tyhle situace bývají hodně odlehčený, ale věřte mi, mít nůž u krku není něco při čem bych vtipkovala. Hrudník se mi rapidně zvedá a zase klesá a v hlavě mi bliká velkej, červenej, neonovej nápis: PANIKA!
Srdce mi bije jako o život...
Oprava: Srdce mi bije o život. Doslova.
"J-já nevím o čem t-to mluvíš," nervózně se zasměju. Ah, nikdy jsem neuměla lhát
"Chloe," zavrčí Damien varovně a zatahá mě za vlasy. "Chceš mi snad říct, že tohle nejsi ty?" zasměje se, ale v jeho hlase není jediná známka humoru. Jeho hlas i stisk je hrubější, jako by to nebyl on.
Vytáhne z kapsy mobil a ukáže mi fotku. A pak další a další.
Na všech jsme já a Ethan.
Nazí.
Na sobě.
V různých polohách.
Dech se mi zadrhne v krku.
"Damiene já-"
"Co, Chloe?" zašeptá a přejede mi nožem kousek nad klíční kostí.
Syknu bolestí a zmáčknu v rukou prostěradlo. Cítím jak mi po kůži stékají kapky krve a nechávají za sebou stopu.
Nedívej se na tu krev, nedívej se...
"Řekni, líbílo se ti to?" rukou mi přejede po tváři. "Líbilo se ti, když tě ten parchant š#kal?" zavrčí.
Ticho.
"Odpověz!" zařve tak, až sebou trhnu.
"J-j-já-"
"Ano, moje sladká Chloe?" zeptá se mile. Ale to, jak mi drží kudlu u krku už zas tak milý není.
Nemůžu mluvit, jakoby mi někdo vyřízl jazyk. Celá se třepu a po tvářích se mi kutálí slzy. Dopadají na řeznou ranku a zesilují moje utrpení.
Co se s ním stalo? Proč mi tohle dělá? Co mi...
Z mých pochmurných myšlenek mě vytrhne palčivá bolest na tváři.
Další říznutí. A pak další na spánku.
Už mi po kůži stéká víc krve než slz. Bojím se i syknout bolestí.
"Potřebovala jsem zapomenout," zachraptím, můj hlas protkaný bolestí.
"Na co?"
"Na tebe," ...
Damien pustí nůž na zem a rozejde se ke dveřím. Cestou mě ovšem odhodí, jako kus odpadu.Bouchne dveřmi dřív, než stihnu zasténat bolestí. Šáhnu si na bok a ucítím horkou tekutinu. Kouknu se na svoji ruku a uvidím krev.
Proč jsem musela spadnout zrovna na nůž?
Zatočila se mi hlava.
Říkala jsem už, že omdlívám, když vidím krev?
Ne?
Whoops...
Zas a znovu mě uvítala tma.
Estakali
ČTEŠ
Psychoušek
Teen FictionVěděla jsem, že to myslel vážně a že za to nemohl. To ta jeho porucha, ale... bála jsem se ho. Děsně jsem ho chtěla uklidnit, trhalo mi to moje měkký srdce, když začal vzlykat. Nemohla jsem... Moje tělo se nekontrolovatelně třáslo strachy jen díky j...