Epilog
Bylo pochmurné ráno.
Černovlásek seděl na okraji útesu a v rukou svíral zbraň. Jeho oči byli podlité krví. Nezamhouřil ani oko. Nedokázal spát, jíst ani pít. Pořád před sebou viděl její zkrvavené tělo. Nemohl pochopit, že ho opustila. Už nikdy neuslyší její smích, neuvidí její nádherné oči, už nikdy ji nepolíbí.
Nebude otcem.
Byl naštvaný, zuřil, ale zároveň byl šokovaný a raněný.
Ten kdo mu vzal Chloe se vypařil. Zmizel jako pára nad hrncem. Celou noc nechal Damien svoje muže prohledávat město, ale nikoho nenašli. On ale moc dobře věděl, kdo to byl. Ten bastard se mu mstil. Oko za oko, zub za zub. Jistě, mohl Damienovi prohnat kulku hlavou, ale...
Proč by to dělal, když mu může vyrvat srdce z těla?
Tak moc si přál, aby mohl umřít místo ní. Tak moc si přál zabít toho bastarda. Ale neměl na to sílu. Neměl sílu... žít.
Ne bez ní.
"Je to můj osud. Nemůžeš bojovat s osudem, Damiene."
Hořce se zasmál. Zvedl stříbrnou zbraň a přitiskl si její hlaveň ke spánku.
"Mrdat osud," zašeptal a zmáčkl spoušť.
Estakali
ČTEŠ
Psychoušek
Teen FictionVěděla jsem, že to myslel vážně a že za to nemohl. To ta jeho porucha, ale... bála jsem se ho. Děsně jsem ho chtěla uklidnit, trhalo mi to moje měkký srdce, když začal vzlykat. Nemohla jsem... Moje tělo se nekontrolovatelně třáslo strachy jen díky j...
