Je to tady :') Na tu druhou část jsem se těšila tak neskutečně moc a neskutečně dlouho... Takže děkuji, Mon, za úžasnej nápad. Snad budeš spokojená, protože ta imagine byla úžasná a já chtěla zachovat její původní kouzlo. Snad to vyšlo :)
Pondělí, 15. 6.
„Zdar, rváči," zasmál se Grayson, jakmile Ethan jen otevřel dveře a udělal na něj malý výpad. „Ha ha, fakt vtipný," zakřenil se.
„Ale notak. Stačí," vložil se do toho Sean. Aktovku si položil na botník a sako pověsil na věšák.
„Je máma doma?" otočil se na Graysona. „Ještě ne, říkala, že toho má dneska hodně."
„Dobře. Objednáme pizzu?"
„Je půl desátý, tati," zasmál se Grayson. Sean na něho vrhl tázavý pohled, „A to vadí?"
„Jdu na to," zakroutil nevěřícně hlavou a vzdálil se do kuchyně. „Půjde k sobě," zachraptěl omámeně Ethan. Sean chtěl něco dodat, ale při pohledu na svého syna mu došli slova. Vypadal tak zraněně. I tam, ve výslechové místnosti, kde byl zároveň jako jeho zákonný zástupce, i jako právník se mu zdál tak slabý a bezbranný. Natolik, že ho chtěl jen obejmout a dát mu tak najevo, že vždy bude stát na jeho straně.
„Klasika. Do půl hodiny je tady," Sean kývl. „Bude v pohodě?"
„Nevím, snad. Hodně ho to vytočilo."
„Záleží mu na ní, tati. Nechce to přiznat, ale je to tak. I Ashley to tak vidí," řekl a zaměřil svůj pohled na prázdné schodiště.
*ethane?*
Poslepu nahmatal telefon vedle sebe a zamžoural na obrazovku. Neměl sílu jí odepsat, tak telefon jen položil zpátky.
*ethane. notak. zobrazil jsi si to. tak odepiš.*
*ethane*
*eeeethaaaaneeee*
*vím, že jsi už doma*
*sakra dolane, odepiš!*
*mám o tebe strach..*
Nevěděl čím, ale tou poslední zprávou ho dostala. Nadechl se a pomalu vyťukal odpověď: *what?*
*sakra, co se děje? už jsi doma, ne?*
*jo*
*páni, takovou slohovku jsem nečekala -_-*
*co potřebuješ?*
*tak pro začátek by jsi mi mohl jít otevřít, aby tu nestála jako trubka :D*
Zamrkal a znovu si zprávu přečetl. A pak ještě jednou. Ona je tady?
Neohrabaně vstal z postele a seběhl schody. Sean s Grayem v obýváku koukali na fotbal. Stiskl kliku a otevřel dveře.
„Ethane!" vyhrkla a vrhla se na něho. Drtila ho ve svém objetí a nehodlala ho pustit. Po pár vteřinách jí omotal paže okolo zad a začal plně vnímat teplo, které vydávalo její teplo.
„Bála jsem se o tebe," zašeptala, když se odtáhla a pohladila ho po zraněné tváři. „Ethane, kdo to je?" Sean se zničehonic objevil za jeho zády.
„Eh," podrbal se na zátylku, „tati tohle je Mona. Vždyť víš," zahuhlal a ustoupil o krok dozadu.
„Rád vás poznávám, tedy, za příjemnějších okolností," zasmál se. „Já vás taky," usmála se nervózně zpátky.
ČTEŠ
DOUBLE WIN (Spolupráce s @_ivankka_)
Fiksi PenggemarALL YOUR PICTURES /e.d./ Jsou tu pohádky, romantické filmy a pak skutečný život - můj život. Mohl bych vám vyprávět o tom, jak mě nesnášeli; šikanovali; jak se mi ze začátku smáli a podkopávali mi sebevědomí, ale o tom mluvit nechci. Chci vám vypráv...