Sobota, 20.6.
„Máte všechno?" zeptala se starostlivě Lisa, zatímco sledovala Ethana a Graysona jak ještě zmateně shánějí poslední věci. Ashley seděla v kuchyni a dávala si už druhý hrnek čaje. „Tohle brzký vstávání mi nedělá dobře," postěžovala si a vylila zbytek čaje do dřezu.
„Nečerti se, pořád vypadáš dobře," zasmál se Grayson, „bude fajn výlet, uvidíš," zastavil se na chvíli Grayson a usmál se na ni. „A navíc to můžeš dospat v autě," mrkl na ni.
„Hm."
„Grayi, nekecej a padej nosit věci do auta," vrhl na něho vražedný pohled Etha.
„Pořád nechápu, proč toho táhnete tolik. Jako... u Ashley to chápu – je to holka -, ale u tebe?" povzdechl si.
„A co tím chceš jako říct?" Grayson se otočil na zamračenou Ashley. „Vůbec nic, zlato, vůbec nic."
- - -
„Máš všechno?"
„Jo."
„Bude ti to stačit?"
„Jo, mami."
„A vážně si nechceš vzít i-"
„Ne, mami. Vážně ne. Mám všechno a stejně by se mi do batohu už nic nevešlo."
„Dobře," usmála se Cathrine. Mona na ni nechtěla být tak hrubá, ale nervozita ji úplně pohltila.
„Mono?" promluvila po chvíli a vytrhla ji tak z víru myšlenek.
„Ano?"
Cathrine ze skříňky nad dřezem vytáhla malou bílou zalepenou obálku a položila ji před ní: „Dej mu to, prosím. A obejmi ho za mě," slabě se usmála.
„Mami...," vydechla se slzami v očích a pevně ji objala.
„Buďte opatrní, dobře?"
„Slibuju," zašeptala a odtáhla se, protože někdo zaklepal na dveře.
* připravená na výlet tvého života? * S úsměvem si zprávu přečetla a pak otevřela.
„Připravená."
4.am.
„Nemohli by jsme zastavit? Prosííím." Ashleyina hlava se znenadání objevila mezi předími sedačkami.
„Ash, stavěli jsme před půl hodinou," povzdechl si Ethan.
„Já vím, ale když já zase potřebuju na záchod. To ten čaj," fňukla.
„Fajn, dobře. Jakmile bude poblíž benzínka, zastavím."
„Děkuju," vyhrkla úlevně a vrátila se zpátky na svoje místo vzadu vedle Graysona. Ethan se na chvíli přestal soustředit na cestu a otočil hlavu Moniným směrem. Hlavou se opírala o okýnko a ve sluchátkách jí hrály The 1975.
17. 12. O rok dříve...
„Už je můžeš otevřít," zasmál se Jack a sedl si na pohovku vedle Cathrine. Mona zmateně rozlepila oči a zamrkala.
„Co děje?"
„Zlato, víme, že ještě nejsou Vánoce, ale... mysleli jsme, že by tě to potěšilo už teď," usmál se a podal jí menší obdélníkový balíček. Mona se na něj nedůvěřivě podívala. „No tak, rozbal to," pobídla ji s úsměvem Cathrine. Mona začala opatrně vybalovat dárek z balícího papíru.
ČTEŠ
DOUBLE WIN (Spolupráce s @_ivankka_)
FanfictionALL YOUR PICTURES /e.d./ Jsou tu pohádky, romantické filmy a pak skutečný život - můj život. Mohl bych vám vyprávět o tom, jak mě nesnášeli; šikanovali; jak se mi ze začátku smáli a podkopávali mi sebevědomí, ale o tom mluvit nechci. Chci vám vypráv...