DOUBLE WIN (Spolupráce s @_ivankka_)

3 months for Grayley - 11th part

Sobota 13.6.

   „Sluší jim to spolu," zamumlala mi Ashley do ucha. Seděli jsme spolu na kraji bazénu, naše nohy vysely dolů a společně jsme sledovali Ethana a Monu, kteří seděli vedle sebe na matracích.

   „Nedal jí ani jednou pusu," podotkl jsem. Za celou dobu, co tu byli, se chovali, jako by spolu chodili. Dotýkali se, usmívali se na sebe, ale ani jednou se nepolíbili.

   „Možná na to chtějí jít pomalu," navrhla Ashley. „Ne každý musí mít všechno hned, broučku," mrkla na mě. Zvedl jsem obočí. „Já nemusím mít všechno hned!" bránil jsem se, i když jsem moc dobře věděl, že to není pravda.

   „Ano? Protože jsem si docela jistá, že to tak je," smála se mi. Založil jsem si ruce na prsou, ve snaze hrát uraženého. „Tak schválně, jeden příklad," pobídl jsem jí.

   „Jeden sedí přímo před tebou," upozornila mě a demonstrativně na sebe ukázala. „Pokusila jsem se tě odmítnout. Neúspěšně. Pokusila jsem se tě zpomalit. Neúspěšně. Pokusila jsem se ti o něčem neříct. Neúspěšně. Ještě něco chceš vědět?" zvedla na mě obočí. Její řeč mě zarazila. „Chtěla bys náš vztah zpomalit?" zeptal jsem se jí nejistě. Bylo mi jasné, že náš vztah byl rychlejší, než ostatních, ale nikdy by mě nenapadlo, že by to Ash mohlo vadit.

   „Ne," usmála se na mě konějšivě. „Líbí se mi náš vztah takový, jaký je. Ale zase chápu Monu, že o takovou rychlost nestojí. To je vše," vysvětlila mi. Pak se naklonila a políbila mě.

   „Ashley?" zašeptal jsem, když jsme se od sebe malinko odtáhli.

   „Graysone?" zašeptala zpátky.

   „Víš, že tohle je rande číslo tři?" zeptal jsem se jí. Zamračila se. „Měli jsme mnohem více rande, než jen tři," upozornila mě.

   „To jo, ale tohle je velké rande tři," vysvětloval jsem jí.

   „Myslíš ta tři rande, o která jsi mě prosil?" začervenala se Ashley. Možná si stejně jako já vzpomněla na ten den.

   „Ano," souhlasil jsem. „A teď chci odpověď," dodal jsem.

   „Jakou odpověď?" nechápala. Nejspíše si na ten den nevzpomínala tak dobře, jako já.

   „Dáš mi šanci?" zeptal jsem se nadějně. Zvedla obočí. „Vážně se mě na tohle musíš ptát? Opravdu si myslíš, že bych s tebou strávila celou tuhle dobu, spala s tebou v posteli a řekla ti o Patrikovy, kdybych ti nedávala šanci?" usmála se.

   „To je ano?" uculil jsem se.

   „To je ano," souhlasila. Zvedla se ve mně vlna euforie. „Jsi moje holka!" vykřikl jsem. Byl jsem jako malé dítě, které si poprvé sedlo na kolotoč. Nečekal jsem na její reakci. Prostě jsem se pro ní natáhl a prudce jí políbil. Ashley to ovšem nečekala a na hraně ztratila rovnováhu. Pokusil jsem se jejímu pádu zabránit, ale nebyl jsem připravený na váhu jejího těla, a tak mě strhla sebou.

   „Graysone!" zaječela, když jsme padali. Stále jsme se drželi za ruce, takže jsem jí mohl jen pevně tisknout a doufat, že na ní nespadnu, protože jsem si byl jistý, že se svou ne zrovna lehkou váhou, bych z ní udělal palačinku. Dopadli jsme vedle sebe. Stále jsme svírali ruku toho druhého, ale mezi námi byl shrnutý molitan, takže jsme neměli šanci na sebe vidět.

   „Promiň," zahuhlal jsem po několika vteřinách ticha. „Mělo to být romantické gesto, nadšený polibek," bránil jsem se, když stále nic neříkala.